Indonéská státní univerzita udělila ?estn? titul kardinálu Ayusovi
Vatican News
Slavnostního p?edání titulu se zú?astnil také apo?tolský nuncius v Indonésii, arcibiskup Piero Pioppo, a otec Markus Solo Kewuta, vedoucí asijsko-tichomo?ského oddělení vatikánského ú?adu pro mezinábo?enský dialog. Z indonéské strany byli p?ítomni dva hodnostá?i z p?edních islámských organizací: Yahya Cholil Staquf, p?edseda organizace Nahdlatul Ulama, a Sudibyo Markus, bývalý p?edseda organizace Muhammadiyah.
Kardinál Ayuso poděkoval za pozitivní p?ijetí "Dokumentu o lidském bratrství pro mírové sou?ití ve světě", který pape? Franti?ek a Ahmed al-Tajíb, velký imám Al-Azhar, podepsali spole?ně v Abú Zabí v roce 2019, a prohlásil, ?e tento dokument byl "milníkem na cestě k mezinábo?enskému dialogu", co? znamená, ?e "není ani za?átkem, ani koncem cesty". "Znamená to, ?e musíme r?znými zp?soby spolupracovat na podpo?e bratrství a konkrétně ho pro?ívat v ka?dodenním ?ivotě," vysvětlil Ayuso. ?estný doktorát islámské univerzity je sám o sobě "p?íspěvkem k podpo?e a posílení bratrství", dodal ?panělský kuriální kardinál.
Jak pí?e list L´Osservatore Romano, kardinál Ayuso p?i p?evzetí ?estného titulu zd?raznil význam spoluodpovědnosti nábo?enství p?i spolupráci pro spole?né dobro a podotkl, ?e "dnes ?ijeme v pluralitní spole?nosti, která se bohu?el vyzna?uje na jedné straně stále rostoucími konflikty mezi nábo?enskými, národnostními a etnickými skupinami a na druhé straně diskriminací zranitelných osob a lidí". Pokra?oval, ?e svět je rozdělen "kv?li agresi zp?sobené touhou získat vět?í moc a vliv nad ostatními". K tomu je t?eba p?ipo?íst celosvětovou zdravotní krizi vyvolanou pandemií Covidu-19. A k tomu v?emu, jak poznamenal, "je bolestné a děsivé vidět, jak jsou nábo?enské identity manipulovány, a to i politicky, co? vede k hlub?í polarizaci spole?nosti. V zájmu "mírumilovněj?ího a harmoni?těj?ího sou?ití" se stavějí zdi, které oddělují, a nikoli mosty, které spojují," uvedl.
Proto ?panělský kardinál zd?raznil význam "nábo?enství p?i hojení ran k?ehkého světa a budování most? mezi rozdíly", jak to katolická církev dělá ji? ?edesát let podporou dynamiky dialogu a spolupráce zalo?ené na pravdě a lásce. Kardinál Ayuso vyzdvihl slovy pape?e Franti?ka, ?e ?nábo?enství by nemělo být problémem, ale sou?ástí ?e?ení. Mír a svornost mezi vě?ícími, k nim? vyzýval Druhý vatikánský koncil, jsou st?edem úvah a ?in? pape?e Bergoglia, který od samého po?átku svého pontifikátu klade d?raz na vztahy mezi p?íslu?níky r?zných nábo?enství a zd?razňuje hodnotu p?átelství a úcty“.
Proto kardinál vyzval, aby se "hrozící st?et civilizací změnil v dialog civilizací", v něm? jsou v?echna nábo?enská spole?enství vyzývána, aby "o?ivila autentické tradice, aby navázala vzájemné vztahy a spolupracovala v atmosfé?e vzájemného porozumění a respektu". Stru?ně ?e?eno, jde o "odpovědnost za spole?né budování spole?nosti, nikoliv za její ovládání, za spole?nou obranu práv ka?dého ?lověka bez rozdílu a za ochranu nedotknutelnosti lidské d?stojnosti, aby se v?em da?ilo, nikoliv za plýtvání energií p?i vzájemném soupe?ení o partikulární zájmy".
Poté, co kardinál Ayuso p?ipomněl, ?e jako komboniánský misioná? doprovázel k?es?anskou komunitu ?ijící mezi muslimy v údolí Nilu mezi Egyptem a Súdánem a poté ?est let p?ed p?íchodem do Vatikánu vedl Pape?ský institut arabských a islámských studií (Pisai), ocenil islámský koncept islámský koncept wasa?iyyah, který se obvykle p?ekládá jako "st?ední cesta" nebo "umírněnost". "V posledních letech, kdy ?elíme nár?stu nábo?enského fundamentalismu a extremismu," up?esnil, "se tato d?le?itá morální ctnost stala podstatným prvkem" umírněného islámu, zejména pokud se sna?í podporovat ve?ejné blaho a sociální spravedlnost. Toto ocenění kardinál také roz?í?il na indonéskou státní filozofii, "Pancasila" "která udr?uje tuto obrovskou zemi, po?ehnanou tolika r?znými kulturami, etniky a nábo?enstvími, jednotnou" a na Sunana Kalijagu (1460-1513), po něm? je univerzita pojmenována. Byl jedním z devíti ?jávských muslimských světc?“, kte?í svým kázáním úspě?ně zavedli islám do indonéské kultury.
Jak poznamenal kard. Ayuso, "chceme-li vytvo?it fungující a trvalý mnohonábo?enský národ, musíme nejen akceptovat nábo?enské rozdíly, ale musíme je také potvrdit. Musíme nejen p?ijmout skute?nost, ?e na?i sousedé pat?í k r?zným nábo?enským tradicím, ale máme být rádi, ?e k nim pat?í. Jejich nábo?enskou identitu musíme znát nejen jako ?ivotní fakt, ale také jako p?ínos pro ?ivot spole?nosti. Ka?dý z nich je stoprocentním ob?anem a stoprocentním vě?ícím, jak ?ekl první katolický arcibiskup tohoto regionu Albert Soegijapranata, který vyzval své vě?ící k usilovné práci na obnově země po dlouhé holandské kolonizaci. "Chceme-li být spoluob?any těch, kte?í nesdílejí na?e nábo?enství, musíme poctivě uznat, ?e jejich nábo?enství je pro nás stejně d?le?ité jako to na?e. Proto musíme jednat tak, aby B?h nebyl d?vodem k rozdělení, ale základem jednoty," pokra?oval prefekt Dikasteria pro mezinábo?enský dialog.
Na závěr kardinál Ayuso poděkoval indonéské univerzitě za její uznání a ozna?il ho za "odvá?ný p?íspěvek k podpo?e a posilování lidského bratrství s cílem budovat mírový svět ve spole?ném sou?ití". Mezinábo?enská spolupráce m??e a musí podporovat práva ka?dého ?lověka v ka?dé ?ásti světa a v ka?dé době," uzav?el. ?V?ichni jsme ?leny jedné lidské rodiny a jako takoví máme stejná práva a povinnosti“.
