MAP

Studenti Papežské církevní akademie Studenti Papežské církevní akademie 

Kardinál Parolin: ղپáská diplomacie stále více slouží míru

Kardinál státní sekretář zdůrazňuje základní aspekty reformy Papežské církevní akademie. Tato instituce, říká kardinál Parolin, byla papežem Františkem povolána k tomu, aby formovala především svědky víry ve službách církve a odvážně se angažovala v budování mostů dialogu a spravedlnosti.

Alessandro Gisotti

Začalo nové období pro diplomacii Svatého stolce. Zahájil je papež František zveřejněním chirografu, který oficiálně stvrzuje obnovení Papežské církevní akademie, instituce založené před více než třemi staletími, která měla vždy za úkol připravovat papežské diplomaty. Kardinál státní sekretář Pietro Parolin, který je zároveň protektorem Papežské církevní akademie, hovořil s vatikánskými médii o hlavních bodech této reformy. Vyjádřil naději, že vatikánská diplomacie bude s odvahou a kreativitou stále více sloužit dialogu mezi národy a kulturami, jak žádá papež.

Papežská církevní akademie byla založena před více než třemi sty lety. Její základní cíle však zůstaly stejné...

Ano, více než tři století po svém založení Papežská církevní akademie nadále vychovává diplomaty, kteří jsou bdělým a jasným zrakem Petrova nástupce na církev a svět, odhodlaným reprezentovat papeže s misionářským duchem, který nezná hranic. Nejenže se účastní mezinárodních debat, ale jsou povoláni k tomu, aby v souladu s křesťanskou vizí církve interpretovali a navrhovali řešení, která by mohla přispět k budování spravedlivějšího a více bratrského světa.

Papež František vždy věnoval pozornost těm, kteří se podílejí na vatikánské diplomacii. Jaké hlavní vlastnosti by podle Svatého otce měl mít dobrý diplomat Svatého stolce?

Během setkání s apoštolskými nuncii a stálými pozorovateli papež František často popisoval papežské diplomaty jako „kněze s kufry v ruce“, čímž zdůrazňoval pastorační, misionářský a univerzální charakter jejich služby. Právě tento duch evangelizační služby přiměl papeže k reorganizaci vzdělávací dráhy pro tyto kněze se záměrem posílit jejich přípravu a přizpůsobit ji současným výzvám. Toto rozhodnutí znamená novou kapitolu v dějinách papežské diplomacie.

Zde vstupujeme přímo do jádra této reformy. Jaké jsou nejvýznamnější novinky? V jakém duchu se nese toto papežovo rozhodnutí?

Díky této reformě je Akademie strukturována jako Institut vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v oblasti diplomatických věd, což je v souladu s inovativní vizí navrženou apoštolskou konstitucí Veritatis gaudium a s mezinárodními standardy vysokoškolského studia, zejména s „boloňským procesem“, který dosáhl harmonizace různých evropských systémů vysokoškolského vzdělávání. Papežská církevní akademie bude nyní moci udělovat akademické tituly licenciátu (ekvivalent magisterského titulu) a doktorátu (PhD.) a nabídne svým studentům vzdělání, které v sobě integruje právní, historické, politické a ekonomické disciplíny a samozřejmě i specifické odborné znalosti v oblasti diplomatických věd. S aktualizovaným pohledem na univerzitní a výzkumné dráhy se jedná o návrat ke kořenům, k základům této instituce, která prožila mnoho historických událostí, často nelehkých pro Petrův stolec. Navzdory nepřízni událostí zůstala Akademie místem formace ve službách papežů.

V chirografu papež zdůrazňuje, že obnova se neomezuje na čistě odborný přístup...

Jistě. Výukové programy budou totiž úzce propojeny s církevními naukami, takže příprava kněží-alumnů bude spojovat diplomatickou sféru s dimenzí společenství církve a rozvíjet se v souladu s metodou práce římské kurie, evangelizace a misijní činnosti církve. A dále pak vztahu církve a společnosti a dialogu se současnou kulturou, které jsou považovány za základní prvky vatikánské diplomacie, jež působí jako mluvčí křesťanského poselství na mezinárodních fórech. Také z tohoto důvodu - přestože je Akademie organickou součástí struktury Státního sekretariátu - se na formaci a v kolegiálních orgánech Akademie bude podílet několik dikasterií římské kurie.

Tato reforma prošla dlouhou přípravou. Lze říci, že papež nyní rozšiřuje obzor diplomatického působení Svatého stolce?

Papež František se s oním „zdravým realismem“, který charakterizuje jeho pastorační činnost, neomezuje na návrh reformy diplomatické přípravy založené pouze na získávání teoretických znalostí, ale vyzývá k přípravě, která by odpovídala potřebám světa, jenž se neustále vyvíjí. V chirografu papež poznamenává, že „nestačí omezit se na získávání teoretických znalostí, ale je třeba rozvíjet metodu práce a životní styl, které by umožnily důkladné pochopení dynamiky mezinárodních vztahů“. Formace se proto musí orientovat na pochopení konkrétních výzev, kterým stále více synodální církev čelí. V této perspektivě papež zdůrazňuje nepostradatelné vlastnosti těch, kteří jsou povoláni zastupovat Apoštolský stolec na mezinárodních fórech: blízkost, pozorné naslouchání, svědectví, bratrský přístup a dialog. A také odvahu a kreativitu. Tyto vlastnosti musí doprovázet pokora a mírnost, které tvoří podstatu kněžského poslání. Tyto ctnosti jsou duší diplomatické činnosti, jejímž cílem je společné dobro, mír a podpora náboženské svobody.

Válka na Ukrajině, válka v Gaze a pak mnoho, příliš mnoho zapomenutých válek. Bohužel se zdá, že diplomacie, multilateralismus, už nemá takovou hodnotu a sílu jako kdysi. Jak taková reforma zapadá do mezinárodního kontextu, v němž se nacházíme?

Svatý otec nám připomíná, že pouze pečlivým rozlišováním a pozorným sledováním neustále se měnící reality je možné dát globálnímu dění smysl a navrhnout konkrétní kroky. Papežský diplomat tedy není jen odborníkem na vyjednávací techniky, ale svědkem víry, který se angažuje v překonávání kulturních, politických a ideologických bariér a budování mostů míru a spravedlnosti. Tento přístup umožňuje církvi rozvíjet konkrétní cesty k míru, ke svobodě vyznání každého věřícího a k zajištění řádu mezi národy, přičemž má vždy na paměti Kristovo poslání a dobro celého lidstva. V tomto obnoveném horizontu se Papežská církevní akademie stává nejen špičkovým centrem diplomatických věd, ale také líhní formátorů, kteří jsou povoláni uskutečňovat diplomacii Svatého stolce stylem, který by zrcadlil jádro evangelia: dialog, smíření a mír.

Jaká jsou vaše přání ohledně této reformy, která může být definována jako skutečné nové období diplomacie Svatého stolce?

Papež František chce touto reformou aktualizovat přístup diplomacie Svatého stolce k výzvám současného světa a reagovat na potřeby stále globalizovanějšího a propojenějšího diplomatického prostředí. Cílem reformy je posílit vazbu mezi výzkumem a akademickou přípravou budoucích papežských diplomatů a konkrétními výzvami, se kterými se budou setkávat při svých zahraničních misích. Doufám tedy, že budou vychováváni nejen odborní diplomaté, ale i kněží, kteří s vědomím všeobecného poslání církve budou schopni kompetentně, citlivě a v evangelijním duchu reagovat na globální výzvy a budou pokračovat v papežově vizi diplomacie jako nástroje míru, spravedlnosti a solidarity mezi národy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

15. dubna 2025, 15:52