杏MAP导航

Paolo Affatato – agentura Fides

Dopad pape?ovy p?ítomnosti - shodují se indoné?tí islám?tí p?edstavitelé z r?zných realit a my?lenkových směr? - bude pozitivní a hluboký pro celý indonéský národ, posílí harmonii mezi nábo?enskými komunitami v této zemi, znovu potvrdí úst?ední roli ducha bratrství a lidskosti, kterým islám v Indonésii ?ije a který neustále podporuje, p?i?em? zvlá?tní pozornost věnuje vzdělávacím proces?m a boji proti v?em formám radikalismu a extremismu.

?Nahdlatul Ulama“ a ?Muhammadiyah“, historické a roz?í?ené organizace ?Islam Nusantara“ (?Islám na souostroví“), nejsou v ?ádném p?ípadě nová?ky v prosazování a praktikování islámu, ?který krá?í s demokracií, je ?ivý a podporuje bratrství“. Tato jejich role postupně vystupuje z ku?elu stínu, do kterého je ?asto odsouvají mainstreamová média a kultura na Západě, a nedávno se jim dostalo vytou?eného mezinárodního uznání díky ?Zajdově ceně za lidské bratrství“ 2024, která byla oběma organizacím udělena 5. února v Abú Zabí. Pro obě sdru?ení je tedy pape?ova náv?těva plodnou p?íle?itostí k setkání, spole?enství a spolupráci na univerzálních principech, jako je mír a bratrství.

Indonésie je nejlidnatěj?í zemí světa s muslimskou vět?inou, kde se 86,7 % obyvatel hlásí k islámu a více ne? 231 milion? vě?ících. Obyvatelstvo vyznává tradi?ní sunnitský islám, ale s výkladem v souladu s ?Pancasilou“, tj. s ?Chartou pěti princip?“, o kterou se opírá ústava, tedy s principy, jako je víra v Boha, lidskost, národní jednota, demokracie a sociální spravedlnost. Tuto vizi stále prosazují sdru?ení jako ?Nahdlatul Ulama“ a ?Muhammadiyah“.

Nejstar?í je ?Muhammadíja“, která má na souostroví asi 29 milion? stoupenc?: byla zalo?ena v roce 1912 a je pova?ována za reformistické hnutí. V návaznosti na u?ení Egyp?ana Muhammada 'Abduha, který ?il na konci 19. století v Káhi?e, hlásá o?istu víry a zd?razňuje smysl pro morální odpovědnost jednotlivce, věnuje obrovskou pozornost modernímu vzdělávání v Indonésii, konkrétně vy??ímu vzdělání, má 14 000 ?kol od základních po univerzitní a 7 500 mate?ských ?kol.

Nahdlatul Ulama (?Znovuzrození ulam?“) neboli NU se naproti tomu zrodila v roce 1926 jako reakce na ?í?ení saúdského wahhábismu v mezinárodním islámském světě. Starobylé indonéské nábo?enské ?koly, ?pesantreny“, které NU provozuje, vyznávají tradi?ní islám zalo?ený na klasických spisech blízkovýchodních a indonéských ulam?. Hnutí se hlásí k p?edislámským tradicím a k súfismu Abú Hamída al-Ghazálího a dnes má p?ibli?ně 50 milion? ?len?.

Obě organizace jsou projevem ob?anské spole?nosti a nikdy neproměnily svou ?irokou p?ítomnost na indonéském souostroví v politickou nebo stranickou ?innost. Obě zd?razňují ?indonéský“ charakter místního islámu a p?ipomínají u?ení Wali Songo, ?devíti svatých“, súfijských mistr?, kte?í p?i?li na ostrov Jáva na po?átku 15. století a jim? muslimové v této zemi p?ipisují roz?í?ení islámu na souostroví, a to prost?ednictvím duchovního a mírového p?ístupu, který od po?átku koexistoval s jinými d?íve existujícími kulty, jako je animismus, hinduismus a buddhismus. To, co praktikují, je tolerantní, nenásilný islám s typicky místními rysy: mluvit o ?nusantarském islámu“ se stalo ?obchodní zna?kou“, která je akceptována i na státní úrovni a pou?ívá ji i vláda.

Islám nemá oficiální postavení v indonéské ústavě, ale v národě je roz?í?eno povědomí, ?e stát by se měl zabývat nábo?enstvím, základním prvkem spole?enského a kulturního ?ivota, a souvisejícími otázkami. S ohledem na to bylo od samého po?átku nezávislosti vytvo?eno ministerstvo pro nábo?enské zále?itosti, jeho? oddělení se věnuje islámu, katolictví, protestantství, hinduismu, buddhismu a konfucianismu.

P?i náv?těvě pape?e Franti?ka budou tyto dvě organizace ?v první linii“. Muhammadíja ?v zá?í s radostí p?ivítá pape?e Franti?ka“, zd?razňuje prezident Muhammadíje pro mezinárodní a mezinábo?enské vztahy Syafiq A. Mughni, ze svého sídla v Jakartě. ?P?íjezd pape?e je univerzálním symbolem budování lidského bratrství a jeho náv?těva má v tomto ohledu symbolický i věcný význam,“ ?íká vedoucí p?edstavitel, který se s pape?em Franti?kem ji? setkal ve Vatikánu. Duchovní dopad jeho p?ítomnosti pro islámský svět bude silný: ?Jako muslimové pot?ebujeme modlitbu, pot?ebujeme uznání lidí mimo islám,“ poznamenává a zasazuje setkání s hlavou světového katolicismu ?do ?ir?ího rámce nábo?enského ?ivota lidí“, p?i?em? dodává: ?Bylo by velmi ú?inné, kdybychom my muslimové mluvili pozitivně o katolicismu a stejně tak katolíci sdělili něco pozitivního o muslimech. Tento p?ístup vzájemné dobré v?le ?je velmi mocnou silou pro budování spole?ného ?ivota“ a prospívá celému lidstvu. Syafiq A. Mughni zd?razňuje pot?ebu spolupráce ?mezi zeměmi, národy, nábo?enstvími p?i ?e?ení globálních problém?, jako je extremismus, klimatická krize a rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi“.

Ulil Abshar Abdalla, islámský intelektuál a u?enec, p?edseda výkonného výboru ?Nahdlatul Ulama“, poukázal na to, ?e ?p?íjezd pape?e Franti?ka je velmi o?ekávaný a je námi v?emi pova?ován za historický okam?ik“, p?i?em? spojil pape?ovu náv?těvu s náv?těvou Ahmeda Al-Tajíba, velkého imáma Al-Azharu, v Indonésii (která se uskute?nila p?ed několika dny, v ?ervenci, pozn. red.), ?události, které posilují ducha mezinábo?enského dialogu v zemi“: ?Náv?těva těchto dvou velkých osobností p?ichází ve správné situaci a ve správný ?as, kdy vane silný vítr mezinábo?enského dialogu,“ poznamenává Ulil.

Vedle nich jsou na fórech mezi islámskými organizacemi a na mezinábo?enských fórech velmi aktivní i dal?í muslim?tí p?edstavitelé: dcera velkého islámského v?dce, jako byl Abdurrahman Wahid, známý jako ?Gus Dur“, Yenny Wahidová, je nyní vedoucí ?Wahidova institutu“, islámského institutu, který se silně anga?uje v oblasti kulturního a sociálního za?leňování, dialogu, socializace a ?í?ení islámu, který podporuje a harmonii: ?Pape?e Franti?ka si nesmírně vá?íme, je inspirativní osobností v prosazování soucitu se slabými a marginalizovanými. Pape? Franti?ek v?dy projevoval zájem o chudé a vylou?ené. To inspirovalo mnoho lidí, v?etně mě, ke konání dobra,“ ?ekla p?i projevu na online setkání po?ádaném indonéským velvyslanectvím p?i Svatém stolci. Profesor Sumanto Al Qurtuby, ?editel Nusantarského institutu pro kulturu a nábo?enství a profesor antropologie na Univerzitě krále Fadha, rovně? oceňuje p?ístup pape?e Franti?ka k ekumenismu, pluralismu a míru a poznamenává, ?e jeho práce má za cíl ?sjednotit rozdělené skute?nosti, ocenit rozmanitost jako projev bo?ství a podporovat mír v ka?dé době a za v?ech okolností“, co? je poselství pot?ebné pro celé lidstvo zmítané konflikty.

Indonéský velvyslanec u Svatého stolce Michael Trias Kuncahyono souhlasně poznamenal, ?e pape?ova náv?těva ?je historickým okam?ikem nejen pro katolíky, ale také pro celý indonéský národ“, a p?edstavuje ?d?le?itý symbol tolerance a bratrství, zásad, které musí Indonésie i nadále podporovat a dávat p?ednost hodnotám lidskosti, míru a bratrství“. Pape? se rozhodl p?ijet do Indonésie, poznamenal, ?proto?e ji pova?uje za p?íklad zejména s ohledem na u?ení o lásce a bratrství mezi národy a nábo?enstvími. Jsme mu za to vdě?ni“.