杏MAP导航

Mk 14,12-16

Irmãos e irmãs, bom dia! (Dobrý den, brat艡i a sestry!)

Drazí brat艡i a sestry,

pokra膷ujeme v na拧í jubilejní pouti za poznáním Kristovy tvá艡e, v ní啪 na拧e nad臎je nabývá tvaru a podstaty. Dnes za膷neme rozjímat o tajemství Je啪í拧ova utrpení, smrti a vzk艡í拧ení. Zahájíme tím, 啪e se zamyslíme nad slovem, které se zdá být jednoduché, ale skrývá v sob臎 drahocenné tajemství k艡es钮anského 啪ivota: 辫艡颈辫谤补惫颈迟.

V Markov臎 evangeliu se pí拧e: 鈥濸rvní den o svátcích nekva拧eného chleba, kdy啪 se zabíjel velikono膷ní beránek, zeptali se u膷edníci (Je啪í拧e): 鈥濳am chce拧, abychom ti 拧li 辫艡颈辫谤补惫颈迟 velikono膷ní ve膷e艡i?鈥� (Mk 14,12). Je to praktická otázka, ale také plná o膷ekávání. U膷edníci tu拧í, 啪e se chystá n臎co d暖le啪itého, ale neznají podrobnosti. Je啪í拧ova odpov臎膹 zní tém臎艡 jako hádanka: 鈥濲d臎te do m臎sta a tam vás potká mu啪, který ponese d啪bán vody鈥� (v. 13). Podrobnosti jsou symbolické: mu啪 nesoucí d啪bán 鈥� v té dob臎 obvykle 啪enský úkon 鈥�, p艡ipravená místnost v horním pat艡e, neznámý hostitel. Jako by v拧e bylo p艡ipraveno p艡edem. A skute膷n臎 tomu tak je. V tomto p艡íb臎hu evangelium  odhaluje, 啪e láska není výsledkem náhody, ale v臎domého rozhodnutí. Nejde o pouhou reakci, ale o rozhodnutí, které vy啪aduje p艡ípravu. Je啪í拧 nejde vst艡íc svému utrpení z pouhé osudovosti, ale z v臎rnosti cest臎, kterou p艡ijal a kterou krá膷í svobodn臎 a s pé膷í. To nás ut臎拧uje: v臎domí, 啪e dar jeho 啪ivota vychází z hlubokého zám臎ru, nikoli z náhlého popudu.

Ona 鈥瀙艡ipravená místnost v horním pat艡e鈥� nám 艡íká, 啪e B暖h nás v啪dy p艡edchází. Je拧t臎 d艡íve, ne啪 si uv臎domíme, 啪e pot艡ebujeme p艡ijetí, B暖h ji啪 pro nás p艡ipravil místo, kde m暖啪eme poznat sami sebe a cítit se jako jeho p艡átelé. Tímto místem je v podstat臎 na拧e srdce: 鈥瀖ístnost鈥�, která se m暖啪e zdát prázdná, ale 膷eká jen na to, a啪 bude poznána, napln臎na a chrán臎na. Velikono膷ní ve膷e艡e, kterou mají u膷edníci 辫艡颈辫谤补惫颈迟, je ve skute膷nosti ji啪 p艡ipravena v Je啪í拧ov臎 srdci. On v拧e naplánoval, za艡ídil a rozhodl. P艡esto 啪ádá své p艡átele, aby splnili svou 膷ást. To nás u膷í n臎co podstatného pro ná拧 duchovní 啪ivot: milost neodstra艌uje na拧i svobodu, ale probouzí ji. Bo啪í dar neru拧í na拧i odpov臎dnost, ale 膷iní ji plodnou.

I dnes, stejn臎 jako tehdy, je t艡eba 辫艡颈辫谤补惫颈迟 ve膷e艡i. Nejde jen o liturgii, ale o na拧i ochotu vstoupit do gesta, které nás p艡esahuje. Eucharistie se neslaví jen na oltá艡i, ale také v ka啪dodenním 啪ivot臎, kde je mo啪né v拧e pro啪ít jako dar a dík暖vzdání. P艡ipravit se na oslavu tohoto dík暖vzdání neznamená ud臎lat n臎co navíc, ale uvolnit prostor. Znamená to odstranit to, co nás zat臎啪uje, zmírnit nároky, nep臎stovat nereálná o膷ekávání. P艡íli拧 膷asto toti啪 zam臎艌ujeme p艡ípravy s iluzemi. Iluze nás rozptylují, p艡ípravy nás usm臎r艌ují. Iluze hledají výsledek, p艡ípravy umo啪艌ují setkání. Pravá láska 鈥� p艡ipomíná nám evangelium 鈥� se dává je拧t臎 d艡íve, ne啪 je op臎tována. Je to p艡edem daný dar. Nezakládá se na tom, co dostává, ale na tom, co chce dát. To pro啪il Je啪í拧 se svými u膷edníky: zatímco oni je拧t臎 nechápali, zatímco jeden se ho chystal zradit a druhý zap艡ít, On p艡ipravoval pro v拧echny ve膷e艡i ve spole膷enství.

Drazí brat艡i a sestry, i my jsme pozváni, abychom Pánu 鈥瀙艡ipravili velikono膷ní ve膷e艡i鈥�. Nejen liturgickou, ale i ve svém 啪ivot臎. Ka啪dý projev ochoty, ka啪dý nezi拧tný skutek, ka啪dé p艡edem nabídnuté odpu拧t臎ní, ka啪dá trp臎liv臎 p艡ijatá námaha je zp暖sobem, jak 辫艡颈辫谤补惫颈迟 místo, kde m暖啪e B暖h p艡ebývat. M暖啪eme se tedy ptát: jaké prostory ve svém 啪ivot臎 musím uspo艡ádat, aby byly p艡ipraveny p艡ijmout Hospodina? Co pro m臎 dnes znamená 鈥灡枧櫨北璋�补惫颈迟鈥�? Mo啪ná to znamená vzdát se n臎jakého nároku, neo膷ekávat, 啪e se ten druhý zm臎ní, ud臎lat první krok. Mo啪ná to znamená více naslouchat, mén臎 jednat nebo se nau膷it d暖v臎艡ovat tomu, co ji啪 bylo p艡ipraveno.

P艡ijmeme-li výzvu k p艡íprav臎 místa spole膷enství s Bohem a mezi sebou navzájem, zjistíme, 啪e jsme obklopeni znameními, setkáními, slovy, která nás vedou k té prostorné a ji啪 p艡ipravené místnosti, kde se neustále slaví tajemství nekone膷né lásky, která nás podporuje a v啪dy nás p艡edchází. Ké啪 nám B暖h dop艡eje, abychom pokorn臎 p艡ipravovali jeho p艡ítomnost. A v této ka啪dodenní ochot臎 a钮 v nás roste také ta klidná d暖v臎ra, která nám umo啪艌uje p艡istupovat ke v拧emu se svobodným srdcem. Nebo钮 tam, kde byla p艡ipravena láska, m暖啪e 啪ivot skute膷n臎 vzkvétat.