Franti?kovo slovo o odzbrojení a jaderném de?tníku
Andrea Tornielli
Závany války, opětovné zbrojení s vyu?itím obrovských investic, návrhy na opětovné nasazení atomových zbraní... Skute?ně zará?í zp?sob, jakým jsou závody ve zbrojení v Evropě a ve světě prezentovány, jako by ?lo o neúprosně nutnou perspektivu, jedinou sch?dnou. Po letech, kdy diplomacie ml?ela a vyjednávací schopnosti chyběly, se zdá, ?e jedinou sch?dnou cestou je znovuvyzbrojení. Otcové zakladatelé jako Alcide De Gasperi, kte?í podporovali vytvo?ení spole?né evropské armády, jsou p?itom bráni za slovo, aby se v?ak ospravedlnily zcela odli?né iniciativy, jejich? protagonistou není Evropská unie, ale jednotlivé státy. Vrací se ?e?i o ?jaderném de?tníku“ a ?odstra?ení“, které o?ivují nejhor?í scéná?e studené války, ale v atmosfé?e vět?í nestability a nejistoty ne? v minulém století, kdy se na obzoru stále více rýsuje hrozba t?etí světové války. Pape? Franti?ek v posledních letech s prorockou jasnoz?ivostí viděl blí?ící se nebezpe?í. Jeho slova jsou pou?ná pro pochopení okam?iku, který pro?íváme. Dejme hlas jemu, který jako pacient z nemocnice Gemelli nabízí své utrpení a modlitby za světový mír.
?Je skute?ností,“ ?ekl pape? Franti?ek v listopadu 2017, ??e spirála závod? ve zbrojení nezná klidu a ?e náklady na modernizaci a vývoj zbraní, nejen jaderných, p?edstavují pro národy zna?nou výdajovou polo?ku, a to do té míry, ?e musí odsunout do pozadí skute?né priority trpícího lidstva: boj proti chudobě, podporu míru, realizaci vzdělávacích, ekologických a zdravotnických projekt? a rozvoj lidských práv... Zbrojení, jeho? d?sledkem je zni?ení lidského rodu, je nelogické i ve vojenské rovině“.
V listopadu 2019 ?ímský biskup z Nagasaki, mu?ednického města atomové bomby, ?ekl: ?Jednou z nejhlub?ích tu?eb lidského srdce je touha po míru a stabilitě. Vlastnictví jaderných zbraní a dal?ích zbraní hromadného ni?ení není nejlep?í odpovědí na tuto touhu; naopak se zdá, ?e ji neustále vystavují zkou?ce. Ná? svět ?ije ve zvrácené dichotomii, kdy chce bránit a zaru?it stabilitu a mír na základě fale?né bezpe?nosti podporované mentalitou strachu a ned?věry, která ve výsledku vná?í jed do vztah? mezi národy a brání jakémukoli mo?nému dialogu“.
Dodal: ?Mezinárodní mír a stabilita nejsou slu?itelné s jakýmkoli pokusem stavět na strachu ze vzájemného zni?ení nebo na hrozbě úplného zni?ení; jsou mo?né pouze na základě globální etiky solidarity a spolupráce ve slu?bách budoucnosti utvá?ené vzájemnou provázaností a spoluodpovědností v celé lidské rodině dne?ka i zít?ka.“
Rovně? v listopadu 2019 pape? Franti?ek z Hiro?imy p?ipomněl slova pape?e Montiniho, ?e skute?ný mír lze dosáhnout pouze odzbrojením: ?Chceme-li skute?ně vybudovat spravedlivěj?í a bezpe?něj?í spole?nost, musíme nechat zbraně padnout z na?ich rukou: ?Nelze milovat s úto?nými zbraněmi v pěsti‘ (sv. Pavel VI., promluva k OSN, 4. ?íjna 1965, 5). Kdy? se oddáváme logice zbraní a odvracíme se od vedení dialogu, tragicky zapomínáme, ?e zbraně, je?tě d?íve, ne? zp?sobí oběti a zkázu, mají schopnost vyvolávat zlé sny, ?vy?adují obrovské náklady, zastavují projekty solidarity a u?ite?né práce, naru?ují psychologii národ?“ (tamté?, 5). Jak m??eme navrhovat mír, kdy? neustále pou?íváme zastra?ování jadernou válkou jako legitimní prost?edek k ?e?ení konflikt?? Nech? nám tato propast bolesti p?ipomene hranice, které by neměly být nikdy p?ekro?eny. Skute?ný mír m??e být pouze odzbrojený mír“.
Hlas Petrova nástupce, pokra?oval, je ?hlasem těch, jejich? hlas není sly?et a kte?í se znepokojením a úzkostí hledí na rostoucí napětí, které prochází na?í dobou, na nep?ijatelné nerovnosti a nespravedlnosti, které ohro?ují lidské sou?ití, na vá?nou neschopnost postarat se o ná? spole?ný domov, na neustálé a k?e?ovité uchylování se ke zbraním, jako by mohly zaru?it mírovou budoucnost“.
Následovalo odsouzení nejen pou?ívání, ale i dr?ení jaderných zbraní, které stále plní světové arzenály takovou silou, ?e jsou schopny tucetkrát zni?it celé lidstvo: ?S p?esvěd?ením chci znovu zopakovat, ?e pou?ívání atomové energie pro vále?né ú?ely je dnes více ne? kdy jindy zlo?inem nejen proti ?lověku a jeho d?stojnosti, ale proti jakékoli mo?nosti budoucnosti v na?em spole?ném domově. Pou?ití atomové energie pro vále?né ú?ely je nemorální, stejně jako je nemorální dr?ení atomových zbraní, jak jsem ?ekl p?ed dvěma lety. Budeme za to souzeni“.
Podle Federace amerických vědc?, citované v novinách Tomorrow, se v Evropě nachází 290 atomových hlavic pod francouzskou kontrolou a 225 hlavic ve Velké Británii. Témě? v?echny atomové hlavice - 88 % - se nacházejí v arzenálech Spojených stát? a Ruska, v ka?dém z nich více ne? 5 000 hlavic. Celkem má jaderné bomby 9 zemí, kromě ji? zmíněných jsou to ?ína, Indie, Severní Korea, Pákistán a Izrael. V sou?asné době existují balistické rakety schopné uvolnit ni?ivou sílu tisíckrát vět?í ne? bomby svr?ené na Hiro?imu a Nagasaki v roce 1945. Nabízí se otázka: opravdu pot?ebujeme je?tě více zbraní? Je to opravdu jediný zp?sob, jak se bránit?
?Katolická církev,“ ?ekl pape? Franti?ek p?ed ?esti lety v Nagasaki, ?je neodvolatelně zavázána rozhodnutím podporovat mír mezi lidmi a národy: je to povinnost, kterou se cítí být zavázána p?ed Bohem a p?ed v?emi mu?i a ?enami této země... V p?esvěd?ení, ?e svět bez jaderných zbraní je mo?ný a nezbytný, ?ádám politické p?edstavitele, aby nezapomínali, ?e nás tyto zbraně neochrání p?ed hrozbami pro národní a mezinárodní bezpe?nost na?í doby“.
