Papež o francouzských karmelitkách: Nikoli oběti, ale autorky daru z lásky
Vatican News
Nikoli „oběti“, ale „autorky“ lásky: tak – v telegramu podepsaném kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem – definuje Lev XIV. šestnáct mučednic z řádu bosých karmelitek z Compiègne, zabitých in odium Fidei 17. července 1794 v Paříži během francouzské revoluce. Tyto řeholnice byly zapsány do seznamu svatých papežem Františkem 18. prosince 2024 prostřednictvím ekvivalentní kanonizace.
Dnes dopoledne, v sobotu 13. září, byla ve francouzském hlavním městě sloužena děkovná mše. V katedrále Notre-Dame předsedal obřadu arcibiskup Laurent Ulrich, pařížský ordinář, a apoštolský nuncius ve Francii, arcibiskup Celestino Migliore, přečetl papežský telegram.
„Blahodárné rozechvění“ žalářníků
V textu telegramu papež nejprve vyjadřuje svou hlubokou radost, že se může připojit k díkůvzdání francouzské a všeobecné církve za svatořečení šestnácti karmelitek z Compiègne, a připomíná, jak jejich mučednictví – k němuž došlo v období „velkého teroru“ – vzbudilo obdiv i u jejich věznitelů a vyvolalo „blahodárné rozechvění“ i v těch nejtvrdších srdcích, otevírajíc jim cestu k božskému.
Ozvěna oběti
Papež zdůrazňuje, že ozvěna jejich oběti nikdy neutichla, což potvrzuje množství literárních a uměleckých děl inspirovaných jejich příkladem, ale především „překvapivě tichý dav“, který doprovázel jejich umučení.
Pokoj srdce jako plod „nesmírné lásky“
Pokoj srdce, který oživoval tyto dcery svaté Terezie, pokračuje Lev XIV., byl plodem „nesmírné lásky“, ale také teologální víry a naděje, které je podporovaly. Když stoupaly na popraviště za zpěvu hymnů a žalmů, proměnily své zatčení v akt úplného obětování: již nebyly „oběťmi“, ale „autorkami nejvyššího daru, který naplňuje smysl řeholních slibů“. „Zjevně zbaveny všeho – poznamenává papež – zůstaly ve skutečnosti bohaté svými sliby a aktem zasvěcení, kterým svobodně obětovaly svůj život Bohu, aby byl v církvi a ve státě obnoven mír“.
„Odpouštím vám z celého srdce“
Papež pak připomíná slova převorky, která jako poslední vystoupila na gilotinu: „Jak bychom se mohly zlobit na tyto ubohé nešťastníky, kteří nám otevírají brány nebe?“, a poté s úsměvem dodala k popravčím: „Odpouštím vám z celého srdce, tak jako doufám, že mi odpustí Bůh“. V této větě, komentuje Lev XIV., se soustřeďuje duch karmelitek: „úplná obětavost, odpuštění a vděčnost, radost a pokoj“.
Síla a plodnost vnitřního života
Jejich svědectví – uzavírá papež – zůstává výzvou pro všechny, aby objevili „sílu a plodnost vnitřního života zcela zaměřeného na nebeské skutečnosti“. A své apoštolské požehnání udílí nejen věřícím a pastýřům shromážděným v katedrále Notre-Dame v Paříži, ale také všem, kteří se z celého světa duchovně připojili k této události, „která těší celou církev“.
