杏MAP导航

Federico Piana

Slavné dílo 拧pan臎lského malí艡e Francisca Goyi s názvem 鈥濻pánek rozumu plodí nestv暖ry鈥� nejlépe vystihuje obavy, které zazn臎ly v projevu Lva XIV. p艡i plenárním zasedání Roaco (Sdru啪ení pro pomoc východním církvím) dne 26. 膷ervna. O tom je p艡esv臎d膷en kardinál Claudio Gugerotti, prefekt Dikasteria pro východní církve a p艡edseda Roaco, který v rozhovoru pro 鈥濴鈥橭sservatore Romano鈥� zd暖raz艌uje, 啪e pape啪ova slova jsou programová a velmi intenzivní a vyjad艡ují hluboké pobou艡ení nad v拧ím, co se d臎je ve sv臎t臎. 鈥濵áme pocit, 啪e lidé ztrácejí to, co z hlediska my拧lení vybudovali b臎hem staletí: svobodu, práva 膷lov臎ka, mezinárodní a humanitární práva. Zdá se, 啪e v拧e mizí, a pape啪 to jasn臎 艡íká.鈥�

Tak se projevuje spánek rozumu, který rodí d臎sivé netvory, dodává prefekt: 鈥濴idstvo ne膷inn臎 p艡ihlí啪í své vlastní zkáze. Ozývají se sice n臎které hlasy, ale politika pokra膷uje svou cestou. Je v拧ak t艡eba 艡íci, 啪e ji啪 nejde o politiku lidu, ale o politiku elity: lidí, kte艡í si p艡isvojují právo vládnout nad pravidly.鈥�

Pape啪ova 艡e膷, vysv臎tluje kardinál Gugerotti, nabízí mo啪nost pochopit, 啪e v sou膷asné dob臎 nesta膷í povrchní argumenty a krátkozraké perspektivy, kdy啪 lidstvo není schopno hlubokého uva啪ování: 鈥濴idé bezmocn臎 p艡ihlí啪ejí zkáze, která se 拧í艡í jako po啪ár. A kdy啪 se mocným vy膷ítá poru拧ování mezinárodního a humanitárního práva, nereagují, jako by 艡íkali: to m臎 nezajímá. Jak tedy m暖啪eme uva啪ovat o dialogu?鈥�

V této situaci nekomunikovatelnosti se nachází i k艡es钮anský Východ, který je ze své podstaty zemí mu膷edník暖. 鈥濧 v啪dycky byl,鈥� potvrzuje kardinál Gugerotti. 鈥濲e to zem臎 mu膷edník暖, která je i nadále ko艡istí mu膷ednictví. Tento systém násilí nutí k艡es钮any utíkat, fakticky je vylu膷uje z jejich zem臎, a p艡itom práv臎 oni jsou jedním z kulturních, sociálních a politických základ暖 t臎chto zemí.鈥�

Kardinála Gugerottiho trápí i dal拧í otázky: jak dlouho je拧t臎 bude toto mu膷ednictví trvat? Jak dlouho je拧t臎 budeme bezmocn臎 p艡ihlí啪et zabíjení modlících se lidí? Je toto bezmezné násilí pouze výsledkem nábo啪enského fundamentalismu, nebo skrývá politický cíl? 鈥濸odlehli jsme iluzi,鈥� 艡íká, 鈥炁緀 s koncem sov臎tských perzekucí získají k艡es钮ané klidné místo k 啪ivotu. Ale není tomu tak. Tito k艡es钮ané mají pocit, 啪e nejsou ve své vlastní zemi cht臎ni, tolerováni.鈥�

Kardinál Gugerotti vidí na obzoru nebezpe膷í zániku k艡es钮anství. P艡ítomnost východních církví je p艡itom velmi stará, stojí nejblí啪e k po膷átk暖m k艡es钮anství: 鈥濰rozí, 啪e ztratíme poklad v podob臎 otc暖 církve, hymn暖, modliteb, tradic. A ty nelze nahradit: v Kristov臎 t臎le z暖stane prázdnota, ale prázdnota bude i v kultu艡e lidstva.鈥�

V souladu s my拧lenkami Lva XIV. tedy Gugerotti vyzývá sv臎t, aby se probudil a znovu o啪ivil rozum, který u啪 p艡íli拧 dlouho spí. 鈥濶em暖啪eme se u啪 dál zabývat svými malými mocenskými boji, nem暖啪eme dál manipulovat historií, abychom dosáhli v拧eho, co chceme. Ze v拧ech men拧in je k艡es钮anská men拧ina nejvíce zapomenutá, nejvíce ohro啪ená smrtí. P艡esto je mezi t臎mito v臎艡ícími nad臎je stále 啪ivá, na rozdíl od nás, kte艡í je pozorujeme zven膷í.鈥�

Navzdory válkám a útlaku, násilí a bolesti se Roaco neúnavn臎 sna啪í vytvá艡et malé oázy nad臎je, kde je to mo啪né, a rozvíjet ekumenický dialog. Tento rozm臎r má strukturální význam, proto啪e, jak tvrdí kardinál prefekt vatikánského dikasteria pro východní církve, jeho cílem je 鈥瀘dstranit pohor拧ení z rozd臎lení k艡es钮anství. A historická solidarita, která se dnes z nutnosti rozvíjí mezi církvemi, je jasnou výzvou k jednot臎, které se nám dosud nepoda艡ilo dosáhnout prost艡ednictvím teologické reflexe鈥�. V podstat臎 jde o ekumenismus pomoci a lásky.