Světový týden mezináboženské harmonie: Dialog jako základní kámen
Paolo Affatato
Umění jako privilegovaný jazyk dialogu mezi lidmi různých vyznání a jako kanál, který může duši zprostředkovat kontakt s Bohem: to je konstanta, která provází oslavy Světového týdne mezináboženské harmonie v různých zemích Asie, kontinentu bohatého na duchovní rozmanitost, kde většinu zemí charakterizuje náboženský pluralismus. Křesťané žijící v asijských státech jsou často malými menšinami v zemích, kde převládá islám, buddhismus, hinduismus či konfucianismus.
Ve světě, kde se uznává, že náboženský faktor je stále více rozhodující pro budování kultury míru - a kde papežské magisterium vždy odmítalo náboženskou válku - přijalo Valné shromáždění OSN v roce 2010 rezoluci, která každoročně vyhlašuje první únorový týden za „Světový týden mezináboženské harmonie“ a která podporuje šíření poselství harmonie a dobrých vztahů mezi národy a společenstvími. Návrh vzešel od jordánského krále Abdulláha II. a byl jednomyslně přijat, se všeobecným vyhlášením oslav tohoto Světového týdne.
U kořenů tohoto návrhu stála průkopnická práce iniciativy Společné slovo, která byla zahájena v roce 2007 a která požádala muslimské a křesťanské vedoucí představitele, aby navázali dialog založený na dvou společných přikázáních: lásce k Bohu a lásce k bližnímu. Tyto hodnoty, jak bylo zdůrazněno, vyznávají nejen monoteistická náboženství; vytvářejí tedy společnou půdu, v níž lze zasít semena dialogu, porozumění, naslouchání, vzájemné empatie a spolupráce.
V tak kulturně a nábožensky rozmanité zemi, jakou je Indie, je „mezináboženský dialog základním kamenem pro budování harmonické společnosti“, uvedli protagonisté akce Umění pro harmonii, která se konala 7. února v Dillí a jejímž cílem bylo sdílet tvůrčí projevy k praktikování a oslavě mezináboženského ducha Indie. Na setkání se sešli náboženští představitelé, mladí lidé, vědci a aktivisté, kteří se spojili v podpoře dialogu, sdílení prožitých zkušeností a pěstování dovedností pro budování míru. Iniciativa zdůraznila hodnoty, které spojují různé náboženské tradice v této zemi, a vyzdvihla zásadní roli mládeže při utváření harmonické budoucnosti v Indii. Jednou ze zásad, na níž se účastníci soustředili, byla „jednota v rozmanitosti“ (používaná také v jiných asijských zemích, např. v Indonésii), podle níž může každý člověk a každá komunita aktivně přispívat k vytváření mezináboženské harmonie. „Při pohledu do budoucnosti je nezbytné zapojit mladé lidi do mezináboženských aktivit a budování míru,“ zopakovali přítomní v čele s Markandeyem Raiem, prezidentem Globální mírové nadace v Indii.
O něco jižněji, na sousední Srí Lance, se v průběhu týdne, dne 4. února, slavil Den nezávislosti. Toto datum bylo příležitostí k uspořádání summitu v hlavním městě Colombu za účasti náboženských představitelů, občanů, mladých lidí a dětí. Mezi pořadateli z Organizace přátelství Srí Lanky s OSN byl i salesián otec Dixon Fernando, který patří mezi animátory tohoto sdružení, jež spojuje lidi různých náboženských tradic v hnutí usilujícím o blaho, harmonii a mír lidstva podle zásad OSN.
V Thajsku, zemi s buddhistickou většinou, byla v Bangkoku uspořádána akce nazvaná Budování harmonie a míru, kterou animovalo a podpořilo hnutí Náboženství za mír a do níž se zapojili buddhističtí mniši, katoličtí kněží a představitelé dalších křesťanských denominací, aby zdůraznili zásadní roli náboženských společenství v občanské společnosti. Bylo uvedeno, že k rozvoji a kultivaci vztahů dobré vůle a harmonie ve společnosti je třeba dospět především prostřednictvím hudby, umění a kultury.
Jedním z národů jihovýchodní Asie, kde žijí křesťané i muslimové, je filipínské souostroví, kde se do Světového týdne zapojily katolické komunity, školy, univerzity, či kulturní centra, a to zejména na ostrově Mindanao, v autonomní oblasti Bangsamoro v muslimském Mindanau, kde žije šest milionů filipínských muslimů. Mezi protagonisty veřejných demonstrací a modlitebních setkání patří islámsko-křesťanské hnutí Silsilah, které před více než čtyřiceti lety založil italský misionář Papežského institutu pro zahraniční misie Sebastiano D'Ambra. Jak uvedla tisková agentura Fides, do Týdne se zapojily občanské instituce na základě intuice bývalého filipínského prezidenta Benigna „Noynoye“ Simeona Cojuangca Aquina III., který v roce 2013 požádal vládní orgány, aby se staly podporovateli mezináboženského dialogu.
Za zmínku stojí také výzva pákistánského premiéra Šehbaze Šarífa na začátku Světového týdne mezináboženské harmonie k dialogu, porozumění, vzájemnému respektu a spolupráci mezi náboženskými komunitami, která připomněla, jak mnoho je ještě třeba udělat pro podporu tolerance mezi komunitami v této zemi. „Převratná politika mezináboženské harmonie a strategie náboženské tolerance jsou již zavedeny, zaměřují se na nenávistné projevy v jejich jádru, chrání každý chrám, kostel a svatyni,“ řekl a zároveň připustil, že výzvy zůstávají a je obtížné je překonat.