杏MAP导航

Drazí brat艡i a sestry, p臎knou ned臎li!

Dne拧ní evangelium nám p艡edstavuje Je啪í拧e, který u膷í své u膷edníky modlitb臎 Ot膷e ná拧 (srov. Lk 11,1-13): modlitb臎, která spojuje v拧echny k艡es钮any. V ní nás Pán vybízí, abychom se obraceli k Bohu a nazývali ho 鈥�abbà鈥�, 鈥瀟atínku鈥�, jako d臎ti, s 鈥瀙rostotou [鈥�], synovskou d暖v臎rou, [鈥�] sm臎lostí, jistotou, 啪e jsme milováni鈥� (Katechismus katolické církve, 2778).

Katechismus katolické církve v této souvislosti velmi krásn臎 艡íká, 啪e 鈥瀞krze modlitbu Pán臎 je nám zjeveno, kdo vlastn臎 jsme, a sou膷asn臎 s tím se nám dostává zjevení Otce鈥� (tamté啪, 2783). A je to pravda: 膷ím více se s d暖v臎rou modlíme k nebeskému Otci, tím více objevujeme, 啪e jsme milované d臎ti, a tím více poznáváme velikost jeho lásky (srov. 艠&颈补肠耻迟别;尘 8,14-17).

Dne拧ní evangelium pak popisuje rysy Bo啪ího otcovství prost艡ednictvím n臎kolika výmluvných obraz暖: obrazu mu啪e, který vprost艡ed noci vstává, aby pomohl svému p艡íteli p艡ijmout ne膷ekaného hosta, nebo obraz rodi膷e, který se stará o to, aby dal svým d臎tem dobré v臎ci.

P艡ipomínají nám, 啪e B暖h se k nám nikdy neotá膷í zády, kdy啪 se k n臎mu obracíme, ani kdy啪 zaklepeme na jeho dve艡e pozd臎, t艡eba po chybách, promarn臎ných p艡íle啪itostech, neúsp臎拧ích, a to ani tehdy, kdy啪 musí 鈥瀡zbudit鈥� své d臎ti, které spí v dom臎, aby nás p艡ijal (srov. Lk 11,7).

Ve velké rodin臎 církve se Otec dokonce nezdráhá, aby nás v拧echny u膷inil ú膷astníky ka啪dého svého gesta lásky. Hospodin v啪dy naslouchá, kdy啪 se k n臎mu modlíme, a pokud nám n臎kdy odpovídá v 膷ase a zp暖sobem, který je pro nás t臎啪ko pochopitelný, je to proto, 啪e jedná s v臎t拧í moudrostí a proz艡etelností, které p艡esahují na拧e chápání. Proto se ani v t臎chto chvílích nep艡estávejme modlit a modleme se s d暖v臎rou: v Bohu v啪dy najdeme sv臎tlo a sílu.

Kdy啪 se v拧ak modlíme Ot膷e ná拧, oslavujeme nejen milost Bo啪ího synovství, ale vyjad艡ujeme také své odhodlání odpovídat na tento dar tím, 啪e se milujeme jako brat艡i v Kristu. Jeden z církevních otc暖 o tom pí拧e: 鈥濳dy啪 nazýváme Boha na拧ím Otcem, je t艡eba, abychom si vzpomn臎li, 啪e se máme chovat jako Bo啪í d臎ti.鈥� (sv. Cyprián Kartaginský, De oratione dominica, 11), a jiný dodává: 鈥濶em暖啪ete nazývat svého Otce Bohem ve拧keré dobroty, jestli啪e z暖stává va拧e srdce kruté a nelidské; v takovém p艡ípad臎 toti啪 u啪 nemáte v sob臎 znamení dobroty nebeského Otce鈥� (sv. Jan Zlatoústý, De angusta porta et in Orationem dominicam, 3). Nelze se modlit k Bohu jako k 鈥濷tci鈥� a pak být tvrdý a necitlivý v暖膷i druhým. Je naopak d暖le啪ité nechat se prom臎nit jeho dobrotou, trp臎livostí a milosrdenstvím, abychom jako v zrcadle odrá啪eli v na拧í tvá艡i jeho tvá艡.

Drazí brat艡i a sestry, liturgie nás dnes vybízí, abychom se v modlitb臎 a lásce cítili milováni a milovali tak, jak nás miluje B暖h: s ochotou, diskrétností, vzájemnou pozorností, bez výpo膷t暖. Prosme Marii, abychom um臎li odpov臎d臎t na tuto výzvu, a tak projevovali laskavost Otcovy tvá艡e.