杏MAP导航

Roberto Pasolini OFMCap.

Bible popisuje lidské d臎jiny jako nap臎tí mezi p艡íslibem v臎膷ného 啪ivota a realitou smrti. Izrael ve své v臎rnosti i nev臎艡e tento zápas zt臎les艌uje a z暖stává v neustálém hledání zaslíbené zem臎. Svatý Pavel mluví o 膷lov臎ku jako o zmírajícím, který 啪ije (2 Kor 6,9), 膷ím啪 vyjad艡uje paradox existence.

Z prorok暖 tento stav zobrazuje Ezechiel ve vizi údolí uschlých kostí (Ez 37): Izrael se jeví jako h艡bitov pod 拧irým nebem, zbavený 啪ivota a nad臎je. B暖h p艡ikazuje prorokovi, aby promluvil ke kostem, které se znovu slo啪í a obléknou do masa, ale z暖stanou bez 啪ivota, dokud na n臎 nezavane jeho Duch.

Tato vize se netýká pouze návratu z vyhnanství, ale odrá啪í stav 膷lov臎ka: 膷asto existujeme, ani啪 bychom skute膷n臎 啪ili. Seschlé kosti symbolizují 鈥瀙rvní smrt鈥�, vnit艡ní smrt, která se projevuje strachem, apatií a ztrátou nad臎je. To se stalo Adamovi a Ev臎 po h艡íchu: jejich t臎la byla 啪ivá, ale odd臎lená od Boha.

Pouze Bo啪í Duch m暖啪e obnovit autentický 啪ivot. Existuje v拧ak také 鈥瀌ruhá smrt鈥�, která je 膷asto chápána jako v臎膷né zatracení, ale kterou lze chápat také jako biologickou smrt. Ti, kdo ji啪 p艡ekonali první smrt - tj. strach, sobectví a iluzi kontroly -, 膷elí druhé smrti bez hr暖zy. Svatý Franti拧ek z Assisi to vyjad艡uje ve Chvalozp臎vu bratra Slunce, kde chválí ty, kdo smrt p艡ijímají v Bohu.

Kniha Zjevení uvádí, 啪e 鈥瀡ít臎zi druhá smrt neu拧kodí鈥� (Zj 2,11): ten, kdo 啪ije ve ví艡e a nad臎ji, jí m暖啪e projít, ani啪 by ho rozdrtila. Ezechielovo vid臎ní nás u膷í, 啪e vzk艡í拧ení za膷íná ji啪 nyní: B暖h ne膷eká na na拧i smrt, aby nám dal v臎膷ný 啪ivot, ale nabízí nám ho ji啪 v p艡ítomnosti, pokud p艡ijmeme jeho Ducha. Skute膷ná otázka zní: chceme z暖stat seschlými kostmi, nebo se nechat o啪ivit pravým 啪ivotem?