杏MAP导航

Vatican News

Po Infobae a La Nación hovo?il pape? Franti?ek u p?íle?itosti desátého výro?í svého pontifikátu s dal?ím argentinským médiem Perfil. se zamě?il na ?adu témat, jako jsou metafyzika, církev, teologie, jezuité, komunismus, peronismus, ekonomika, pandemie, geopolitika, migranti, Brazílie, evangelikální církve, Argentina, sociální hnutí, kně?í t?etího světa, Matky z Májového náměstí, diktatura, domorodé národy a návrat do vlasti.

Pape? se věnoval tématu smrti, o kterém, jak ?ekl, ?asto p?emý?lí, a to ?s velkým klidem“: ?Pomáhá nemyslet na to, ?e jsme tu nav?dy, proto?e jsou lidé, kte?í se domnívají, ?e mají koupenou minulost, p?ítomnost i budoucnost a? do roku 2050. Je t?eba na to pamatovat.“

Kromě toho, ?e se pape? věnoval r?zným otázkám církve, v?etně synodální cesty, vnit?ních a vněj?ích výzev a mo?ných rozdělení, vysvětlil, ?e ?práce pape?e s církví a biskupa s diecézí spo?ívá v harmonizaci. Toto slovo je zásadní, proto?e kdy? mluvíme o Duchu svatém, musíme skon?it u tohoto slova. Jasný p?íklad: ráno o Letnicích je velký humbuk, a kdo dělá tento humbuk? Duch svatý. Duch svatý je tedy ten, kdo zp?sobuje rozdíly v církvi a pak je uvádí v soulad“.

K r?zným teologickým a disciplinárním otázkám v církvi, jako je p?ístup ke svátostem pro rozvedené, kte?í uzav?eli nové man?elství, nebo man?elství osob stejného pohlaví, Franti?ek zopakoval, ?e ?ka?dý je Bo?ím dítětem a ka?dý Boha hledá a nachází, a to tak, jak m??e. B?h si dr?í od těla pouze py?né, my ostatní h?í?níci jsme v ?adě“. K tématu celibátu pape? zopakoval: ?Je?tě nejsem p?ipraven ho revidovat, ale samoz?ejmě je to věc církevní disciplíny, nemá to nic spole?ného s dogmatem, které dnes je a zítra být nemusí“.

Pro? se ztoto?ňujete s Franti?kem z Assisi? zeptal se poté argentinský noviná? Fontevecchia. ?Je to spontánní zále?itost. Vidět toho chlapce z dobré rodiny, který ve dvaceti letech v?echno opustí, dokonce se svlékne p?ed svým otcem a za?ne ?ít ?ivotem plným p?sobivé tvo?ivosti. Franti?k?v ?ivot je ?ivotem revolucioná?e, který má odvahu zcela p?evrátit karty, ?ivotem bezstarostného ?lověka, který se vydává za chalífou nebo sultánem, by? si je vědom toho, ?e mu mohou u?íznout hlavu. Je to ona lehkomyslnost ?lověka zamilovaného do Je?í?e. Obdivuhodná, ale nikoli zcela napodobitelná. Právě tito světci, aby vyzna?ili cestu, kterou je t?eba následovat, jdou dál, ale pak se musí trochu p?iblí?it bě?nému ?ivotu.“

Pape? se poté vrátil ke 13. b?eznu p?ed deseti lety a vzpomněl si na emoce, které pocítil v okam?iku vyhlá?ení volby: ??lověk se brání tím, ?e nechce sly?et. Kdy? u? bylo témě? jasné, ?e to pro mne dopadne ?patně (sic), p?i?el za mnou kardinál Hummes a ?ekl: 'Neboj se, bylo to dílo Ducha svatého'. Velký mu?, kardinál Hummes. A kdy? jsem byl zvolen, měl jsem dvě t?etiny a následovalo hlasování, Hummes ke mně p?i?el a ?ekl: 'Nezapomeň na chudé'. A odtud pochází jméno Franti?ek. Hummes mě doprovodil těmito dvěma gesty“, vypráví Jorge Mario Bergoglio.

Během rozhovoru byl dán prostor také ekonomickým otázkám, na které pape? reagoval zopakováním sociální vize církve a nazna?il, ?e ?dnes se věci posunuly dál a je mo?né vést velmi dobrý dialog s ekonomikou a dosáhnout krok? porozumění nebo formulací, které jdou dob?e. Na druhé straně nelze vést dobrý dialog s financemi. Finance jsou plynné, ekonomika je konkrétní“.

K tématu migrace pape? zd?raznil, ?e ?dnes bohu?el existují vyko?is?ující země a vyko?is?ované země, a? se nám to líbí nebo ne. A bohu?el neexistuje absence hranic, existuje formální absence hranic, ale nikoli skute?ná, proto?e v rámci Evropy existují rozdíly, které jsou de facto hranicemi“. Na otázku, jak si p?edstavuje svět bez hranic, odpovídá, ?e ?nikoli jako uniformitu nebo otázku vněj?í image, ale jako bohatství ka?dé země, ka?dého národa, ka?dého kontinentu, nabízené k výměně“.

Na závěr se Franti?ek zamý?lí nad kně?ími a jejich pastora?ním posláním, p?i?em? opět povzbuzuje, aby byli pastý?i, kte?í jsou cítit ovcemi. ?M??e být ?lověk takovým pastý?em tady ve Vatikánu?“ zeptal se noviná?. ?Ano, samoz?ejmě“, odpověděl pape? a p?ipomněl p?íklad kardinála Casaroliho, který v dobách Jana XXIII. kromě své plodné práce vysokého diplomata nav?těvoval v neděli také vězení pro mladistvé.

Na konci rozhovoru vzkazuje pape? Bergoglio svým argentinským krajan?m: ?Chci poděkovat svému národu, který mne vychoval. Jsem Argentinec, vychovaný argentinským lidem, s jeho bohatstvím a rozpory, toto v?e jsem zdědil, jsem synem p?istěhovalc?, ale du?í Argentinec“.