杏MAP导航

Salvatore Cernuzio – Vatican News

Cesta do Argentiny, naděje na změnu ve Venezuele a odsouzení ?hrubé diktatury“ v Nikaragui. P?edev?ím na St?ední a Ji?ní Ameriku se Franti?ek zamě?il v rozhovoru, který poskytl několik dní p?ed oslavami desátého výro?í svého pontifikátu. V rozhovoru v Domě sv. Marty s majitelem portálu, Danielem Hadadem, se pape? pohyboval od geopolitických otázek, jako je válka na Ukrajině, p?es církevní aspekty, jako je p?ístup k homosexuál?m a úloha ?en, a? po osobněj?í témata (?Pro? u? se nedíváte na televizi?“).

Situace v Nikaragui

Pape? komentuje zejména tě?kosti, které dnes za?ívají lidé a církev v Nikaragui, kde byl kromě neustálých útok? na biskupy a kněze vyho?těn nuncius a zakázána procesí ve Svatém týdnu. Pape? odsoudil nevyvá?enost těch, kte?í vedou tuto zemi, a v souvislosti s biskupem z Matagalpy, monsignorem Rolandem Álvarezem, odsouzeným na 26 let vězení, o něm? hovo?il p?i modlitbě Anděl Páně 12. února, dodal: ?Máme zde jednoho uvězněného biskupa. Velmi vá?ného mu?e, velmi schopného. Chtěl vydat své svědectví a nep?ijal vyhnanství. Jako bychom zde nastolili komunistickou diktaturu ze sedmnáctého roku nebo Hitlerovu diktaturu z roku 35, ne? Jsou to takové surové diktatury. Nebo, abychom pou?ili pěknou argentinskou definici, guarangas (丑谤耻产&别补肠耻迟别;)“.

Cesta do Argentiny

Kdy? u? je ?e? o Argentině, nevyhnutelně se nabízí otázka na mo?nou cestu do jeho rodné země. ?Byla naplánována na prosinec 2017“, vysvětlil Jorge Mario Bergoglio a zopakoval to, co ?ekl ji? p?i zpáte?ním letu z Iráku: ?Nejprve se mělo jet do Chile, pak do Argentiny a Uruguaye. Takový byl plán. Ale co se stalo? Právě tehdy se konaly volby. Tak?e jsme museli p?esunout Chile na prosinec a pak jet do Argentiny a Uruguaye v lednu. V lednu jsou ale v?ichni na dovolené... Pak se program změnil a udělalo se Chile a Peru. A Argentina a Uruguay byly ponechány na později... Cesta byla naplánovaná. Jsem otev?ený této p?íle?itosti... Chci jet do Argentiny“, zd?razňuje.

Re?im ve Venezuele a válka na Ukrajině

Franti?ek poté p?esouvá pohled na Venezuelu a prohla?uje, ?e vidí záblesk naděje, ?e se re?im m??e změnit: ?Myslím si to“, prohla?uje, ?proto?e historické okolnosti je donutí změnit zp?sob dialogu... Nikdy nezavírám dve?e p?ed mo?nými ?e?eními. Naopak, povzbuzuji je“.

Ohledně ?e?ení války na Ukrajině je pape? opatrněj?í: ?V?ichni o to usilují. V?ichni pracují“, ?íká. ?Módí (indický premiér, pozn. red.) m??e něco udělat, nevím. Vím, ?e je několik vládc?, kte?í se na tom pracují. Existuje jedna izraelská skupina, která se umí dob?e pohybovat. Ale nevíme, k ?emu to povede“.

P?ijetí homosexuál?

Homosexuálové, znovu sezdaní rozvedení, ?eny, celibát, to jsou dal?í témata, kterým se pape? v rozhovoru věnuje. V otázce p?ijetí homosexuál? se Franti?ek odvolává p?ímo na Je?í?ova slova: ?Ji? zde padla jedna významná odpově?“, ?íká. ?V?ichni. V?ichni. V?ichni mohou dovnit?. Kdy? 'uhlazení' pozvaní nechtěli p?ijít na hostinu, vyslal na rozcestí, aby zavolal v?echny, dobré, zlé, staré, mladé, děti, v?echny. V?echny. Církev je pro v?echny. A ka?dý ?e?í své postavení p?ed Pánem v síle, kterou má. Jsme církví h?í?ník?“.

?Nevím, kde je církev svatých, tady jsme v?ichni h?í?níci“, vyzdvihuje pape? a stejně jako p?i své první cestě do Ria de Janeira v roce 2013 opakuje: ?Kým jsem, abych soudil ?lověka, kdy? má dobrou v?li, ?e? Pokud je spí?e jedním z ?áblovy bandy, no, tak ho trochu braňme. Ale dnes se této otázce věnuje velká pozornost. Je?í? volá ka?dého a ka?dý ?e?í sv?j vztah k Bohu, jak m??e nebo jak chce, někdy chce a někdy nem??e, ale Pán v?dycky ?eká“.

Úloha ?en

Ve stejném duchu pape?, kdy? hovo?í o svátostech pro znovu sezdané rozvedené, co? bylo úst?ední téma dvojí synody o rodině v letech 2014-15, poukazuje na ?svědomí biskupa“ a navrhuje rozvedeným pár?m, aby ??ly za svým biskupem a p?edlo?ily mu svou situaci“.

Zatímco u ?en vyzdvihuje skute?nost, ?e jich nyní v církvi pracuje více: je to nutný krok vp?ed, proto?e ?machismus je ?patný“, jak ?íká. ?Někdy vás celibát m??e vést k machismu. Knězi, který neumí pracovat se ?enami, něco chybí, není zralý. Vatikán byl velmi machistický, ale to je sou?ást kultury, nikdo za to nem??e. V?dycky se to tak dělalo“. Nyní se v?ak situace mění: ??eny mají jinou metodiku, jiný smysl pro ?as, ?ekání, trpělivost ne? mu?i. To mu?e nesni?uje, jsou jiní. A mají se vzájemně doplňovat“.

Disciplína celibátu

Právě u celibátu v západní církvi se pape? Franti?ek pozastavuje a vysvětluje: ?Je to do?asný p?edpis... Není vě?ný jako kně?ské svěcení... Na druhou stranu je celibát disciplína“. ?Tak?e by mohl být revidován?“, ptá se tazatel. ?Ano“, odpovídá pape?.

?patný odpor

Hadad dále cituje 92letého kardinála Juliána Herranze, kdy? ?íká, ?e ze ?esti pape??, s nimi? spolupracoval, ?snad ?ábel pracoval se dvěma, Pavlem VI. a Franti?kem, v?dy s cílem rozdělit církev a bránit ?í?ení evangelia“. ?Nemohu posoudit, zda je to pravda, nebo ne“, zní odpově?. ?Někdy v?ak odpor existuje, ale ten ?patný. Nikoli ten dobrý. Proto?e dobrý odpor spo?ívá v tom, ?e kdy? udělám dobrý projekt, tak se na to spole?ně podíváme, prodiskutujeme to. ?patný odpor je ten, který se vrací zpět a také hledá zradu. Ale bu? jsem naivní, nebo to neposlouchám“. Takových věcí je v církvi dost, ?jsou tam, v koutě, skryté“: ?Ocitají se na pokraji schizmatu, to je ta ?patná věc“, komentuje pape?. ?Nap?íklad p?ípad jednoho amerického biskupa, velmi známého, který byl nunciem. Není známo, zda je tento ?lověk katolík, nebo ne, je na hranici. Takový odpor se ?patně ?e?í. V církvi se od po?átku objevuje odpor. Kdy? mě kritizují hlava nehlava, tak si toho vá?ím“, dodává, ?někdy se mi to nelíbí, ale vá?ím si toho“.

Slib, ?e se nebude dívat na televizi

Proto padne také zmínka o slibu, který dal p?ed t?iat?iceti lety Panně Marii Karmelské, ?e se nebude dívat na televizi. Bylo to 15. ?ervence 1990, kdy? v jezuitské komunitě sledoval televize, kde se ?vysílaly se věci, které nejsou dobré pro srdce. Nikoli věci h?í?né, ale ony relativismy, které oslabují srdce“. Následující den p?i m?i svaté na Pannu Marii Karmelskou Franti?ek cítil, ??e bych se na to neměl dívat, bez jakýchkoli problém?“. ?ekl tedy ?dost“, co? dodnes platí, a? na několik krátkých ústupk?.