杏MAP导航

Delphine Allaire - Vatikán

Vedle ji? obsáhlého pape?ova magisteria o umělé inteligenci se nad touto technologickou revolucí, její? p?íle?itosti, ale i rizika jsou z?ejmá, ji? několik let zamý?lí také Pape?ská akademie pro ?ivot (PAV). Tento zájem dal vzniknout vztahu a spolupráci mezi prezidentem spole?nosti Microsoft Brasem Smithem a prezidentem PAV Mons. Vincenzem Pagliou. Sám prelát to sdělil vatikánským médiím, zatímco ve dnech 10. a 11. února probíhá v Pa?í?i summit o umělé inteligenci, na který se sjelo na tisíc vlivných osobností z této oblasti. Cílem mezinárodního setkání, kterému spolup?edsedá Indie, je definovat základy globálního ?ízení umělé inteligence. Paglia je mluv?ím etického pohledu církve na toto téma, zejména úvah o ?asto neostrých hranicích mezi stroji a lidmi. Právě na to se zamě?uje ?ímská výzva k etice umělé inteligence, dohoda podepsaná v ?ímě 28. února 2020 pod zá?titou Akademie pro ?ivot spole?nostmi Microsoft, IBM, FAO a italskou vládou. Během pěti let se k textu p?ipojilo mnoho dal?ích signatá??, nap?íklad ?estnáct zástupc? r?zných nábo?enství, kte?í se 10. ?ervence 2024 se?li u Památníku míru v Hiro?imě (Japonsko), kalifornská spole?nost Cisco nebo Anglikánská církev.

Mons. Paglia, jaký je p?ínos nábo?enství v p?ístupu k této velké technologické revoluci, kterou je umělá inteligence?

Nové technologie, zejména ty, které ?ídí umělou inteligenci, udělaly gigantický pokrok ve srovnání s dobou p?ed pouhými pěti lety, kdy toto téma bylo jen pro několik málo odborník?. Dnes je vývoj umělé inteligence ve?ejně známý, obecně p?ístupný. Z dobrého d?vodu, proto?e nové technologie nyní zasáhly do v?ech oblastí ?ivota, u? nejsou vyhrazeny jen velkým míst?m v Seattlu, ?íně nebo Bangalore, ale staly se v?eobecným zájmem. V tomto smyslu je nutné, aby si tuto novou hranici uvědomil ka?dý. Podobně jako tomu bylo v minulosti, ?e trvalo desítky let, ne? jsme si uvědomili, ?e se nás týká otázka klimatu. Museli jsme ?ekat roky, ne? se svět se?el v Pa?í?i, ne? se vlády spojily, aby stanovily nějaká klimatická pravidla. Dnes naléhavě pot?ebujeme roz?í?it povědomí o této nové hranici, která m??e radikálním zp?sobem proměnit i ?lověka, proto?e m??eme vytvá?et lidské bytosti podle libosti, m??eme dokonce modifikovat genom. Jinými slovy, umělá inteligence musí být tou hranicí, kterou je t?eba nějakým zp?sobem p?evzít a ?ídit ji v?emi institucemi spole?nosti. Velkou výzvou je vlastně ?ídit technologii, humanizovat technologii, zabránit tomu, aby technologie ?ídila ?lověka, tedy abychom technologizovali ?lověka. K tomu je zapot?ebí nového uvědomění ze strany obecné kultury, ze strany v?ech institucí, abychom nakonec dospěli ke spole?ným pravidl?m. Evropa ji? tento poslední krok u?inila, ale bez p?ímého zapojení politiky a velkých spole?ností a technologického pr?myslu. Pravidla sepsaná bez jejich souhlasu nemají velký smysl a mají malou hodnotu.

Nyní se koná Pa?í?ský summit, co m??eme od této akce o?ekávat a jaká je tedy role Evropy?

Existuje známé r?ení, ?e USA tvo?í, ?ína kopíruje, Evropa vytvá?í pravidla. Nu?e, jako Evropa bychom měli také tvo?it, a to je obrovská výzva, proto?e oblasti pou?ití jsou gigantické: válka, medicína, chirurgie, vzdělávání - a tady se nám otevírá obrovské pole ve vzdělávání mladých lidí - a? po oblast velkého pr?myslu. Nemluvě o nové hranici vesmíru, která bude také gigantická... Doufám, ?e Pa?í? bude sou?ástí této velké mobilizace, abychom v?ichni spole?ně - r?zné vědy, r?zné instituce (v?etně církve), r?zná nábo?enství - mohli smě?ovat k humanizaci techniky. A? technologie slou?í lidskému rozvoji, který je d?stojný a rovnoprávný pro v?echny; technologická nerovnováha, která se dotýká ko?en? spole?nosti, m??e vyvolat konflikty, které jsou mo?ná hor?í ne? ty jaderné.

Jak se k této zásadní otázce postavil Svatý stolec?

Pokud jde o Pape?skou akademii pro ?ivot, osobně mě oslovil nástupce Billa Gatese, který mě se znepokojením nad pozitivním, ale i hrozným vývojem těchto nových technologií po?ádal, abych se podílel na ve?keré jejich práci. Proto se v roce 2019 zrodila my?lenka sepsat etickou, pedagogickou a právní chartu, která by regulovala vývoj umělé inteligence. Výsledkem byla ?ímská výzva k etice umělé inteligence podepsaná 28. ledna 2020. P?i té p?íle?itosti promluvil i pape?. Charta zaznamenala komplikace kv?li Covidu, ale nezastavila se a stala se textem, který loni v Hiro?imě podepsala v?echna nábo?enství, 200 latinskoamerických univerzit, dal?í univerzity světa a r?zné zainteresované strany: Microsoft, IBM, Cisco, Fao. ?ímská výzva je dokument prosazovaný Svatým stolcem, ale pat?í těm, kdo ji podepsali, proto?e ti, kdo ji podepsali, na sebe berou ?odpovědnost za...“. Pape? ve svém projevu na loňském zasedání G7 v Bari rovně? hovo?il o ?ímské výzvě jako o nástroji, který m??e podpo?it, zejména pro podniky a vlády, nová pravidla a nové perspektivy, aby technologie slou?ily v?em a p?edev?ím spole?nému dobru. Nedávno Svatý stolec také vydal nový text (The Note Antiqua et Nova, pozn. red.) ur?ený zejména pro perspektivu vzdělávání, podepsaný Dikasteriem pro kulturu a katolickou výchovu a Dikasteriem pro nauku víry, který má pomoci v?em vychovatel?m uvědomit si, ?e nové technologie jsou zvlá?tě choulostivé pro formaci mladých. A to je velká fronta, kterou samoz?ejmě nem??eme nechat stranou. Svatý stolec se prost?ednictvím tohoto dokumentu p?ímo p?ihlásil k odpovědnosti.

P?ed rokem jste byl v Indii, kde jste hovo?il o umělé inteligenci. A indický episkopát jako první podepsal ?ímskou výzvu. Jak jste vnímal informovanost církve v Indii o této problematice?

Vnímal jsem spí?e zájem celého episkopátu, jako je Indie, na jejím? kontinentu mají nové technologie velmi hluboké ko?eny vývoje. Zap?sobilo na mě nap?íklad, kdy? jsem v Seattlu viděl zna?ný po?et velmi mladých indických in?enýr?. A biskupská konference správně pocítila naléhavost reflektovat tento nový horizont, proto?e je t?eba mu porozumět, i kdy? není snadné ho pochopit. Nové technologie vstupují invazivním zp?sobem do v?ech oblastí lidského ?ivota a indi?tí biskupové tuto naléhavost pocítili. Musím ?íci, ?e kdy? jsem cestoval po některých ?ástech Indie, zejména do Bangalore, v?iml jsem si, jak ?iroký je vliv umělé inteligence na ka?dodenní ?ivot lidí. Nyní je to v?ak téma, které se ?í?í do v?ech národ?, na v?echny kontinenty. Evropa má podle mého názoru velkou odpovědnost za svou humanistickou tradici, aby pomohla celému světu - Východu i Západu - znovu objevit úst?ední postavení lidské osoby i v tomto novém, vysoce technologizovaném světě.