杏MAP导航

Mk 14,12-16

Irmãos e irmãs, bom dia! (Dobrý den, brat?i a sestry!)

Drazí brat?i a sestry,

pokra?ujeme v na?í jubilejní pouti za poznáním Kristovy tvá?e, v ní? na?e naděje nabývá tvaru a podstaty. Dnes za?neme rozjímat o tajemství Je?í?ova utrpení, smrti a vzk?í?ení. Zahájíme tím, ?e se zamyslíme nad slovem, které se zdá být jednoduché, ale skrývá v sobě drahocenné tajemství k?es?anského ?ivota: p?ipravit.

V Markově evangeliu se pí?e: ?První den o svátcích nekva?eného chleba, kdy? se zabíjel velikono?ní beránek, zeptali se u?edníci (Je?í?e): ?Kam chce?, abychom ti ?li p?ipravit velikono?ní ve?e?i?“ (Mk 14,12). Je to praktická otázka, ale také plná o?ekávání. U?edníci tu?í, ?e se chystá něco d?le?itého, ale neznají podrobnosti. Je?í?ova odpově? zní témě? jako hádanka: ?Jděte do města a tam vás potká mu?, který ponese d?bán vody“ (v. 13). Podrobnosti jsou symbolické: mu? nesoucí d?bán – v té době obvykle ?enský úkon –, p?ipravená místnost v horním pat?e, neznámý hostitel. Jako by v?e bylo p?ipraveno p?edem. A skute?ně tomu tak je. V tomto p?íběhu evangelium  odhaluje, ?e láska není výsledkem náhody, ale vědomého rozhodnutí. Nejde o pouhou reakci, ale o rozhodnutí, které vy?aduje p?ípravu. Je?í? nejde vst?íc svému utrpení z pouhé osudovosti, ale z věrnosti cestě, kterou p?ijal a kterou krá?í svobodně a s pé?í. To nás utě?uje: vědomí, ?e dar jeho ?ivota vychází z hlubokého záměru, nikoli z náhlého popudu.

Ona ?p?ipravená místnost v horním pat?e“ nám ?íká, ?e B?h nás v?dy p?edchází. Je?tě d?íve, ne? si uvědomíme, ?e pot?ebujeme p?ijetí, B?h ji? pro nás p?ipravil místo, kde m??eme poznat sami sebe a cítit se jako jeho p?átelé. Tímto místem je v podstatě na?e srdce: ?místnost“, která se m??e zdát prázdná, ale ?eká jen na to, a? bude poznána, naplněna a chráněna. Velikono?ní ve?e?e, kterou mají u?edníci p?ipravit, je ve skute?nosti ji? p?ipravena v Je?í?ově srdci. On v?e naplánoval, za?ídil a rozhodl. P?esto ?ádá své p?átele, aby splnili svou ?ást. To nás u?í něco podstatného pro ná? duchovní ?ivot: milost neodstraňuje na?i svobodu, ale probouzí ji. Bo?í dar neru?í na?i odpovědnost, ale ?iní ji plodnou.

I dnes, stejně jako tehdy, je t?eba p?ipravit ve?e?i. Nejde jen o liturgii, ale o na?i ochotu vstoupit do gesta, které nás p?esahuje. Eucharistie se neslaví jen na oltá?i, ale také v ka?dodenním ?ivotě, kde je mo?né v?e pro?ít jako dar a dík?vzdání. P?ipravit se na oslavu tohoto dík?vzdání neznamená udělat něco navíc, ale uvolnit prostor. Znamená to odstranit to, co nás zatě?uje, zmírnit nároky, nepěstovat nereálná o?ekávání. P?íli? ?asto toti? zaměňujeme p?ípravy s iluzemi. Iluze nás rozptylují, p?ípravy nás usměrňují. Iluze hledají výsledek, p?ípravy umo?ňují setkání. Pravá láska – p?ipomíná nám evangelium – se dává je?tě d?íve, ne? je opětována. Je to p?edem daný dar. Nezakládá se na tom, co dostává, ale na tom, co chce dát. To pro?il Je?í? se svými u?edníky: zatímco oni je?tě nechápali, zatímco jeden se ho chystal zradit a druhý zap?ít, On p?ipravoval pro v?echny ve?e?i ve spole?enství.

Drazí brat?i a sestry, i my jsme pozváni, abychom Pánu ?p?ipravili velikono?ní ve?e?i“. Nejen liturgickou, ale i ve svém ?ivotě. Ka?dý projev ochoty, ka?dý nezi?tný skutek, ka?dé p?edem nabídnuté odpu?tění, ka?dá trpělivě p?ijatá námaha je zp?sobem, jak p?ipravit místo, kde m??e B?h p?ebývat. M??eme se tedy ptát: jaké prostory ve svém ?ivotě musím uspo?ádat, aby byly p?ipraveny p?ijmout Hospodina? Co pro mě dnes znamená ?p?ipravit“? Mo?ná to znamená vzdát se nějakého nároku, neo?ekávat, ?e se ten druhý změní, udělat první krok. Mo?ná to znamená více naslouchat, méně jednat nebo se nau?it d?vě?ovat tomu, co ji? bylo p?ipraveno.

P?ijmeme-li výzvu k p?ípravě místa spole?enství s Bohem a mezi sebou navzájem, zjistíme, ?e jsme obklopeni znameními, setkáními, slovy, která nás vedou k té prostorné a ji? p?ipravené místnosti, kde se neustále slaví tajemství nekone?né lásky, která nás podporuje a v?dy nás p?edchází. Ké? nám B?h dop?eje, abychom pokorně p?ipravovali jeho p?ítomnost. A v této ka?dodenní ochotě a? v nás roste také ta klidná d?věra, která nám umo?ňuje p?istupovat ke v?emu se svobodným srdcem. Nebo? tam, kde byla p?ipravena láska, m??e ?ivot skute?ně vzkvétat.