杏MAP导航

Alessandro Gisotti

Za?alo nové období pro diplomacii Svatého stolce. Zahájil je pape? Franti?ek zve?ejněním chirografu, který oficiálně stvrzuje obnovení Pape?ské církevní akademie, instituce zalo?ené p?ed více ne? t?emi staletími, která měla v?dy za úkol p?ipravovat pape?ské diplomaty. Kardinál státní sekretá? Pietro Parolin, který je zároveň protektorem Pape?ské církevní akademie, hovo?il s vatikánskými médii o hlavních bodech této reformy. Vyjád?il naději, ?e vatikánská diplomacie bude s odvahou a kreativitou stále více slou?it dialogu mezi národy a kulturami, jak ?ádá pape?.

Pape?ská církevní akademie byla zalo?ena p?ed více ne? t?emi sty lety. Její základní cíle v?ak z?staly stejné...

Ano, více ne? t?i století po svém zalo?ení Pape?ská církevní akademie nadále vychovává diplomaty, kte?í jsou bdělým a jasným zrakem Petrova nástupce na církev a svět, odhodlaným reprezentovat pape?e s misioná?ským duchem, který nezná hranic. Nejen?e se ú?astní mezinárodních debat, ale jsou povoláni k tomu, aby v souladu s k?es?anskou vizí církve interpretovali a navrhovali ?e?ení, která by mohla p?ispět k budování spravedlivěj?ího a více bratrského světa.

Pape? Franti?ek v?dy věnoval pozornost těm, kte?í se podílejí na vatikánské diplomacii. Jaké hlavní vlastnosti by podle Svatého otce měl mít dobrý diplomat Svatého stolce?

Během setkání s apo?tolskými nuncii a stálými pozorovateli pape? Franti?ek ?asto popisoval pape?ské diplomaty jako ?kněze s kufry v ruce“, ?ím? zd?razňoval pastora?ní, misioná?ský a univerzální charakter jejich slu?by. Právě tento duch evangeliza?ní slu?by p?iměl pape?e k reorganizaci vzdělávací dráhy pro tyto kněze se záměrem posílit jejich p?ípravu a p?izp?sobit ji sou?asným výzvám. Toto rozhodnutí znamená novou kapitolu v dějinách pape?ské diplomacie.

Zde vstupujeme p?ímo do jádra této reformy. Jaké jsou nejvýznamněj?í novinky? V jakém duchu se nese toto pape?ovo rozhodnutí?

Díky této reformě je Akademie strukturována jako Institut vysoko?kolského vzdělávání a výzkumu v oblasti diplomatických věd, co? je v souladu s inovativní vizí navr?enou apo?tolskou konstitucí Veritatis gaudium a s mezinárodními standardy vysoko?kolského studia, zejména s ?boloňským procesem“, který dosáhl harmonizace r?zných evropských systém? vysoko?kolského vzdělávání. Pape?ská církevní akademie bude nyní moci udělovat akademické tituly licenciátu (ekvivalent magisterského titulu) a doktorátu (PhD.) a nabídne svým student?m vzdělání, které v sobě integruje právní, historické, politické a ekonomické disciplíny a samoz?ejmě i specifické odborné znalosti v oblasti diplomatických věd. S aktualizovaným pohledem na univerzitní a výzkumné dráhy se jedná o návrat ke ko?en?m, k základ?m této instituce, která pro?ila mnoho historických událostí, ?asto nelehkých pro Petr?v stolec. Navzdory nep?ízni událostí z?stala Akademie místem formace ve slu?bách pape??.

V chirografu pape? zd?razňuje, ?e obnova se neomezuje na ?istě odborný p?ístup...

Jistě. Výukové programy budou toti? úzce propojeny s církevními naukami, tak?e p?íprava kně?í-alumn? bude spojovat diplomatickou sféru s dimenzí spole?enství církve a rozvíjet se v souladu s metodou práce ?ímské kurie, evangelizace a misijní ?innosti církve. A dále pak vztahu církve a spole?nosti a dialogu se sou?asnou kulturou, které jsou pova?ovány za základní prvky vatikánské diplomacie, je? p?sobí jako mluv?í k?es?anského poselství na mezinárodních fórech. Také z tohoto d?vodu - p?esto?e je Akademie organickou sou?ástí struktury Státního sekretariátu - se na formaci a v kolegiálních orgánech Akademie bude podílet několik dikasterií ?ímské kurie.

Tato reforma pro?la dlouhou p?ípravou. Lze ?íci, ?e pape? nyní roz?i?uje obzor diplomatického p?sobení Svatého stolce?

Pape? Franti?ek se s oním ?zdravým realismem“, který charakterizuje jeho pastora?ní ?innost, neomezuje na návrh reformy diplomatické p?ípravy zalo?ené pouze na získávání teoretických znalostí, ale vyzývá k p?ípravě, která by odpovídala pot?ebám světa, jen? se neustále vyvíjí. V chirografu pape? poznamenává, ?e ?nesta?í omezit se na získávání teoretických znalostí, ale je t?eba rozvíjet metodu práce a ?ivotní styl, které by umo?nily d?kladné pochopení dynamiky mezinárodních vztah?“. Formace se proto musí orientovat na pochopení konkrétních výzev, kterým stále více synodální církev ?elí. V této perspektivě pape? zd?razňuje nepostradatelné vlastnosti těch, kte?í jsou povoláni zastupovat Apo?tolský stolec na mezinárodních fórech: blízkost, pozorné naslouchání, svědectví, bratrský p?ístup a dialog. A také odvahu a kreativitu. Tyto vlastnosti musí doprovázet pokora a mírnost, které tvo?í podstatu kně?ského poslání. Tyto ctnosti jsou du?í diplomatické ?innosti, jejím? cílem je spole?né dobro, mír a podpora nábo?enské svobody.

Válka na Ukrajině, válka v Gaze a pak mnoho, p?íli? mnoho zapomenutých válek. Bohu?el se zdá, ?e diplomacie, multilateralismus, u? nemá takovou hodnotu a sílu jako kdysi. Jak taková reforma zapadá do mezinárodního kontextu, v něm? se nacházíme?

Svatý otec nám p?ipomíná, ?e pouze pe?livým rozli?ováním a pozorným sledováním neustále se měnící reality je mo?né dát globálnímu dění smysl a navrhnout konkrétní kroky. Pape?ský diplomat tedy není jen odborníkem na vyjednávací techniky, ale svědkem víry, který se anga?uje v p?ekonávání kulturních, politických a ideologických bariér a budování most? míru a spravedlnosti. Tento p?ístup umo?ňuje církvi rozvíjet konkrétní cesty k míru, ke svobodě vyznání ka?dého vě?ícího a k zaji?tění ?ádu mezi národy, p?i?em? má v?dy na paměti Kristovo poslání a dobro celého lidstva. V tomto obnoveném horizontu se Pape?ská církevní akademie stává nejen ?pi?kovým centrem diplomatických věd, ale také líhní formátor?, kte?í jsou povoláni uskute?ňovat diplomacii Svatého stolce stylem, který by zrcadlil jádro evangelia: dialog, smí?ení a mír.

Jaká jsou va?e p?ání ohledně této reformy, která m??e být definována jako skute?né nové období diplomacie Svatého stolce?

Pape? Franti?ek chce touto reformou aktualizovat p?ístup diplomacie Svatého stolce k výzvám sou?asného světa a reagovat na pot?eby stále globalizovaněj?ího a propojeněj?ího diplomatického prost?edí. Cílem reformy je posílit vazbu mezi výzkumem a akademickou p?ípravou budoucích pape?ských diplomat? a konkrétními výzvami, se kterými se budou setkávat p?i svých zahrani?ních misích. Doufám tedy, ?e budou vychováváni nejen odborní diplomaté, ale i kně?í, kte?í s vědomím v?eobecného poslání církve budou schopni kompetentně, citlivě a v evangelijním duchu reagovat na globální výzvy a budou pokra?ovat v pape?ově vizi diplomacie jako nástroje míru, spravedlnosti a solidarity mezi národy.