杏MAP导航

Federico Piana

Slavné dílo ?panělského malí?e Francisca Goyi s názvem ?Spánek rozumu plodí nestv?ry“ nejlépe vystihuje obavy, které zazněly v projevu Lva XIV. p?i plenárním zasedání Roaco (Sdru?ení pro pomoc východním církvím) dne 26. ?ervna. O tom je p?esvěd?en kardinál Claudio Gugerotti, prefekt Dikasteria pro východní církve a p?edseda Roaco, který v rozhovoru pro ?L’Osservatore Romano“ zd?razňuje, ?e pape?ova slova jsou programová a velmi intenzivní a vyjad?ují hluboké pobou?ení nad v?ím, co se děje ve světě. ?Máme pocit, ?e lidé ztrácejí to, co z hlediska my?lení vybudovali během staletí: svobodu, práva ?lověka, mezinárodní a humanitární práva. Zdá se, ?e v?e mizí, a pape? to jasně ?íká.“

Tak se projevuje spánek rozumu, který rodí děsivé netvory, dodává prefekt: ?Lidstvo ne?inně p?ihlí?í své vlastní zkáze. Ozývají se sice některé hlasy, ale politika pokra?uje svou cestou. Je v?ak t?eba ?íci, ?e ji? nejde o politiku lidu, ale o politiku elity: lidí, kte?í si p?isvojují právo vládnout nad pravidly.“

Pape?ova ?e?, vysvětluje kardinál Gugerotti, nabízí mo?nost pochopit, ?e v sou?asné době nesta?í povrchní argumenty a krátkozraké perspektivy, kdy? lidstvo není schopno hlubokého uva?ování: ?Lidé bezmocně p?ihlí?ejí zkáze, která se ?í?í jako po?ár. A kdy? se mocným vy?ítá poru?ování mezinárodního a humanitárního práva, nereagují, jako by ?íkali: to mě nezajímá. Jak tedy m??eme uva?ovat o dialogu?“

V této situaci nekomunikovatelnosti se nachází i k?es?anský Východ, který je ze své podstaty zemí mu?edník?. ?A v?dycky byl,“ potvrzuje kardinál Gugerotti. ?Je to země mu?edník?, která je i nadále ko?istí mu?ednictví. Tento systém násilí nutí k?es?any utíkat, fakticky je vylu?uje z jejich země, a p?itom právě oni jsou jedním z kulturních, sociálních a politických základ? těchto zemí.“

Kardinála Gugerottiho trápí i dal?í otázky: jak dlouho je?tě bude toto mu?ednictví trvat? Jak dlouho je?tě budeme bezmocně p?ihlí?et zabíjení modlících se lidí? Je toto bezmezné násilí pouze výsledkem nábo?enského fundamentalismu, nebo skrývá politický cíl? ?Podlehli jsme iluzi,“ ?íká, ??e s koncem sovětských perzekucí získají k?es?ané klidné místo k ?ivotu. Ale není tomu tak. Tito k?es?ané mají pocit, ?e nejsou ve své vlastní zemi chtěni, tolerováni.“

Kardinál Gugerotti vidí na obzoru nebezpe?í zániku k?es?anství. P?ítomnost východních církví je p?itom velmi stará, stojí nejblí?e k po?átk?m k?es?anství: ?Hrozí, ?e ztratíme poklad v podobě otc? církve, hymn?, modliteb, tradic. A ty nelze nahradit: v Kristově těle z?stane prázdnota, ale prázdnota bude i v kultu?e lidstva.“

V souladu s my?lenkami Lva XIV. tedy Gugerotti vyzývá svět, aby se probudil a znovu o?ivil rozum, který u? p?íli? dlouho spí. ?Nem??eme se u? dál zabývat svými malými mocenskými boji, nem??eme dál manipulovat historií, abychom dosáhli v?eho, co chceme. Ze v?ech men?in je k?es?anská men?ina nejvíce zapomenutá, nejvíce ohro?ená smrtí. P?esto je mezi těmito vě?ícími naděje stále ?ivá, na rozdíl od nás, kte?í je pozorujeme zven?í.“

Navzdory válkám a útlaku, násilí a bolesti se Roaco neúnavně sna?í vytvá?et malé oázy naděje, kde je to mo?né, a rozvíjet ekumenický dialog. Tento rozměr má strukturální význam, proto?e, jak tvrdí kardinál prefekt vatikánského dikasteria pro východní církve, jeho cílem je ?odstranit pohor?ení z rozdělení k?es?anství. A historická solidarita, která se dnes z nutnosti rozvíjí mezi církvemi, je jasnou výzvou k jednotě, které se nám dosud nepoda?ilo dosáhnout prost?ednictvím teologické reflexe“. V podstatě jde o ekumenismus pomoci a lásky.