杏MAP导航

Hledejte

Otec Guillermo Marcó a pape? Franti?ek v ?ervenci loňského roku Otec Guillermo Marcó a pape? Franti?ek v ?ervenci loňského roku 

Pape? Franti?ek: Kně?ství bych za nic neměnil

Poslední z obsáhl?ch rozhovor? pro argentinská média, které pape? Franti?ek poskytl k desátému v?ro?í pontifikátu a s nimi? jsme ji? seznámili (La Nación, Perfil, Infobae), otiskl opět argentinsk? portál Infobae. Tentokrát v?ak s pape?em nerozmlouval majitel tohoto webu, n?br? argentinsk? kněz Guillermo Marcó, b?val? Bergogli?v mluv?í v době, kdy byl arcibiskupem v Buenos Aires. Zve?ejňujeme rozsáhlé v?ňatky z tohoto rozhovoru.

Guillermo Marcó – Infobae

Kdy? se procházím po Svatopetrském náměstí, myslím na miliony lidí, kte?í by si rádi popovídali s pape?em Franti?kem. Měl jsem tuto vzácnou výsadu po celá léta. V Buenos Aires jsem s ním bě?ně mluvil, někdy i vícekrát denně. Dnes jsou kontakty méně ?asté, ale pape? si zachovává svě?est blízkosti a p?átelství nabytého v pr?běhu let; v tomto ohledu se nezměnil ... Poslouchat ho je obzvlá?? zajímavé ...

Nejprve se tě chci zeptat: Co tě nejvíce p?itahuje na následování Je?í?e?

Nedoká?u to vyjád?it slovně. Co mohu ?íci, je, ?e kdy? jsem s Ním v souladu, cítím pokoj, cítím se ??astný. Kdy? ho nenásleduji, proto?e jsem unavený, proto?e jsem si stanovil ur?itý ?as nebo ?asový limit, cítím se mdle. Jako bych u? byl naplněn svým ?ivotem... Někdo mi jednou ?ekl: ?B?h ti dává svobodu, v?dycky ti dává svobodu, ale jakmile pozná? Je?í?e, svobodu ztrácí?“. To ve mně vyvolalo krizi. Nevím, jestli svobodu ztrácí?, nebo ne, ale zp?sob, jakým tě Pán volá a navazuje s tebou dialog, tě nutí ?íct 'ne, nikam jinam nep?jdu, to mi sta?í'. Tak?e cítím tu rovnováhu v dobrém slova smyslu, nikoli psychologickou, ale pokoj, a to i ve chvílích velké nerovnováhy zp?sobené tě?kými situacemi, kterým je t?eba ?elit.

Tam, v oné zpovědnici ve farnosti San José de Flores, jsi rozpoznal své povolání: co na něm bylo zvlá?tního?

Je zajímavé, ?e po tomto zá?itku z 21. zá?í jsem pokra?oval ve svém ?ivotě, ani? bych věděl, co budu dělat. Ale bylo v tom něco jiného, co se mě pomalu zmocňovalo. Nevykro?il jsem z té zpovědnice rovnou do seminá?e... Uplynuly t?i roky. Je to jako proces, který mění tvou orientaci, tvé opěrné body. Pán vstupuje do tvého ?ivota a p?euspo?ádá ho, ani? by ti bral svobodu. Nikdy jsem neměl pocit, ?e bych nebyl svobodný.

Stále se ozna?uje? za kněze: co se ti na kně?ském povolání nejvíce líbí?

Být ve slu?bě. Jeden kněz, který bydlel ve velmi chudé ?tvrti, nikoli ve favele, ale skoro, a faru měl hned vedle kostela, mi vyprávěl, ?e kdy? zav?el dve?e, lidé mu bouchali na okno. Pak si pomyslel, ?e zav?e to okno, aby ho lidé nechali na pokoji. Lidé tě ale nenechají na pokoji. Av?ak na druhou stranu mi ?íkal, ?e kdy? to okno zav?e, nebude klid, ale bude to mnohem hor?í. Proto?e jakmile se dostanete do rytmu slu?by, cítíte se ?patně, kdy? si vezmete kousek sobectví pro sebe. Povolání ke slu?bě je trochu takové, ?e si nedoká?ete p?edstavit ?ivot, pokud neslou?íte. Po zku?enosti kně?ství bych nevyměnil kně?ství za nic jiného. Navzdory omezením, chybám, h?ích?m chci být nadále knězem.

Co kně?ím ?íká??

?íkám jim, aby byli kně?ími. A pokud vám to nevyhovuje, hledejte jinou cestu, církev vám otev?e jiné dve?e. Ale nestaňte se funkcioná?em. Rád ?íkám toto: bu?te pastý?i lidí, nikoli státními církevními ú?edníky.

Jak vnímá? bratrství mezi kardinály?

Z dlouhodobého hlediska existuje blízkost. Mohou mít r?zné názory, ale dobré je, ?e vám ?eknou, co si myslí. Obávám se skrytých záměr?. Kdy? něco proti někomu máte a ne?eknete to. Děkuji Bohu, ?e v kardinálském kolegiu existuje komunikace, a to jak mezi jeho novými, tak mezi star?ími ?leny, a ?e mezi sebou svobodně mluvíme.... Nevím, jestli v?ichni, ale mnozí ano. Někdy si vyslechnu nějaké varování, poděkuji, pop?emý?lím o tom a pak to ?e?ím, ?eknu jim, jak ... nebo je neposlouchám, ?eknu jim, neposlechl jsem tě z takových ?i onakých d?vod?. Ale dialog tu volně bě?í.

Pěstuje? r?zné formy zbo?nosti. Sedíme tady pod . M??e? nám ?íci, pro? jsi v?dy zasílal lístky s tímto obrazem?

Nikdy jsem se nevydal na místo, kde uchovávají p?vodní obraz. Jednou mi ho poslala jedna německá ?eholnice jako pozdrav. Líbil se mi. V Argentině jsem pak za?al tento obraz uctívat. P?íběh je krásný, obraz za moc nestojí, je z pozdního, u? dekadentního baroka. Jeden malí? té doby posílal svou ?enu do pekla. Byli velmi katoli?tí, ale ka?dý den se hádali. Tento mu? si jednou p?e?etl text svatého Ireneje z Lyonu, podle něho? uzly, které na?e matka Eva svázala svým h?íchem, rozvázala na?e matka Maria svou poslu?ností. Koncil to p?evzal a zahrnul to, myslím, do konstituce o církvi. Jemu se to líbilo, a tak po?ádal Pannu Marii, aby rozvázala uzel, který měl se svou ?enou, proto?e si nerozuměli. A proto je ní?e vyobrazen archanděl Rafael s Tobiá?em, který ho vede, aby na?el svou snoubenku, svou ?enu, a setkal se s ní. Panna Maria u?inila zázrak a od toho se v?e odvíjelo. Osvojil jsem tu zbo?nost. To město je Aug?purk, obraz najdete v kostele svatého Petra v Perlachu. Nikdy jsem tam nejel, byl jsem jen kousek od něj ve Frankfurtu. Ale sta?ilo mi to a pobo?nost se za?ala ?í?it v Argentině. Jako by vám Panna Maria dokázala pomoci v rozuzlení r?zných problém?, jak ?íká text svatého Ireneje.

Rozmotat uzly ?ivota...

V tom spo?ívá ?mate?skost“ Panny Marie.

A co svatý Josef?

Svatého Josefa mi do hlavy vlo?ila moje babi?ka... Jako dítě jsem s ní od?íkával modlitby ke svatému Josefovi. Ta úcta mi z?stala.

Má? také malou so?ku spícího svatého Josefa. Pod něj vkládáte zvlá?tní prosby…

Kdy? mě ?ádají o modlitby, vkládám je pod něj a ?íkám mu: ?Ty, který spí?, vy?e? ty problémy“.

A svatá Terezi?ka?

Svatá Terezi?ka mě v?dycky p?itahovala... Její odvaha oby?ejného ?lověka. Kdy? se mě zeptáte, co měla mimo?ádného: nic. Byla to chudá, normální ?eholnice. Ve svých posledních dnech pro?ila i největ?í temnoty, největ?í poku?ení proti ví?e, pro?la jimi v?emi. Normální ?ena.

Na závěr tě poprosím o několik krátkých poselství. První poselství je ur?eno dětem:

Pe?ujte o prarodi?e. Mluvte s nimi. Nav?těvujte je. Nechte se prarodi?i rozmazlovat.

Mladým lidem.

Nebojte se ?ivota. Nest?jte na místě. Jděte kup?edu. Budete dělat chyby, ale nejhor?í chybou je stát na místě, tak?e jděte dop?edu.

Otc?m a matkám...

Neplýtvejte láskou. Pe?ujte jeden o druhého, abyste se mohli lépe starat o své děti.

Nemocným...

Ach, to je tě?ké, proto?e radit trpělivost je snadné, ale já sám ji nemám, tak?e chápu, kdy? se trochu roz?ílíte. Proste Pána o milost trpělivosti a on vám dá milost to v?echno vydr?et.

Nakonec poselství pro seniory, o kterých tak ?asto mluví?...

Nezapomínejte, ?e jste ko?eny. Sta?í lidé mají právě toto p?edat mladým lidem, dětem a dospívajícím. Ten ver? z knihy Joelovy vystihuje, jaké je va?e povolání: sta?í uz?í vidění a mladí budou prorokovat. Kdy? jsou spolu, sta?í sní o budoucnosti a p?edávají tyto sny dál a mladí, podporováni starými, jsou schopni prorokovat a pracovat pro budoucnost. Spolu s mladými se ni?eho nebojte. Zatrpklý starý ?lověk je velmi smutný. Je hor?í ne? smutný mladý ?lověk. Proto pokra?ujte vp?ed spolu s mladými lidmi.

 

 

20. b?ezna 2023, 12:21