MAP

Velkou výzvou je  zabránit tomu, abychom technologizovali člověka, uvedl arcibiskup Paglia Velkou výzvou je zabránit tomu, abychom technologizovali člověka, uvedl arcibiskup Paglia 

AI, Paglia: Výzvou je humanizace technologií, Evropa má velkou odpovědnost

Předseda Akademie pro život u příležitosti summitu o umělé inteligenci, na němž se v Paříži setkávají odborníci v oblasti nových technologií, připomíná závazek Svatého stolce s Římskou výzvou k etice umělé inteligence a zdůrazňuje naléhavost „rozšíření povědomí o této nové hranici, která může proměnit i člověka“. Výzva Evropě zní: „Pomozte nám se svou humanistickou tradicí znovu objevit ústřední postavení člověka v tomto hypertechnologickém světě“.

Delphine Allaire - Vatikán

Vedle již obsáhlého papežova magisteria o umělé inteligenci se nad touto technologickou revolucí, jejíž příležitosti, ale i rizika jsou zřejmá, již několik let zamýšlí také Papežská akademie pro život (PAV). Tento zájem dal vzniknout vztahu a spolupráci mezi prezidentem společnosti Microsoft Brasem Smithem a prezidentem PAV Mons. Vincenzem Pagliou. Sám prelát to sdělil vatikánským médiím, zatímco ve dnech 10. a 11. února probíhá v Paříži summit o umělé inteligenci, na který se sjelo na tisíc vlivných osobností z této oblasti. Cílem mezinárodního setkání, kterému spolupředsedá Indie, je definovat základy globálního řízení umělé inteligence. Paglia je mluvčím etického pohledu církve na toto téma, zejména úvah o často neostrých hranicích mezi stroji a lidmi. Právě na to se zaměřuje Římská výzva k etice umělé inteligence, dohoda podepsaná v Římě 28. února 2020 pod záštitou Akademie pro život společnostmi Microsoft, IBM, FAO a italskou vládou. Během pěti let se k textu připojilo mnoho dalších signatářů, například šestnáct zástupců různých náboženství, kteří se 10. července 2024 sešli u Památníku míru v Hirošimě (Japonsko), kalifornská společnost Cisco nebo Anglikánská církev.

Mons. Paglia, jaký je přínos náboženství v přístupu k této velké technologické revoluci, kterou je umělá inteligence?

Nové technologie, zejména ty, které řídí umělou inteligenci, udělaly gigantický pokrok ve srovnání s dobou před pouhými pěti lety, kdy toto téma bylo jen pro několik málo odborníků. Dnes je vývoj umělé inteligence veřejně známý, obecně přístupný. Z dobrého důvodu, protože nové technologie nyní zasáhly do všech oblastí života, už nejsou vyhrazeny jen velkým místům v Seattlu, Číně nebo Bangalore, ale staly se všeobecným zájmem. V tomto smyslu je nutné, aby si tuto novou hranici uvědomil každý. Podobně jako tomu bylo v minulosti, že trvalo desítky let, než jsme si uvědomili, že se nás týká otázka klimatu. Museli jsme čekat roky, než se svět sešel v Paříži, než se vlády spojily, aby stanovily nějaká klimatická pravidla. Dnes naléhavě potřebujeme rozšířit povědomí o této nové hranici, která může radikálním způsobem proměnit i člověka, protože můžeme vytvářet lidské bytosti podle libosti, můžeme dokonce modifikovat genom. Jinými slovy, umělá inteligence musí být tou hranicí, kterou je třeba nějakým způsobem převzít a řídit ji všemi institucemi společnosti. Velkou výzvou je vlastně řídit technologii, humanizovat technologii, zabránit tomu, aby technologie řídila člověka, tedy abychom technologizovali člověka. K tomu je zapotřebí nového uvědomění ze strany obecné kultury, ze strany všech institucí, abychom nakonec dospěli ke společným pravidlům. Evropa již tento poslední krok učinila, ale bez přímého zapojení politiky a velkých společností a technologického průmyslu. Pravidla sepsaná bez jejich souhlasu nemají velký smysl a mají malou hodnotu.

Nyní se koná Pařížský summit, co můžeme od této akce očekávat a jaká je tedy role Evropy?

Existuje známé rčení, že USA tvoří, Čína kopíruje, Evropa vytváří pravidla. Nuže, jako Evropa bychom měli také tvořit, a to je obrovská výzva, protože oblasti použití jsou gigantické: válka, medicína, chirurgie, vzdělávání - a tady se nám otevírá obrovské pole ve vzdělávání mladých lidí - až po oblast velkého průmyslu. Nemluvě o nové hranici vesmíru, která bude také gigantická... Doufám, že Paříž bude součástí této velké mobilizace, abychom všichni společně - různé vědy, různé instituce (včetně církve), různá náboženství - mohli směřovat k humanizaci techniky. Ať technologie slouží lidskému rozvoji, který je důstojný a rovnoprávný pro všechny; technologická nerovnováha, která se dotýká kořenů společnosti, může vyvolat konflikty, které jsou možná horší než ty jaderné.

Jak se k této zásadní otázce postavil Svatý stolec?

Pokud jde o Papežskou akademii pro život, osobně mě oslovil nástupce Billa Gatese, který mě se znepokojením nad pozitivním, ale i hrozným vývojem těchto nových technologií požádal, abych se podílel na veškeré jejich práci. Proto se v roce 2019 zrodila myšlenka sepsat etickou, pedagogickou a právní chartu, která by regulovala vývoj umělé inteligence. Výsledkem byla Římská výzva k etice umělé inteligence podepsaná 28. ledna 2020. Při té příležitosti promluvil i papež. Charta zaznamenala komplikace kvůli Covidu, ale nezastavila se a stala se textem, který loni v Hirošimě podepsala všechna náboženství, 200 latinskoamerických univerzit, další univerzity světa a různé zainteresované strany: Microsoft, IBM, Cisco, Fao. Římská výzva je dokument prosazovaný Svatým stolcem, ale patří těm, kdo ji podepsali, protože ti, kdo ji podepsali, na sebe berou „odpovědnost za...“. Papež ve svém projevu na loňském zasedání G7 v Bari rovněž hovořil o Římské výzvě jako o nástroji, který může podpořit, zejména pro podniky a vlády, nová pravidla a nové perspektivy, aby technologie sloužily všem a především společnému dobru. Nedávno Svatý stolec také vydal nový text (The Note Antiqua et Nova, pozn. red.) určený zejména pro perspektivu vzdělávání, podepsaný Dikasteriem pro kulturu a katolickou výchovu a Dikasteriem pro nauku víry, který má pomoci všem vychovatelům uvědomit si, že nové technologie jsou zvláště choulostivé pro formaci mladých. A to je velká fronta, kterou samozřejmě nemůžeme nechat stranou. Svatý stolec se prostřednictvím tohoto dokumentu přímo přihlásil k odpovědnosti.

Před rokem jste byl v Indii, kde jste hovořil o umělé inteligenci. A indický episkopát jako první podepsal Římskou výzvu. Jak jste vnímal informovanost církve v Indii o této problematice?

Vnímal jsem spíše zájem celého episkopátu, jako je Indie, na jejímž kontinentu mají nové technologie velmi hluboké kořeny vývoje. Zapůsobilo na mě například, když jsem v Seattlu viděl značný počet velmi mladých indických inženýrů. A biskupská konference správně pocítila naléhavost reflektovat tento nový horizont, protože je třeba mu porozumět, i když není snadné ho pochopit. Nové technologie vstupují invazivním způsobem do všech oblastí lidského života a indičtí biskupové tuto naléhavost pocítili. Musím říci, že když jsem cestoval po některých částech Indie, zejména do Bangalore, všiml jsem si, jak široký je vliv umělé inteligence na každodenní život lidí. Nyní je to však téma, které se šíří do všech národů, na všechny kontinenty. Evropa má podle mého názoru velkou odpovědnost za svou humanistickou tradici, aby pomohla celému světu - Východu i Západu - znovu objevit ústřední postavení lidské osoby i v tomto novém, vysoce technologizovaném světě.

11. února 2025, 10:26