杏MAP导航

Roberto Pasolini OFMCap.

Cesta spásy se projevuje jako duchovní znovuzrození, které je v Janově evangeliu ilustrováno dialogem mezi Je?í?em a Nikodémem. Je?í? prohla?uje, ?e k tomu, aby ?lověk spat?il Bo?í království, je t?eba se ?znovu narodit znova“, co? je pojem, který Nikodéma zneklidňuje a vy?aduje hlubokou a radikální změnu. Tato proměna není snadná a ?asto vzbuzuje strach, proto?e vy?aduje opu?tění zavedených jistot a vzorc?.

Je?í? vysvětluje, ?e ke znovuzrození dochází prost?ednictvím vody a Ducha, nikoli jako biologický návrat do dětství, ale jako nová otev?enost v??i p?sobení Ducha. Mnozí se bojí změny a sna?í se lpět na minulých zku?enostech, ale skute?né znovuzrození zahrnuje d?věru v Boha a nechat se vést k neprobádaným obzor?m. Tento úryvek p?ipomíná izraelský exodus na pou?ti, kde se lidé báli smrti, ale nalezli záchranu, kdy? vzhlédli ke znamení, které jim B?h nabídl. Dnes je znamením spásy Kristus vyzdvi?ený na k?í?i.

K?est je symbolem tohoto nového ?ivota: není to okam?itá a viditelná změna, ale za?átek cesty proměny. V pr?běhu dějin v?ak ú?innost k?tu slábla a ?asto se stal spí?e kulturním ob?adem ne? vědomou volbou víry. To vedlo ke krizi církve, kdy se k?es?anský ?ivot mnohým jeví jako vzdálený a abstraktní.

Je?í? vybízí k radikální volbě: dát p?ednost vztahu s ním p?ed jakýmkoli jiným poutem, nikoli jako pop?ení cit?, ale jako uznání, ?e pouze v Bohu lze nalézt pravý ?ivot. To s sebou nese odvahu ?ztratit sv?j ?ivot“ v biologickém a psychickém smyslu, aby jej ?lověk na?el ve vě?ném rozměru.

Nakonec Je?í? pou?ívá metaforu porodu, aby vysvětlil, ?e duchovní znovuzrození je bolestivý, ale nezbytný p?echod. Ka?dý ?lověk je povolán vyjít z ?l?na“ svého p?vodu, aby p?ijal plnost vě?ného ?ivota. Svatý Franti?ek je p?íkladem ?lověka, který se vzdal v?ech jistot, aby plně p?ijal nový ?ivot v Kristu.

Pravé znovuzrození nakonec není iluzí, ale skute?ností p?ístupnou těm, kdo se nechají proměnit Duchem a ji? ?ijí p?íslib vě?nosti.