Lev XIV. bude devátého července sloužit první mši „za péči o stvoření“
Isabella Piro – Vatikán
Ve středu 9. července bude Lev XIV. předsedat soukromé mši v Castel Gandolfu, ve Vesničce Laudato si’, a poprvé použije nový mešní formulář „za péči o stvoření“, který byl dnes, ve čtvrtek 3. července, představen v Tiskovém středisku Svatého stolce. Na setkání s novináři vystoupili jezuitský kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, a františkánský arcibiskup Vittorio Francesco Viola, sekretář Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti.
Práce započatá za pontifikátu papeže Františka
Formulář, který podle řečníků vznikl již za pontifikátu papeže Františka, mimo jiné díky spolupráci mezi jednotlivými dikasterii, doplní Missae „pro variis necessitatibus vel ad diversa“ (Mše a modlitby za různé potřeby) Římského misálu, který již obsahuje 49 mší a modliteb za různé potřeby a k různým příležitostem: 20 se týká církve, 17 občanských potřeb a 12 různých okolností.
Dvě významná výročí
Nové mešní texty, vysvětlil kardinál Czerny, jsou zveřejněny na pozadí dvou významných výročí: „revolučního “ podepsaného svatým Janem Pavlem II. před třiceti pěti lety, v roce 1990, s názvem „Pokoj s Bohem Stvořitelem, pokoj se vším tvorstvem“; a desátého výročí encykliky , podepsané papežem Františkem v roce 2015, která odkazuje na „integrální“, a nikoli „povrchní nebo zdánlivou“ ekologii.
Stvoření je vždy přítomno v katolické liturgii
Je však třeba zdůraznit, dodal kardinál Czerny, že „stvoření není tématem, které se dodatečně připojuje, ale je vždy přítomno v katolické liturgii“. Protože „Eucharistie, nebe a země, objímá a prostupuje celé stvoření. A když se slaví, celý vesmír vzdává díky Bohu“. Nový formulář má tedy být „liturgickou, duchovní a komunitní podporou péče, kterou všichni máme věnovat přírodě, našemu společnému domovu“.
Povoláni k úctě a odpovědnosti
Jedná se, jak zdůraznil kardinál Czerny, o „velký akt víry, naděje a lásky“, o výzvu k „odpovědi s péčí a láskou, v neustále rostoucím pocitu úžasu, úcty a odpovědnosti“. Všichni jsme totiž, jak uzavřel kardinál Czerny, „povoláni být věrnými správci toho, co nám Bůh svěřil, v našich každodenních rozhodnutích a ve veřejné politice, stejně jako v modlitbě, v bohoslužbě a ve způsobu, jakým žijeme ve světě“.
Každou neděli se slaví „nové stvoření“
Arcibiskup Viola ve svém vystoupení připomněl, že „liturgie v každém okamžiku liturgického roku slaví tajemství stvoření“: například během velikonoční vigilie je prvním čtením příběh o stvoření (Gn 1,1–2,2); při slavení jednotlivých svátostí, jako je křest, se pronáší modlitba za požehnání vody; v breviáři „je téma stvoření velmi přítomné“. A „v křesťanské zkušenosti je neděle především velikonočním svátkem, zcela osvíceným slávou vzkříšeného Krista. Je oslavou ‚nového stvoření“.
Podporovat povědomí o ochraně stvoření
To vše, vysvětlil sekretář Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, „podporuje růst povědomí o významu ochrany stvoření, jehož hluboký smysl se zjevuje ve velikonočním tajemství, které tato liturgie zpřítomňuje“. Protože dnes, „i díky učení papeže Františka, si více uvědomujeme, že se nacházíme v situaci vážné ekologické a environmentální krize“.
Rogationes a kvatembrové dny
Zvláštní význam pro stvoření mají podle arcibiskupa Violy Rogationes (Prosebné či Křížové dny) a Kvatembrové dny, tedy čtyři třídenní období půstu a zdrženlivosti, které zavedla církev a které se konají na začátku každého ročního období. Od nynějška budou „upravovány biskupskými konferencemi, a to jak co do času, tak co do způsobu jejich slavení“, aby se přizpůsobily „různým místním podmínkám a potřebám věřících“.
„My nejsme Bůh“
Arcibiskup Viola ve svém projevu jasně připomněl tuto odpovědnost: „My nejsme Bůh. Země existovala před námi a byla nám dána,“ vysvětlil. „Dnes musíme důrazně odmítnout, že ze skutečnosti, že jsme byli stvořeni k obrazu Božímu a dostali jsme za úkol podmanit si zemi, lze odvodit absolutní vládu nad ostatními stvořeními.“ Pečovat totiž „znamená chránit, pečovat, zachovávat, uchovávat, bdít. To předpokládá vzájemný vztah odpovědnosti mezi člověkem a přírodou. Každá společenství může čerpat z hojnosti země to, co potřebuje pro své přežití, ale má také povinnost ji chránit a zajistit její úrodnost pro budoucí generace“.
Ve válkách a útocích proti přírodě se projevuje hřích
Dnes však „harmonie mezi Stvořitelem, lidstvem a celým stvořením byla zničena tím, že jsme si nárokovali místo Boha a odmítli uznat, že jsme omezenými stvořeními“, a to natolik, že „hřích se projevuje v celé své ničivé síle ve válkách, v různých formách násilí a týrání, v opuštění nejslabších, v útocích proti přírodě“. Naproti tomu, uzavřel arcibiskup Viola, „harmonie se všemi tvory může vzejít pouze ze zkušenosti smíření, které umožňuje společenství s Bohem a s bratry“.
Co uvádí dekret
V Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti – schváleném Lvem XIV. a datovaném 8. června, na Letnice – se zdůrazňuje, že „tajemství stvoření“, „znamení Božího milosrdenství“, „je jako vzácný poklad, který je třeba milovat, chránit a zároveň rozvíjet a předávat z pokolení na pokolení“. Naproti tomu „v této době je zřejmé, že dílo stvoření je vážně ohroženo nezodpovědným využíváním a zneužíváním statků, které Bůh svěřil do naší péče“. Z tohoto důvodu byl proto navržen zvláštní mešní formulář.
Mešní formulář a biblická čtení
Následuje několik pokynů: například v úvodní modlitbě se vzývá Bůh, „abychom s láskou chránili dílo tvých rukou“, zatímco po přijímání zazní modlitba, „abychom se v očekávání nových nebes a nové země naučili žít v harmonii se všemi tvory“.
Pokud jde o biblická čtení z Písma svatého, ze Starého zákona se doporučuje čtení z Knihy moudrosti (13,1-9), kde jsou považováni za pošetilé lidé, kteří neuznávají Boha v jeho dílech, z žalmů se doporučuje osmnáctý, „Nebesa vypravují o Boží slávě“, a stý třetí, „Ať se Hospodin těší ze svého díla“; z Nového zákona se doporučuje úryvek z Listu svatého apoštola Pavla Kolosanům (1, 15-20), kde se praví: „Kristus je obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo. V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný“.
Dvojí čtení z Matoušova evangelia
Na závěr jsou uvedeny dva úryvky z Matoušova evangelia: v prvním (6, 24-34) Ježíš vybízí k pohledu na nebeské ptáky, kteří „nesejí ani nežnou, neshromažďují do stodol“, ale jsou živeni „nebeským Otcem“, a na „polní lilie“, které „se nelopotí a nepředou“, ale jsou oděny nádherou více než králové. Druhý úryvek z evangelia (8,23-27) vypráví o bouři na jezeře, během které Syn Boží „pohrozil vichřici i moři a nastalo úplné ticho“.
