Katecheze o apo?tolské cestě do Konga a Ji?ního Súdánu
Mt 5,3.9.13.14.16
Dobrý den, drazí brat?i a sestry!
Minulý týden jsem nav?tívil dvě africké země: Kon?skou demokratickou republiku a Ji?ní Súdán. Děkuji Bohu, ?e mi povolil vykonání této cesty, po ní? jsem dlouhý ?as tou?il. Měl jsem tyto dva ?sny“: nav?tívit kon?ský lid, který opatruje obrovskou zemi, zelenou africkou plíci, je? spole?ně s amazonskou tvo?í dvě plíce tohoto světa. Je to bohatá země, zakrvácená nikdy nekon?ící válkou, nebo? je zde v?dy někdo, kdo p?i?ivuje vále?ný oheň. A dal?ím snem bylo nav?tívit jihosúdánský lid p?i spole?né pouti míru s canterburským arcibiskupem Justinem Welbym a generálním moderátorem Skotské církve, Iainem Greenshieldsem. Vydali jsme se tam spole?ně, abychom dosvěd?ili, ?e spolupráce v r?znosti je mo?ná a povinná, zejména pokud sdílíme víru v Je?í?e Krista.
První t?i dny jsem pobýval v Kinshase, hlavním městě Kon?ské demokratické republiky. Opětovně vyjad?uji vděk prezidentovi a dal?ím státním p?edstavitel?m za p?ijetí, kterého se mi dostalo. Ihned po svém p?íjezdu jsem se v prezidentském paláci mohl obrátit s poselstvím k celému národu: Kongo se díky své p?írodě, zdroj?m a zejména pak lidem podobá diamantu, av?ak tento diamant se stal p?í?inou sváru, násilí a paradoxně té? ochuzení tohoto národa. S touté? dynamikou se setkáváme rovně? v jiných afrických oblastech a v?eobecně platí pro celý tento světadíl, který je kolonizován, vytě?ován a pleněn. Tvá?í v tvá? tomu v?emu jsem vy?kl dvě slova: první je záporné ?Dost!“, ?Skoncujme s vyko?is?ováním Afriky!“. P?i jiných p?íle?itostech jsem uvedl, ?e v kolektivním nevědomí panuje p?edstava, ?e Afriku je t?eba vytě?it, a s tím je nutno p?estat. Druhé slovo je kladné: 厂辫辞濒别?苍ě. V?ichni spole?ně, d?stojně a za vzájemné úcty, spole?ně ve jménu Krista, na?í naděje, jděme dál. Nevyko?is?ovat a spole?ně jít dál.
V Kristově jménu jsme také shromá?dili p?i velké eucharistické slavnosti v Kinshase, kde se také konala r?zná dal?í setkání. Prvním bylo setkání s obě?mi násilí z východních oblastí Konga, které ji? léta drásá válka mezi ozbrojenými skupinami, ovládanými hospodá?skými a politickými zájmy. Nemohl jsem nav?tívit město Goma. Tamní lidé ?ijí ve strachu a nejistotě a jsou obětováni na oltá? nekalých obchod?. Vyslechl jsem ?okující svědectví několika obětí, zvlá?tě ?en, které k patě k?í?e pokládaly zbraně a dal?í smrtící nástroje. Spolu s nimi jsem odmítl násilí i rezignaci a p?itakal smí?ení a naději. Tito lidé hodně vytrpěli a nadále trpí.
Poté jsem se setkal se zástupci r?zných charitativních organizací, které p?sobí v této zemi, abych jim poděkoval a povzbudil je. Jejich práce s chudými a pro chudé nevyvolává rozruch, ale den za dnem p?ispívá k r?stu spole?ného dobra, a to p?edev?ím díky podnět?m k rozvoji. Charitativní iniciativy mají poka?dé prvo?adě p?ispívat k rozvoji, neomezovat se na pouhou podporu, která je nezbytná, ale musí znamenat postup.
Strhujícím okam?ikem bylo setkání na stadionu s mladými lidmi a katechisty. Byl to ponor do p?ítomnosti zacílené do budoucna. Pomysleme na obnovitelskou sílu, kterou m??e p?inést tato nová generace k?es?an?, utvá?ených a prodchnutých radostí z evangelia! Těmto mladým lidem jsem nazna?il pět cest: modlitbu, spole?enství, poctivost, odpu?tění a slu?bu. ?ekl jsem mladým Kon?an?m, ?e toto je jejich cesta: modlitba, spole?enství, poctivost, odpu?tění a slu?ba. Ké? Pán vysly?í jejich volání po míru a spravedlnosti.
V katedrále v Kinshase jsem se dále setkal s kně?ími, jáhny, zasvěcenými mu?i a ?enami a seminaristy. Je jich mnoho a jsou mladí, proto?e jsou tam ?etná duchovní povolání, co? je Bo?í milost. Vyzval jsem je, aby slou?ili lidu jako svědkové Kristovy lásky a p?ekonávali trojí poku?ení: duchovní pr?měrnost, světskou pohodlnost a povrchnost. ?ekl bych, ?e jsou to v?eobecná poku?ení ka?dého seminaristy a kněze. Je jisté, ?e pokud kněz upadne do duchovní pr?měrnosti, je to smutné, světská pohodlnost, tedy zesvět?tění, je v církvi jednou z největ?ích ?kod, a zat?etí povrchnost. A kone?ně jsem s kon?skými biskupy sdílel radost a námahu pastora?ní slu?by. Vyzval jsem je, aby se dali utě?it Bo?í p?ítomností a byli ve svém lidu proroky v síle Bo?ího slova, aby se stávali znamením toho, jaký je Hospodin a jak se k nám obrací: soucitně, blízce, laskavě. To jsou t?i postoje, které Pán v jednání s námi zaujímá: p?istupuje – tedy blízkost – soucitně a vlídně. O toté? jsem po?ádal kněze a biskupy.
Druhá ?ást cesty se poté odehrála v D?ubě, hlavním městě Ji?ního Súdánu, státu, který vznikl roku 2011. Tato náv?těva měla veskrze výjime?nou podobu, vyjád?enou mottem, které opakovalo Je?í?ova slova: ?Prosím, a? v?ichni jsou jedno“ (Jan 17,21). Jednalo se toti? o ekumenickou pou? za pokojem, kterou jsem vykonal spole?ně s hlavami dvou církví, které na oné p?dě byly historicky p?ítomné: anglikánské spole?enství a Skotská církev. Byl to cílový bod pouti, která za?ala p?ed několika lety a během ní? jsme se roku 2019 shromá?dili v ?ímě spole?ně s jihosúdánskými státními p?edstaviteli, abychom se zavázali k p?ekonání konfliktu a utvá?ení míru. V roce 2019 jsme v ?ímské kurii uskute?nili dvoudenní duchovní obnovu se v?emi těmito politiky, lidmi usilujícími o funkci, kte?í mezi sebou byli ?áste?ně znep?áteleni, ale v?ichni se na obnovu dostavili, co? dodalo sílu k dal?í cestě. Proces smí?ení bohu?el moc nepokro?il a novorozený Ji?ní Súdán je obětí staré mocenské a soupe?ivé logiky, vyvolávající válku a násilí, s mno?stvím uprchlík? a vnit?ních bě?enc?. Velice děkuji panu prezidentovi za p?ijetí i za to, jak se sna?í nakládat s touto nesch?dnou cestou, aby odmítl korupci a obchod se zbraněmi a zvolil setkání s dialogem. Je ostudné, ?e tolik takzvaně civilizovaných zemí poskytuje pomoc Ji?nímu Súdánu, která spo?ívá ve zbrojních dodávkách, podněcujících válku. To je hanebné. Je nutno jít vp?ed, podpo?it setkání i dialog a zamezit korupci i obchodu se zbraněmi. Jedině takto se dospěje k rozvoji a lidé budou moci pokojně pracovat, nemocní se budou moci lé?it a děti chodit do ?koly.
Ekumenická povaha náv?těvy v Ji?ním Súdánu se projevila zejména p?i modlitebním setkání, které jsme slavili spole?ně s bratry anglikány a ?leny Skotské církve. Vyslechli jsme spole?ně Bo?í slovo, obrátili jsme se k Bohu modlitbou chval, proseb a p?ímluv. V silně konfliktní realitě, jakou je ta jihosúdánská, je takové znamení zásadní a není samoz?ejmé, nebo? zde bohu?el existují tací, kte?í zneu?ívají Bo?í jméno k ospravedlňování násilí a útisku.
Brat?i a sestry, Ji?ní Súdán je mali?kou zemí, která má zhruba jedenáct milion? obyvatel, z ?eho? jsou v d?sledku ozbrojených konflikt? dva miliony vnit?ních bě?enc? a podobný po?et lidí uprchl do sousedních zemí. Z toho d?vodu jsem se chtěl setkat s velikou skupinou vnit?ních vysídlenc?, vyslechnout je a dát jim pocítit blízkost církve. Církve a k?es?ansky inspirované organizace se toti? skute?ně nasazují pro tyto nebohé lidi, kte?í u? léta ?ijí v uprchlických táborech. Zvlá?tě jsem se obrátil k ?enám, které jsou tam velmi zdatné, proto?e jsou silou, je? m??e proměnit tuto zem. V?echny jsem povzbudil, aby se stali setbou nového, nenásilného Ji?ního Súdánu, který by dospěl ke smí?ení a pokoji.
Poté jsme p?i setkání s pastý?i a zasvěcenými osobami místní církve pohlédli na Moj?í?e jako na vzor poddajnosti Bohu a vytrvalosti v p?ímluvě. P?i eucharistické slavnosti, která byla posledním aktem náv?těvy v Ji?ním Súdánu i celé cesty, jsem souzněl s evangeliem a povzbudil tamní k?es?any, aby se v oné sou?ené zemi stali ?světlem a solí“. B?h nevkládá svou naději do velkých a mocných, nýbr? do nepatrných a pokorných. Toto je zp?sob, jakým se B?h ubírá.
Děkuji státním p?edstavitel?m Ji?ního Súdánu, panu prezidentovi, organizátor?m cesty a v?em, kte?í vyvinuli úsilí a práci, aby se tato náv?těva vyda?ila. A děkuji svým bratr?m, Justinovi Welbymu a Iainovi Greenshieldsovi za jejich doprovod na této ekumenické cestě. Modleme se, aby v Kon?ské demokratické republice a Ji?ním Súdánu i v celé Africe vze?la setba Bo?ího království lásky, spravedlnosti a pokoje.
