PODCAST - Pape? Lev: P?ivítejte Boha, kter? klepe na na?e dve?e
PAPE? LEV XIV
Piazza della Libertà (Castel Gandolfo)
Drazí brat?i a sestry, hezkou neděli!
Liturgie nás dnes upozorňuje na pohostinnost Abrahama a jeho ?eny Sáry a poté i sester Marty a Marie, Je?í?ových p?átel (srov. Gen 18,1-10; Lk 10,38-42). Poka?dé, kdy? p?ijímáme pozvání k Ve?e?i Páně a ú?astníme se eucharistického stolu, je to sám B?h, který ?p?ichází, aby nám slou?il“ (srov. Lk 12,37). P?esto se ná? B?h nejprve uměl stát hostem a i dnes stojí u na?ich dve?í a klepe (srov. Zj 3,20). Je zajímavé, ?e v ital?tině je hostem jak ten, kdo hostí, tak ten, kdo je hostem. Tak m??eme v tuto letní neděli rozjímat o vzájemném p?ijímání, bez kterého by ná? ?ivot byl chud?í.
P?ijímat hosty i být p?ijímán vy?aduje pokoru. Je t?eba citlivost, pozornost, otev?enost. V evangeliu Marta riskuje, ?e se plně nevno?í do radosti z této výměny. Je tak zaujatá tím, co musí udělat, aby p?ijala Je?í?e, ?e riskuje, ?e znehodnotí nezapomenutelný okam?ik setkání. Marta je ?tědrá osoba, ale B?h ji volá k ně?emu krásněj?ímu ne? je samotná ?tědrost. Volá ji, aby vy?la ze sebe.
Milé sestry a brat?i, jen to dává na?emu ?ivotu rozkvět: otev?ít se ně?emu, co nás odvádí od nás samých a zároveň nás naplňuje. V okam?iku, kdy si Marta stě?uje, ?e ji sestra nechala samotnou slou?it (srov. v. 40), Marie jako by ztratila pojem o ?ase, uchvácena Je?í?ovými slovy. Není o nic méně konkrétní ne? její sestra, ani o nic méně velkorysá. Ale chopila se p?íle?itosti. Proto Je?í? Martu napomíná: proto?e z?stala mimo blízkost, která by i jí p?inesla velkou radost (srov. v. 41-42).
Letní ?as nám m??e pomoci ?zpomalit“ a stát se více podobnými Marii ne? Martě. Někdy si nedop?ejeme to nejlep?í. Musíme si trochu odpo?inout s touhou nau?it se více umění pohostinnosti. Pr?mysl dovolených nám chce prodat v?echny mo?né zá?itky, ale mo?ná ne to, co hledáme. To je toti? zdarma a ?ádné skute?né setkání nelze koupit: a? u? je to setkání s Bohem, s druhými nebo s p?írodou. Sta?í se stát hosty: udělat místo a také o něj po?ádat; p?ijmout a nechat se p?ijmout. Máme tolik co p?ijmout, nejen co dát. Abraham a Sára, a?koli byli ji? sta?í, objevili svou plodnost, kdy? s pokojem p?ijali samotného Hospodina v podobě t?í poutník?. I pro nás je tu je?tě tolik ?ivota, který m??eme p?ijmout.
Prosme Pannu Marii, p?ijímající matku, která p?ijala Pána do svého l?na a spolu s Josefem mu dala domov. V ní zá?í na?e povolání, povolání Církve z?stat domovem otev?eným v?em, abychom mohli i nadále p?ijímat svého Pána, který prosí o dovolení vstoupit.
