PODCAST: Chvalme Boha, kter? nás nikdy neopou?tí, pí?e pape? o druhé postní neděli
PAPE? FRANTI?EK
Drazí brat?i a sestry, pěknou neděli!
Dnes, na druhou neděli postní, k nám evangelium promlouvá o Je?í?ově proměnění (Lk 9,28-36). Po výstupu na vrchol hory s Petrem, Jakubem a Janem se Je?í? pono?í do modlitby a rozzá?í se světlem. Ukazuje tak u?edník?m, co se skrývá za gesty, která mezi nimi koná: je to světlo jeho nekone?né lásky.
Sdílím s vámi tyto my?lenky, zatímco procházím obdobím zkou?ky a p?ipojuji se k mnoha nemocným bratr?m a sestrám: v tuto chvíli k?ehkým stejně jako já. Na?e tělo je slabé, ale i tak nám nic nebrání milovat, modlit se, dávat se, být jeden pro druhého ve ví?e světlými znameními naděje. Kolik světla v tomto smyslu svítí v nemocnicích a na místech, kde se poskytuje pé?e! Kolik láskyplné pé?e osvětluje pokoje, chodby, ordinace, místa, kde se vykonávají ty nejskromněj?í slu?by! Proto bych vás chtěl dnes vyzvat, abyste se ke mně p?ipojili a chválili Boha, který nás nikdy neopou?tí a který v dobách zármutku staví vedle nás lidi, kte?í odrá?ejí paprsek jeho lásky.
Děkuji vám v?em za va?e modlitby a děkuji těm, kte?í o mne s takovou obětavostí pe?ují. Vím, ?e se za mě modlí mnoho dětí; některé z nich dnes p?i?ly sem k nemocnici ?Gemelli“ na znamení blízkosti. Děkuji vám, drahé děti! Pape? vás má rád a stále ?eká na setkání s vámi.
Pokra?ujme v modlitbách za mír, zvlá?tě v zemích zraněných válkou: na su?ované Ukrajině, v Palestině, Izraeli, Libanonu, Myanmaru, Súdánu, Kon?ské demokratické republice.
A modleme se za církev, která je povolána uplatnit v konkrétních rozhodnutích rozli?ování, u?iněné na nedávném synodálním shromá?dění. Děkuji generálnímu sekretariátu synody, který bude v p?í?tích t?ech letech místní církve v tomto úsilí doprovázet.
Ké? nás Panna Maria chrání a pomáhá nám, abychom stejně jako ona byli nositeli Kristova světla a pokoje.
