Pape? Franti?ek: Sním o spravedlivěj?í, otev?eněj?í a v?razněji pastora?ní církvi
Vatican News
Jedna věc pape?e v posledních letech obzvlá?? tě?í: ?V?e, co se týká pastora?ní linie odpu?tění a porozumění lidem. Dát ka?dému místo v církvi“, svě?uje se pape? Franti?ek Elisabettě Piqué, noviná?ce argentinského deníku La Nación, v novém rozhovoru, který ji poskytl v Domě sv. Marty u p?íle?itostí desátého výro?í svého zvolení, p?ipadající na 13. b?ezna.
Církev s otev?enými dve?mi
Jeho snem je otev?ít dve?e: ?Otev?ené dve?e, to je to, co opravdu chci. Otevírat dve?e a razit nové cesty. A církev, kterou si p?edstavuje pro nadcházející roky, je církev ?více pastora?ní, spravedlivěj?í a otev?eněj?í“ podle linie vyty?ené Druhým vatikánským koncilem: ?Musíme jít tímto směrem. Konkrétní podoba této cesty je v?ak obtí?ná“. Tazatelka v rozhovoru zd?razňuje, ?e Franti?ek si hodně v?ímá ?ztracených ovcí“, co? je postoj, který p?ivedl některé katolíky do krize, jako se to stalo star?ímu bratrovi v podobenství o marnotratném synovi: ?V?dycky se to stává“, reaguje pape?, ?ale klí?ové Je?í?ovo slovo je 'v?ichni'. Pro mě je to klí? k pastora?ní otev?enosti. V?ichni do domu. Bude tam hluk, ale v?ichni mají být uvnit?“.
Samoz?ejmě, jak dále pape? zd?raznil, existuje odpor a opozice v??i změnám, i ?Je?í? měl velkou opozici“, ale je t?eba jednat ve ?svobodě Ducha svatého“ a hledat Bo?í v?li. Franti?ek mimo jiné hovo?il rovně? o formaci budoucích kně?í a nazna?il pot?ebu revize seminá??.
Reformy
K otázce reforem Franti?ek poznamenal, ?e ?dikasteria byla reorganizována a té? samo kardinálské kolegium je nyní svobodněj?í“. V ekonomické oblasti vzdal hold kardinálu Pellovi, který mu pomohl rozjet ekonomickou reformu: ?Jsem mu velmi vdě?ný“. Nyní mi v tomto ohledu velmi pomáhá Sekretariát pro ekonomiku. P?edtím tu byl otec Guerrero, který za t?i a p?l roku věci systematizoval, a nyní je tu laik Maximino Caballero“, up?esňuje.
O konverzi pape?ství, o ní? se zmiňuje ve svém programovém dokumentu Evangelii gaudium, p?ipomíná, co vykonal Pavel VI, ?velký mu?, světec“, Jan Pavel II, ?velký evangelizátor“, Jan Pavel I, ?blízký pastý?, který chtěl skoncovat s některými věcmi, které se neda?ily“, a Benedikt, ?odvá?ný mu?“, který vynikal hloubkou svého magisteria: ?Byl prvním pape?em, který se oficiálně zabýval otázkou zneu?ívání. Byl to skvělý teolog, ale byl to také ?lověk, který se nebál jít s k??í na trh. Benedikt mi chybí, proto?e mi byl druhem“.
Právo hlasovat na synodě
Pokud jde o synodalitu, Franti?ek zd?razňuje, ?e jde o pokra?ující proces: ?Asi p?ed deseti lety proběhla vá?ná reflexe a byl vypracován dokument, který jsem podepsal spolu s teology“, v něm? se ?íkalo: ?To je maximum, kterého jsme dosáhli, nyní je t?eba něco víc“. V tomto dokumentu v?ichni nap?íklad akceptovali, ?e ?eny nemohou volit: ?Tak?e na synodě o Amazonii byla polo?ena otázka: Pro? ?eny nemohou volit? Jsou snad druho?adými k?es?any?“ Argentinská noviná?ka se zeptala, zda nyní na synodě bude volit jen jedna ?ena, nebo v?echny, a pape? odpověděl: ?V?ichni, kdo se zú?astní synody, budou volit. Pozvaní nebo pozorovatelé hlasovat nebudou. Ka?dý, kdo se ú?astní synody, má právo hlasovat. A? u? mu? nebo ?ena. V?ichni, v?ichni. Slovo 'v?ichni' je pro mě zásadní“.
Nebezpe?í genderové ideologie
Franti?ek dále potvrzuje, ?e novou encykliku nepí?e, a na otázku, zda byl po?ádán o sepsání dokumentu na téma gender, odpovídá negativně. V této souvislosti opakuje, ?e ?v?dy rozli?uje mezi pastora?ní prací s lidmi s odli?nou sexuální orientací a genderovou ideologií. Jsou to dvě r?zné věci. . P?esahuje sexuální sféru. Pro? je nebezpe?ná? Proto?e rozmělňuje rozdíly, a bohatství mu?? a ?en a celého lidstva spo?ívá v napětí rozdíl?. Roste skrze napětí mezi touto rozdílností. Genderová otázka tyto rozdíly ?edí a ?iní svět stejným, ?ím? zaobluje v?echny hrany, v?e vyrovnává. A to je v rozporu s lidským povoláním“.
Ukrajina: mírová akce Svatého stolce
Tazatelka poté otevírá a ptá se pape?e, zda masakry, které se v této zemi odehrávají, lze definovat jako genocidu: ?Je to jistě odborné slovo, genocida“ - odpovídá Franti?ek – ?ale je z?ejmé, ?e kdy? se bombardují ?koly, nemocnice, kryty, nevzniká tak dojem, ?e jde o okupaci místa, ale o ni?ení... Nevím, jestli je to genocida, nebo ne, musí se to prově?it a dob?e definovat, ale rozhodně to není vále?ná etika, na kterou jsme zvyklí“.
Pape? dodává, ?e Vatikán v tuto chvíli jedná diplomatickou cestou, ?aby zjistil, zda se dá ně?eho dosáhnout“, ale up?esňuje, ?e ?neexistuje ?ádný mírový plán“ Vatikánu, existuje spí?e ?slu?ba míru“, která probíhá diskrétně, s těmi, kdo jsou otev?eni dialogu. Vatikán také pracuje s ohledem na mo?né setkání světových p?edstavitel? k této otázce.
Pape? pak znovu opakuje: ?Jsem ochoten jet do Kyjeva. Chci jet do Kyjeva. Ale pod podmínkou, ?e pojedu také do Moskvy. Bu? pojedu na obě místa, nebo na ?ádné z nich“. Na otázku, zda je cesta do Moskvy nemo?ná, odpovídá: ?Není to nemo?né... Ne?íkám, ?e je to mo?né. Není to ale nemo?né. Doufáme, ?e se to poda?í ... není zde ?ádný slib, nic. Nezavírám tyto dve?e“. Ale zav?el je Putin, nebo ne? ptá se tazatelka, na co? pape? odvětí: ?Ale mo?ná je v roztr?itosti zase otev?e, nevím“. ?Válka mě bolí“, dodává, ?to je to, co chci ?íct. Válka mě bolí“.
Cesta do Argentiny
Pak je tu . Pape? opakuje, ?e by do Argentiny rád jel a ?e pokud to dosud neudělal, je to z ?ady d?vod?, které se ?asem nast?ádaly: ?V?echno bylo naplánováno, ale pak se věci zkomplikovaly... byly dva roky pandemie, která zp?sobila, ?e cesty, které bylo t?eba uskute?nit, se p?esko?ily... Chci jet, doufám, ?e tam pojedu, ?e se mi to poda?í". Ale jak dodává, ?Argentinu nespasí m?j p?íjezd Pojedu rád, ale trochu p?emý?lejte o věcech, které je t?eba udělat, aby se tato země pohnula kup?edu“.
Umění ?ekat
Nakonec v odpovědi na otázku o chybách, kterých se během těchto deseti let pontifikátu dopustil, pape? poukazuje na p?í?inu těchto chyb, kterou je netrpělivost: ?Někdy se mi nahrne krev do hlavy. Pak ?lověk ztrácí trpělivost, a kdy? ztratí klid, uklouzne a dopou?tí se omyl?. Je t?eba umět ?ekat“.
