Lev XIV. bude devátého ?ervence slou?it první m?i ?za pé?i o stvo?ení“
Isabella Piro – Vatikán
Ve st?edu 9. ?ervence bude Lev XIV. p?edsedat soukromé m?i v Castel Gandolfu, ve Vesni?ce Laudato si’, a poprvé pou?ije nový me?ní formulá? ?za pé?i o stvo?ení“, který byl dnes, ve ?tvrtek 3. ?ervence, p?edstaven v Tiskovém st?edisku Svatého stolce. Na setkání s noviná?i vystoupili jezuitský kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro slu?bu integrálnímu lidskému rozvoji, a franti?kánský arcibiskup Vittorio Francesco Viola, sekretá? Dikasteria pro bohoslu?bu a svátosti.
Práce zapo?atá za pontifikátu pape?e Franti?ka
Formulá?, který podle ?e?ník? vznikl ji? za pontifikátu pape?e Franti?ka, mimo jiné díky spolupráci mezi jednotlivými dikasterii, doplní Missae ?pro variis necessitatibus vel ad diversa“ (M?e a modlitby za r?zné pot?eby) ?ímského misálu, který ji? obsahuje 49 m?í a modliteb za r?zné pot?eby a k r?zným p?íle?itostem: 20 se týká církve, 17 ob?anských pot?eb a 12 r?zných okolností.
Dvě významná výro?í
Nové me?ní texty, vysvětlil kardinál Czerny, jsou zve?ejněny na pozadí dvou významných výro?í: ?revolu?ního “ podepsaného svatým Janem Pavlem II. p?ed t?iceti pěti lety, v roce 1990, s názvem ?Pokoj s Bohem Stvo?itelem, pokoj se v?ím tvorstvem“; a desátého výro?í encykliky , podepsané pape?em Franti?kem v roce 2015, která odkazuje na ?integrální“, a nikoli ?povrchní nebo zdánlivou“ ekologii.
Stvo?ení je v?dy p?ítomno v katolické liturgii
Je v?ak t?eba zd?raznit, dodal kardinál Czerny, ?e ?stvo?ení není tématem, které se dodate?ně p?ipojuje, ale je v?dy p?ítomno v katolické liturgii“. Proto?e ?Eucharistie, nebe a země, objímá a prostupuje celé stvo?ení. A kdy? se slaví, celý vesmír vzdává díky Bohu“. Nový formulá? má tedy být ?liturgickou, duchovní a komunitní podporou pé?e, kterou v?ichni máme věnovat p?írodě, na?emu spole?nému domovu“.
Povoláni k úctě a odpovědnosti
Jedná se, jak zd?raznil kardinál Czerny, o ?velký akt víry, naděje a lásky“, o výzvu k ?odpovědi s pé?í a láskou, v neustále rostoucím pocitu ú?asu, úcty a odpovědnosti“. V?ichni jsme toti?, jak uzav?el kardinál Czerny, ?povoláni být věrnými správci toho, co nám B?h svě?il, v na?ich ka?dodenních rozhodnutích a ve ve?ejné politice, stejně jako v modlitbě, v bohoslu?bě a ve zp?sobu, jakým ?ijeme ve světě“.
Ka?dou neděli se slaví ?nové stvo?ení“
Arcibiskup Viola ve svém vystoupení p?ipomněl, ?e ?liturgie v ka?dém okam?iku liturgického roku slaví tajemství stvo?ení“: nap?íklad během velikono?ní vigilie je prvním ?tením p?íběh o stvo?ení (Gn 1,1–2,2); p?i slavení jednotlivých svátostí, jako je k?est, se proná?í modlitba za po?ehnání vody; v breviá?i ?je téma stvo?ení velmi p?ítomné“. A ?v k?es?anské zku?enosti je neděle p?edev?ím velikono?ním svátkem, zcela osvíceným slávou vzk?í?eného Krista. Je oslavou ?nového stvo?ení“.
Podporovat povědomí o ochraně stvo?ení
To v?e, vysvětlil sekretá? Dikasteria pro bohoslu?bu a svátosti, ?podporuje r?st povědomí o významu ochrany stvo?ení, jeho? hluboký smysl se zjevuje ve velikono?ním tajemství, které tato liturgie zp?ítomňuje“. Proto?e dnes, ?i díky u?ení pape?e Franti?ka, si více uvědomujeme, ?e se nacházíme v situaci vá?né ekologické a environmentální krize“.
Rogationes a kvatembrové dny
Zvlá?tní význam pro stvo?ení mají podle arcibiskupa Violy Rogationes (Prosebné ?i K?í?ové dny) a Kvatembrové dny, tedy ?ty?i t?ídenní období p?stu a zdr?enlivosti, které zavedla církev a které se konají na za?átku ka?dého ro?ního období. Od nyněj?ka budou ?upravovány biskupskými konferencemi, a to jak co do ?asu, tak co do zp?sobu jejich slavení“, aby se p?izp?sobily ?r?zným místním podmínkám a pot?ebám vě?ících“.
?My nejsme B?h“
Arcibiskup Viola ve svém projevu jasně p?ipomněl tuto odpovědnost: ?My nejsme B?h. Země existovala p?ed námi a byla nám dána,“ vysvětlil. ?Dnes musíme d?razně odmítnout, ?e ze skute?nosti, ?e jsme byli stvo?eni k obrazu Bo?ímu a dostali jsme za úkol podmanit si zemi, lze odvodit absolutní vládu nad ostatními stvo?eními.“ Pe?ovat toti? ?znamená chránit, pe?ovat, zachovávat, uchovávat, bdít. To p?edpokládá vzájemný vztah odpovědnosti mezi ?lověkem a p?írodou. Ka?dá spole?enství m??e ?erpat z hojnosti země to, co pot?ebuje pro své p?e?ití, ale má také povinnost ji chránit a zajistit její úrodnost pro budoucí generace“.
Ve válkách a útocích proti p?írodě se projevuje h?ích
Dnes v?ak ?harmonie mezi Stvo?itelem, lidstvem a celým stvo?ením byla zni?ena tím, ?e jsme si nárokovali místo Boha a odmítli uznat, ?e jsme omezenými stvo?eními“, a to natolik, ?e ?h?ích se projevuje v celé své ni?ivé síle ve válkách, v r?zných formách násilí a týrání, v opu?tění nejslab?ích, v útocích proti p?írodě“. Naproti tomu, uzav?el arcibiskup Viola, ?harmonie se v?emi tvory m??e vzejít pouze ze zku?enosti smí?ení, které umo?ňuje spole?enství s Bohem a s bratry“.
Co uvádí dekret
V Dikasteria pro bohoslu?bu a svátosti – schváleném Lvem XIV. a datovaném 8. ?ervna, na Letnice – se zd?razňuje, ?e ?tajemství stvo?ení“, ?znamení Bo?ího milosrdenství“, ?je jako vzácný poklad, který je t?eba milovat, chránit a zároveň rozvíjet a p?edávat z pokolení na pokolení“. Naproti tomu ?v této době je z?ejmé, ?e dílo stvo?ení je vá?ně ohro?eno nezodpovědným vyu?íváním a zneu?íváním statk?, které B?h svě?il do na?í pé?e“. Z tohoto d?vodu byl proto navr?en zvlá?tní me?ní formulá?.
Me?ní formulá? a biblická ?tení
Následuje několik pokyn?: nap?íklad v úvodní modlitbě se vzývá B?h, ?abychom s láskou chránili dílo tvých rukou“, zatímco po p?ijímání zazní modlitba, ?abychom se v o?ekávání nových nebes a nové země nau?ili ?ít v harmonii se v?emi tvory“.
Pokud jde o biblická ?tení z Písma svatého, ze Starého zákona se doporu?uje ?tení z Knihy moudrosti (13,1-9), kde jsou pova?ováni za po?etilé lidé, kte?í neuznávají Boha v jeho dílech, z ?alm? se doporu?uje osmnáctý, ?Nebesa vypravují o Bo?í slávě“, a stý t?etí, ?A? se Hospodin tě?í ze svého díla“; z Nového zákona se doporu?uje úryvek z Listu svatého apo?tola Pavla Kolosan?m (1, 15-20), kde se praví: ?Kristus je obraz neviditelného Boha, d?íve zrozený ne? celé tvorstvo. V něm bylo stvo?eno v?echno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný“.
Dvojí ?tení z Matou?ova evangelia
Na závěr jsou uvedeny dva úryvky z Matou?ova evangelia: v prvním (6, 24-34) Je?í? vybízí k pohledu na nebeské ptáky, kte?í ?nesejí ani ne?nou, neshroma??ují do stodol“, ale jsou ?iveni ?nebeským Otcem“, a na ?polní lilie“, které ?se nelopotí a nep?edou“, ale jsou oděny nádherou více ne? králové. Druhý úryvek z evangelia (8,23-27) vypráví o bou?i na jeze?e, během které Syn Bo?í ?pohrozil vich?ici i mo?i a nastalo úplné ticho“.
