PODCAST - Pape? p?i nedělní modlitbě: Bo?í láska je vět?í ne? ná? h?ích
Drazí brat?i a sestry, p?eji vám krásnou neděli!
Dnes církev slaví svátek Pový?ení svatého k?í?e, kterým si p?ipomíná nález d?eva K?í?e svatou Helenou v Jeruzalémě ve 4. století a navrácení této vzácné relikvie do Svatého města císa?em Herakleiem.
Co pro nás dnes znamená tento svátek? Pomáhá nám to pochopit evangelium, které nám liturgie nabízí (srov. Jan 3,13-17). Scéna se odehrává v noci: Nikodém, jeden ze ?idovských p?edák?, spravedlivý ?lověk s otev?enou myslí (srov. Jan 7,50-51), p?ichází za Je?í?em. Pot?ebuje světlo, vedení: hledá Boha a ?ádá o pomoc Mistra z Nazaretu, proto?e v něm rozpoznává proroka, mu?e, který koná mimo?ádná znamení.
Pán ho p?ijímá, vyslechne ho a nakonec mu zjevuje, ?e Syn ?lověka musí být pový?en, ?aby ka?dý, kdo vě?í, měl skrze něho ?ivot vě?ný“ (Jan 3,15), a dodává: ?Nebo? tak B?h miloval svět, ?e dal svého jednorozeného Syna, aby ?ádný, kdo v něho vě?í, nezahynul, ale měl ?ivot vě?ný“ (srov. v. 16). Nikodém, který v tu chvíli mo?ná plně nechápe význam těchto slov, to jistě pochopí, a? po uk?i?ování pom??e poh?bít Spasitelovo tělo (srov. Jan 19,39): pochopí, ?e se B?h, aby vykoupil lidi, stal ?lověkem a zem?el na k?í?i.
Je?í? o tom mluví s Nikodémem a p?ipomíná epizodu ze Starého zákona (srov. Nm 21,4-9), kdy se Izraelité na pou?ti po napadení jedovatými hady zachránili pohledem na bronzového hada, kterého Moj?í?, poslu?en Bo?ího p?íkazu, zhotovil a vzty?il na k?l.
B?h nás zachránil tím, ?e se nám zjevil, nabídl se nám jako ná? spole?ník, u?itel, léka?, p?ítel, a? se pro nás stal Chlebem lámaným v eucharistii. A k vykonání tohoto díla pou?il jeden z nejkrutěj?ích nástroj? smrti, jaký kdy ?lověk vynalezl: k?í?.
Proto dnes slavíme jeho ?pový?ení“: kv?li nesmírné lásce, s ní? jej B?h, kdy? jej p?ijal pro na?i spásu, proměnil z nástroje smrti v prost?edek ?ivota a nau?il nás, ?e nic nás od Něj nem??e odlou?it (srov. ?ím 8,35-39) a ?e jeho láska je vět?í ne? ná? h?ích (srov. Franti?ek, Katecheze, 30. b?ezna 2016).
Prosme tedy na p?ímluvu Marie, Matky p?ítomné na Kalvárii po boku jejího Syna, aby se i v nás upevnila a rostla jeho spasitelná láska a abychom i my uměli dávat sami sebe jeden druhému, tak jako On se cele daroval v?em.