杏MAP导航

PAPE? FRANTI?EK 

Drazí brat?i a sestry, dobrý den!

Dnes zahajujeme cyklus katechezí, který bude probíhat po celý Jubilejní rok. Tématem tohoto cyklu katechezí je ?Je?í? Kristus, na?e naděje“: je to právě on, kdo je cílem na?í pouti, a on sám je cestou, po které máme jít. 

První ?ást se bude zabývat Je?í?ovým dětstvím, o něm? nám vyprávějí evangelisté Matou? a Luká? (srov. Mt 1-2; Lk 1-2). Evangelia o Je?í?ově dětství lí?í Je?í?ovo panenské po?etí a jeho narození z Mariina l?na; p?ipomínají mesiá?ská proroctví, která se na něm naplnila, a hovo?í o právním otcovství Josefa, který narouboval Bo?ího Syna na ?kmen“ davidovské dynastie. P?edstavují nám kojence, dítě a dospívajícího Je?í?e, který se pod?izuje svým rodi??m a zároveň si uvědomuje, ?e je zcela oddán Otci a jeho království. Rozdíl mezi oběma evangelisty spo?ívá v tom, ?e zatímco Luká? lí?í události o?ima Marie, Matou? tak ?iní o?ima Josefa, p?i?em? trvá na tak bezprecedentním otcovství.

Matou? otevírá své evangelium i celý novozákonní kánon ?rodokmenem Je?í?e, syna Davidova, syna Abrahamova“ (Mt 1,1). Jde o vý?et jmen, která se vyskytují ji? v Hebrejských písmech, aby ukázal pravdivost dějin a pravdivost lidského ?ivota. Ve skute?nosti je ?rodokmen Páně pravdivou historií, kde jsou p?ítomna některá problematická jména a zd?razněn h?ích krále Davida (srov. Mt 1,6). V?e v?ak kon?í a rozkvétá v Marii a v Kristu (srov. Mt 1,16)“ (List o obnově studia církevních dějin, 21. listopadu 2024). Pak se objevuje pravda o lidském ?ivotě, který p?echází z jedné generace na druhou a p?iná?í t?i věci: jméno, které zahrnuje jedine?nou identitu a poslání; p?íslu?nost k rodině a národu; a kone?ně p?ilnutí víry k Bohu Izraele.

Genealogie je literárním ?ánrem, tedy vhodnou formou pro p?edání velmi d?le?itého poselství: nikdo si nedává ?ivot sám, ale dostává ho jako dar od druhých; v tomto p?ípadě jde o vyvolený lid a ty, kte?í dědí tento odkaz.

Na rozdíl od starozákonních rodokmen?, kde se objevují pouze mu?ská jména, proto?e v Izraeli je to otec, kdo svému synovi uděluje jméno, se v?ak v Matou?ově seznamu Je?í?ových p?edk? objevují i ?eny. Najdeme jich pět: Támar, Judova snacha, která po ovdovění p?edstírá, ?e je prostitutkou, aby svému mu?i zajistila potomka (srov. Gn 38); Rachab, prostitutka z Jericha, která umo?ní ?idovským zvěd?m vstoupit do zaslíbené země a dobýt ji (srov. J 2); Rút, Moábka, která ve stejnojmenné knize z?stane věrná své tchyni, stará se o ni a stane se prababi?kou krále Davida; Bat?eba, s ní? David zcizolo?í a poté, co nechá zabít jejího man?ela, zplodí ?alomouna (srov. 2 Sam 11); a kone?ně Marie Nazaretská, man?elka Josefa z rodu Davidova: z ní se narodí Mesiá?, Je?í?.

První ?ty?i ?eny nespojuje to, ?e jsou h?í?nice, jak se někdy ?íká, ale to, ?e jsou cizinky: jsou to ?eny, které jsou cizí izraelskému lidu. Matou? ukazuje, ?e, jak napsal Benedikt XVI., ?skrze ně vstupuje svět pohan? ... do Je?í?ova rodokmenu - zviditelňuje se jeho poslání v??i ?id?m a pohan?m“ (L’infanzia di Gesù, Milano-Città del Vaticano 2012, 15).

Zatímco p?edchozí ?ty?i ?eny jsou zmiňovány vedle mu?e, který se z nich narodil, nebo toho, kdo ho zplodil, Marie naopak získává zvlá?tní význam: ona znamená nový za?átek, ona sama je novým za?átkem, proto?e v p?íběhu u? není protagonistou plození lidské stvo?ení, ale sám B?h. To je jasně patrné ze slovesa ?narodil se“: ?Jákob zplodil Josefa, man?ela Marie, z ní? se narodil Je?í?, zvaný Kristus“ (Mt 1,16). Je?í? je synem Davidovým, naroubovaným Josefem do této dynastie a p?edur?eným stát se Mesiá?em Izraele, ale je také synem Abrahámovým a cizích ?en, a proto p?edur?en být ?světlem pohan?“ (srov. Lk 2,32). 

Bo?í Syn, zasvěcený Otci s posláním zjevit jeho tvá? (srov. J 1,18; J 14,9), vstupuje do světa jako v?ichni synové ?lověka, a to natolik, ?e v Nazaretě bude nazýván ?synem Josefovým“ (J 6,42) nebo ?synem tesa?ovým“ (Mt 13,55). Pravý B?h a pravý ?lověk.

Brat?i a sestry, probu?me v sobě vdě?nou pamě? na?ich p?edk?. A p?edev?ím děkujme Bohu, který nás skrze matku církev zrodil k vě?nému ?ivotu, k ?ivotu Je?í?e, na?í naděje. Děkuji.