MAP

Kardinál Gugerotti se Lvem XIV. při plenárním zasedání Roaco Kardinál Gugerotti se Lvem XIV. při plenárním zasedání Roaco   (@Vatican Media)

Kardinál Gugerotti: Ať lidstvo naslouchá papeži, nechť se probudí spící rozum

Rozhovor s prefektem Dikasteria pro východní církve

Federico Piana

Slavné dílo španělského malíře Francisca Goyi s názvem „Spánek rozumu plodí nestvůry“ nejlépe vystihuje obavy, které zazněly v projevu Lva XIV. při plenárním zasedání Roaco (Sdružení pro pomoc východním církvím) dne 26. června. O tom je přesvědčen kardinál Claudio Gugerotti, prefekt Dikasteria pro východní církve a předseda Roaco, který v rozhovoru pro „L’Osservatore Romano“ zdůrazňuje, že papežova slova jsou programová a velmi intenzivní a vyjadřují hluboké pobouření nad vším, co se děje ve světě. „Máme pocit, že lidé ztrácejí to, co z hlediska myšlení vybudovali během staletí: svobodu, práva člověka, mezinárodní a humanitární práva. Zdá se, že vše mizí, a papež to jasně říká.“

Tak se projevuje spánek rozumu, který rodí děsivé netvory, dodává prefekt: „Lidstvo nečinně přihlíží své vlastní zkáze. Ozývají se sice některé hlasy, ale politika pokračuje svou cestou. Je však třeba říci, že již nejde o politiku lidu, ale o politiku elity: lidí, kteří si přisvojují právo vládnout nad pravidly.“

Papežova řeč, vysvětluje kardinál Gugerotti, nabízí možnost pochopit, že v současné době nestačí povrchní argumenty a krátkozraké perspektivy, když lidstvo není schopno hlubokého uvažování: „Lidé bezmocně přihlížejí zkáze, která se šíří jako požár. A když se mocným vyčítá porušování mezinárodního a humanitárního práva, nereagují, jako by říkali: to mě nezajímá. Jak tedy můžeme uvažovat o dialogu?“

V této situaci nekomunikovatelnosti se nachází i křesťanský Východ, který je ze své podstaty zemí mučedníků. „A vždycky byl,“ potvrzuje kardinál Gugerotti. „Je to země mučedníků, která je i nadále kořistí mučednictví. Tento systém násilí nutí křesťany utíkat, fakticky je vylučuje z jejich země, a přitom právě oni jsou jedním z kulturních, sociálních a politických základů těchto zemí.“

Kardinála Gugerottiho trápí i další otázky: jak dlouho ještě bude toto mučednictví trvat? Jak dlouho ještě budeme bezmocně přihlížet zabíjení modlících se lidí? Je toto bezmezné násilí pouze výsledkem náboženského fundamentalismu, nebo skrývá politický cíl? „Podlehli jsme iluzi,“ říká, „že s koncem sovětských perzekucí získají křesťané klidné místo k životu. Ale není tomu tak. Tito křesťané mají pocit, že nejsou ve své vlastní zemi chtěni, tolerováni.“

Kardinál Gugerotti vidí na obzoru nebezpečí zániku křesťanství. Přítomnost východních církví je přitom velmi stará, stojí nejblíže k počátkům křesťanství: „Hrozí, že ztratíme poklad v podobě otců církve, hymnů, modliteb, tradic. A ty nelze nahradit: v Kristově těle zůstane prázdnota, ale prázdnota bude i v kultuře lidstva.“

V souladu s myšlenkami Lva XIV. tedy Gugerotti vyzývá svět, aby se probudil a znovu oživil rozum, který už příliš dlouho spí. „Nemůžeme se už dál zabývat svými malými mocenskými boji, nemůžeme dál manipulovat historií, abychom dosáhli všeho, co chceme. Ze všech menšin je křesťanská menšina nejvíce zapomenutá, nejvíce ohrožená smrtí. Přesto je mezi těmito věřícími naděje stále živá, na rozdíl od nás, kteří je pozorujeme zvenčí.“

Navzdory válkám a útlaku, násilí a bolesti se Roaco neúnavně snaží vytvářet malé oázy naděje, kde je to možné, a rozvíjet ekumenický dialog. Tento rozměr má strukturální význam, protože, jak tvrdí kardinál prefekt vatikánského dikasteria pro východní církve, jeho cílem je „odstranit pohoršení z rozdělení křesťanství. A historická solidarita, která se dnes z nutnosti rozvíjí mezi církvemi, je jasnou výzvou k jednotě, které se nám dosud nepodařilo dosáhnout prostřednictvím teologické reflexe“. V podstatě jde o ekumenismus pomoci a lásky.

1. července 2025, 13:51