Pape? Franti?ek: Sn¨ªm o spravedliv¨§j?¨ª, otev?en¨§j?¨ª a v?razn¨§ji pastora?n¨ª c¨ªrkvi
Vatican News
Jedna v¨§c pape?e v posledních letech obzvlá?? t¨§?í: ?V?e, co se týká pastora?ní linie odpu?t¨§ní a porozum¨§ní lidem. Dát ka?dému místo v církvi¡°, sv¨§?uje se pape? Franti?ek Elisabett¨§ Piqué, noviná?ce argentinského deníku La Nación, v novém rozhovoru, který ji poskytl v Dom¨§ sv. Marty u p?íle?itostí desátého výro?í svého zvolení, p?ipadající na 13. b?ezna.
Církev s otev?enými dve?mi
Jeho snem je otev?ít dve?e: ?Otev?ené dve?e, to je to, co opravdu chci. Otevírat dve?e a razit nové cesty. A církev, kterou si p?edstavuje pro nadcházející roky, je církev ?více pastora?ní, spravedliv¨§j?í a otev?en¨§j?í¡° podle linie vyty?ené Druhým vatikánským koncilem: ?Musíme jít tímto sm¨§rem. Konkrétní podoba této cesty je v?ak obtí?ná¡°. Tazatelka v rozhovoru zd?raz¨¾uje, ?e Franti?ek si hodn¨§ v?ímá ?ztracených ovcí¡°, co? je postoj, který p?ivedl n¨§které katolíky do krize, jako se to stalo star?ímu bratrovi v podobenství o marnotratném synovi: ?V?dycky se to stává¡°, reaguje pape?, ?ale klí?ové Je?í?ovo slovo je 'v?ichni'. Pro m¨§ je to klí? k pastora?ní otev?enosti. V?ichni do domu. Bude tam hluk, ale v?ichni mají být uvnit?¡°.
Samoz?ejm¨§, jak dále pape? zd?raznil, existuje odpor a opozice v??i zm¨§nám, i ?Je?í? m¨§l velkou opozici¡°, ale je t?eba jednat ve ?svobod¨§ Ducha svatého¡° a hledat Bo?í v?li. Franti?ek mimo jiné hovo?il rovn¨§? o formaci budoucích kn¨§?í a nazna?il pot?ebu revize seminá??.
Reformy
K otázce reforem Franti?ek poznamenal, ?e ?dikasteria byla reorganizována a té? samo kardinálské kolegium je nyní svobodn¨§j?í¡°. V ekonomické oblasti vzdal hold kardinálu Pellovi, který mu pomohl rozjet ekonomickou reformu: ?Jsem mu velmi vd¨§?ný¡°. Nyní mi v tomto ohledu velmi pomáhá Sekretariát pro ekonomiku. P?edtím tu byl otec Guerrero, který za t?i a p?l roku v¨§ci systematizoval, a nyní je tu laik Maximino Caballero¡°, up?es¨¾uje.
O konverzi pape?ství, o ní? se zmi¨¾uje ve svém programovém dokumentu Evangelii gaudium, p?ipomíná, co vykonal Pavel VI, ?velký mu?, sv¨§tec¡°, Jan Pavel II, ?velký evangelizátor¡°, Jan Pavel I, ?blízký pastý?, který cht¨§l skoncovat s n¨§kterými v¨§cmi, které se neda?ily¡°, a Benedikt, ?odvá?ný mu?¡°, který vynikal hloubkou svého magisteria: ?Byl prvním pape?em, který se oficiáln¨§ zabýval otázkou zneu?ívání. Byl to skv¨§lý teolog, ale byl to také ?lov¨§k, který se nebál jít s k??í na trh. Benedikt mi chybí, proto?e mi byl druhem¡°.
Právo hlasovat na synod¨§
Pokud jde o synodalitu, Franti?ek zd?raz¨¾uje, ?e jde o pokra?ující proces: ?Asi p?ed deseti lety prob¨§hla vá?ná reflexe a byl vypracován dokument, který jsem podepsal spolu s teology¡°, v n¨§m? se ?íkalo: ?To je maximum, kterého jsme dosáhli, nyní je t?eba n¨§co víc¡°. V tomto dokumentu v?ichni nap?íklad akceptovali, ?e ?eny nemohou volit: ?Tak?e na synod¨§ o Amazonii byla polo?ena otázka: Pro? ?eny nemohou volit? Jsou snad druho?adými k?es?any?¡° Argentinská noviná?ka se zeptala, zda nyní na synod¨§ bude volit jen jedna ?ena, nebo v?echny, a pape? odpov¨§d¨§l: ?V?ichni, kdo se zú?astní synody, budou volit. Pozvaní nebo pozorovatelé hlasovat nebudou. Ka?dý, kdo se ú?astní synody, má právo hlasovat. A? u? mu? nebo ?ena. V?ichni, v?ichni. Slovo 'v?ichni' je pro m¨§ zásadní¡°.
Nebezpe?í genderové ideologie
Franti?ek dále potvrzuje, ?e novou encykliku nepí?e, a na otázku, zda byl po?ádán o sepsání dokumentu na téma gender, odpovídá negativn¨§. V této souvislosti opakuje, ?e ?v?dy rozli?uje mezi pastora?ní prací s lidmi s odli?nou sexuální orientací a genderovou ideologií. Jsou to dv¨§ r?zné v¨§ci. . P?esahuje sexuální sféru. Pro? je nebezpe?ná? Proto?e rozm¨§l¨¾uje rozdíly, a bohatství mu?? a ?en a celého lidstva spo?ívá v nap¨§tí rozdíl?. Roste skrze nap¨§tí mezi touto rozdílností. Genderová otázka tyto rozdíly ?edí a ?iní sv¨§t stejným, ?ím? zaobluje v?echny hrany, v?e vyrovnává. A to je v rozporu s lidským povoláním¡°.
Ukrajina: mírová akce Svatého stolce
Tazatelka poté otevírá a ptá se pape?e, zda masakry, které se v této zemi odehrávají, lze definovat jako genocidu: ?Je to jist¨§ odborné slovo, genocida¡° - odpovídá Franti?ek ¨C ?ale je z?ejmé, ?e kdy? se bombardují ?koly, nemocnice, kryty, nevzniká tak dojem, ?e jde o okupaci místa, ale o ni?ení... Nevím, jestli je to genocida, nebo ne, musí se to prov¨§?it a dob?e definovat, ale rozhodn¨§ to není vále?ná etika, na kterou jsme zvyklí¡°.
Pape? dodává, ?e Vatikán v tuto chvíli jedná diplomatickou cestou, ?aby zjistil, zda se dá n¨§?eho dosáhnout¡°, ale up?es¨¾uje, ?e ?neexistuje ?ádný mírový plán¡° Vatikánu, existuje spí?e ?slu?ba míru¡°, která probíhá diskrétn¨§, s t¨§mi, kdo jsou otev?eni dialogu. Vatikán také pracuje s ohledem na mo?né setkání sv¨§tových p?edstavitel? k této otázce.
Pape? pak znovu opakuje: ?Jsem ochoten jet do Kyjeva. Chci jet do Kyjeva. Ale pod podmínkou, ?e pojedu také do Moskvy. Bu? pojedu na ob¨§ místa, nebo na ?ádné z nich¡°. Na otázku, zda je cesta do Moskvy nemo?ná, odpovídá: ?Není to nemo?né... Ne?íkám, ?e je to mo?né. Není to ale nemo?né. Doufáme, ?e se to poda?í ... není zde ?ádný slib, nic. Nezavírám tyto dve?e¡°. Ale zav?el je Putin, nebo ne? ptá se tazatelka, na co? pape? odv¨§tí: ?Ale mo?ná je v roztr?itosti zase otev?e, nevím¡°. ?Válka m¨§ bolí¡°, dodává, ?to je to, co chci ?íct. Válka m¨§ bolí¡°.
Cesta do Argentiny
Pak je tu . Pape? opakuje, ?e by do Argentiny rád jel a ?e pokud to dosud neud¨§lal, je to z ?ady d?vod?, které se ?asem nast?ádaly: ?V?echno bylo naplánováno, ale pak se v¨§ci zkomplikovaly... byly dva roky pandemie, která zp?sobila, ?e cesty, které bylo t?eba uskute?nit, se p?esko?ily... Chci jet, doufám, ?e tam pojedu, ?e se mi to poda?í". Ale jak dodává, ?Argentinu nespasí m?j p?íjezd Pojedu rád, ale trochu p?emý?lejte o v¨§cech, které je t?eba ud¨§lat, aby se tato zem¨§ pohnula kup?edu¡°.
Um¨§ní ?ekat
Nakonec v odpov¨§di na otázku o chybách, kterých se b¨§hem t¨§chto deseti let pontifikátu dopustil, pape? poukazuje na p?í?inu t¨§chto chyb, kterou je netrp¨§livost: ?N¨§kdy se mi nahrne krev do hlavy. Pak ?lov¨§k ztrácí trp¨§livost, a kdy? ztratí klid, uklouzne a dopou?tí se omyl?. Je t?eba um¨§t ?ekat¡°.
