Pape?sk? kazatel: Chceme b?t seschl?mi kostmi nebo se nechat o?ivit prav?m ?ivotem?
Roberto Pasolini OFMCap.
Bible popisuje lidské dějiny jako napětí mezi p?íslibem vě?ného ?ivota a realitou smrti. Izrael ve své věrnosti i nevě?e tento zápas ztělesňuje a z?stává v neustálém hledání zaslíbené země. Svatý Pavel mluví o ?lověku jako o zmírajícím, který ?ije (2 Kor 6,9), ?ím? vyjad?uje paradox existence.
Z prorok? tento stav zobrazuje Ezechiel ve vizi údolí uschlých kostí (Ez 37): Izrael se jeví jako h?bitov pod ?irým nebem, zbavený ?ivota a naděje. B?h p?ikazuje prorokovi, aby promluvil ke kostem, které se znovu slo?í a obléknou do masa, ale z?stanou bez ?ivota, dokud na ně nezavane jeho Duch.
Tato vize se netýká pouze návratu z vyhnanství, ale odrá?í stav ?lověka: ?asto existujeme, ani? bychom skute?ně ?ili. Seschlé kosti symbolizují ?první smrt“, vnit?ní smrt, která se projevuje strachem, apatií a ztrátou naděje. To se stalo Adamovi a Evě po h?íchu: jejich těla byla ?ivá, ale oddělená od Boha.
Pouze Bo?í Duch m??e obnovit autentický ?ivot. Existuje v?ak také ?druhá smrt“, která je ?asto chápána jako vě?né zatracení, ale kterou lze chápat také jako biologickou smrt. Ti, kdo ji? p?ekonali první smrt - tj. strach, sobectví a iluzi kontroly -, ?elí druhé smrti bez hr?zy. Svatý Franti?ek z Assisi to vyjad?uje ve Chvalozpěvu bratra Slunce, kde chválí ty, kdo smrt p?ijímají v Bohu.
Kniha Zjevení uvádí, ?e ?vítězi druhá smrt neu?kodí“ (Zj 2,11): ten, kdo ?ije ve ví?e a naději, jí m??e projít, ani? by ho rozdrtila. Ezechielovo vidění nás u?í, ?e vzk?í?ení za?íná ji? nyní: B?h ne?eká na na?i smrt, aby nám dal vě?ný ?ivot, ale nabízí nám ho ji? v p?ítomnosti, pokud p?ijmeme jeho Ducha. Skute?ná otázka zní: chceme z?stat seschlými kostmi, nebo se nechat o?ivit pravým ?ivotem?
