杏MAP导航

Francesca Sabatinelli 鈥� Vatikán

Bylo to setkání t臎ch, kterým le啪í na srdci 啪ivot lidí a jejich právo na plnohodnotné bytí. Setkání mezi t臎mi, kte艡í odsuzují násilí války a jeho devastující dopad na civilisty, v膷etn臎 nucené migrace. Toto jsou témata, kterým se pape啪 Lev XIV. v臎nuje od za膷átku svého pontifikátu a o nich啪 ve 膷tvrtek 18. zá艡í hovo艡il s Filippem Grandim, vysokým komisa艡em OSN pro uprchlíky, kterého pape啪 p艡ijal n臎kolik m臎síc暖 p艡ed koncem jeho funk膷ního období, které se uzav艡e 31. prosince. B臎hem dialogu se hovo艡ilo o hlavních sv臎tových krizích, od Gazy po Myanmar, které podle Filippa Grandiho poukazují na dramatický stav mezinárodního humanitárního práva, jak uvedl pro vatikánská média. Hlas pape啪e Lva a významný zájem Svatého stolce o zapomenuté nebo opomíjené krize, jak up艡es艌uje vysoký komisa艡, 鈥瀖ají mimo艡ádný význam鈥�.

Záb臎r z audience   (@VATICAN MEDIA)

Jak prob臎hlo setkání s pape啪em?

Toto první setkání se Svatým otcem bylo pro m臎 i pro Ú艡ad vysokého komisa艡e OSN pro uprchlíky (UNHCR) velmi pozitivní a 艡ekl bych, 啪e také velmi jasné, pokud jde o otázku uprchlík暖, migrant暖 a pohybu obyvatelstva. 笔补辫别啪 z暖stává, stejn臎 jako jeho p艡edch暖dce, velmi anga啪ovaný v této oblasti a diskutovali jsme o významu tohoto úsilí. Samoz艡ejm臎 jsme také diskutovali o krizích, které procházejí sv臎tem, které ho znepokojují a které znepokojují nás. Od Palestiny p艡es Ukrajinu, 膷etné africké krize, Myanmar, kde jsem práv臎 byl, a tak dále. A také o otázkách migra膷ní krize v Latinské Americe, co啪 je kontinent, který Svatý otec dokonale zná. Bylo to tedy velmi plodné setkání s hlavou katolické církve, kterou jsem vnímal jako zainteresovanou, informovanou a anga啪ovanou.

笔补辫别啪 ve své knize, která vy拧la v Peru, 鈥濴eón XIV: ciudadano del mundo, misionero del siglo XXI鈥� (鈥濴ev XIV: sv臎toob膷an, misioná艡 21. století鈥�), mimo jiné vyjad艡uje své velké znepokojení nad tím, jak se Spojené státy chovají k migraci, a uvádí, 啪e o tom informoval amerického viceprezidenta Vance...

Diskutovali jsme o dopadu politiky této administrativy na tuto otázku a na organizace, jako je ta na拧e, které se jí zabývají. Na jeho 啪ádost jsem pape啪i sd臎lil, jaký dopad má nap艡íklad výrazné sní啪ení humanitární pomoci ze strany vlády Spojených stát暖, a to nejen v暖膷i Ú艡adu vysokého komisa艡e OSN pro uprchlíky (UNHCR), ale i v暖膷i dal拧ím humanitárním organizacím, v暖膷i celému systému pomoci. Jak jsem v拧ak pape啪i vysv臎tlil a jak jsem 膷asto ve艡ejn臎 艡íkal, toto sní啪ení není zp暖sobeno pouze Spojenými státy, ale také mnoha evropskými zem臎mi, jako je N臎mecko, Francie, Spojené království, nikoli Itálie, ale jiné evropské zem臎, které zna膷n臎 sní啪ily pomoc, tak啪e 膷elíme velmi silné finan膷ní krizi, která nám ji啪 neumo啪艌uje d臎lat v拧e, co jsme d臎lali d艡íve. Sdíleli jsme také názor, 啪e toto sní啪ení pomoci má i své rozpory. Nap艡íklad vlády evropských zemí nebo Spojených stát暖 艡íkají, 啪e je t艡eba sní啪it migra膷ní tlak na jejich hranicích, a to slýcháme ka啪dý den. Pokud v拧ak klesne i pomoc v zemích, kde je t臎chto lidí nejvíce, je jasné, 啪e budou mít men拧í motivaci z暖stat tam, kde jsou, a dojde k v臎t拧ímu pohybu obyvatelstva. Nikdy jsem nebyl velkým zastáncem tohoto argumentu: mén臎 pomoci, více pohybu, ale nyní to vidíme. Uvedl jsem pape啪i p艡íklad 膶adu, kde a啪 do lo艌ského roku americká pomoc p艡edstavovala více ne啪 50 % mezinárodní pomoci. Nyní nebyla zru拧ena, ale byla výrazn臎 sní啪ena, a to i ze strany Evropan暖. Je jasné, 啪e ka啪dý týden p艡icházejí ze Súdánu stovky tisíc lidí, zejména z oblasti Dárfúru, lidé v hrozných fyzických a morálních podmínkách, kterým jsme d艡íve mohli v 膶adu poskytnout alespo艌 minimální pomoc. 膶ad je vpou拧tí, je to velmi chudá zem臎, ale vpou拧tí je, a 啪ádá nás, abychom jim pomohli tyto lidi podporovat. M暖啪eme to ud臎lat, ale v mnohem men拧ím m臎艡ítku. Co se tedy d臎je? Pa拧eráci lidí, predáto艡i t臎chto lidí, kte艡í jsou velmi zru膷ní, pokud jde o jejich obchod, jsou ji啪 v拧ichni v této oblasti a p艡esv臎d膷ují p艡icházející lidi, aby se p艡esunuli do Libye, a Libye, jak víme, je mostem do Evropy. Toto omezení pomoci je tedy, krom臎 svých velmi záva啪ných morálních a humanitárních aspekt暖, také velmi kontraproduktivní z hlediska zájm暖 stát暖, které jsou neustále znepokojené, ne-li p艡ímo obsesivn臎 zaujaté p艡íjezdem t臎chto lidí.

Zmínil jste, 啪e mezi tématy, o kterých jste hovo艡il se Svatým otcem, byla také situace v Palestin臎. V Gaze ka啪dý den vidíme, co se d臎je, ale Ú艡ad vysokého komisa艡e OSN pro uprchlíky (UNHCR) tam není p艡ítomen...

Je t艡eba uvést malé up艡esn臎ní: Ú艡ad vysokého komisa艡e OSN pro uprchlíky (UNHCR) není p艡ítomen nikoli proto, 啪e by necht臎l být p艡ítomen, ale proto, 啪e z d暖vodu mandátu a odpov臎dnosti r暖zných organizací nemá specifický mandát týkající se palestinských uprchlík暖. To je úkolem Ú艡adu OSN pro pomoc a práci s palestinskými uprchlíky (UNRWA), který je organizací pod velkým tlakem, organizací, kterou jsem sám n臎kolik let vedl a kterou dob艡e znám. A proto tam nejsme p艡ítomni. Je t臎啪ké popsat situaci slovy, ale 艡ekn臎me, 啪e sdílíme zd臎拧ení a hr暖zu. To jsou dv臎 slova, která nejlépe vystihují to, co se d臎je v Gaze, masakr, tlak na civilisty, jejich vyhán臎ní z domov暖 a m臎st do malé oblasti, pásma Gazy, ze které nemohou odejít. Jedná se tedy o drama na n臎kolika úrovních, nemluv臎 o mrtvých, d臎tech, t臎ch, kte艡í p艡icházejí o 啪ivot p艡i pokusu získat humanitární pomoc, jí啪 je vstup zakázán. Zkrátka, je to velmi dlouhý seznam d臎su, záva啪ných poru拧ení mezinárodního práva a p艡ípravy situace, která bude mít po desetiletí, po generace, katastrofální dopad na Palestince, ale bude pronásledovat také Izrael a celé lidstvo, pokud jde o odpov臎dnost, kterou jsme nedokázali unést. Tak啪e, a te膹 to vyjád艡ím svými slovy, pape啪 sdílel svou hlubokou bolest nad tím, co se d臎je, ostatn臎 o tom v poslední dob臎 mluvil velmi jasn臎 tém臎艡 ka啪dý den. Bohu啪el v拧echny tyto výzvy k p艡ím臎艡í, k propu拧t臎ní rukojmích, ke v拧emu, co podle nás musí být u膷in臎no, se zdají být marné, a mezitím se tragédie odehrává, je tém臎艡 u konce. A pak je tu je拧t臎 otázka Západního b艡ehu, nejde jen o Gazu, proto啪e naprosto volná ruka izraelským osadník暖m p艡i kolonizaci je zcela z艡ejmá, co啪 je dal拧í záva啪né poru拧ení mezinárodního práva, proto啪e nelze okupovat území bez mírové dohody, která stanoví ur膷itá opat艡ení. Je tedy jasné, 啪e to v拧e pokra膷uje. V minulosti jsem strávil n臎kolik let svého 啪ivota v Palestin臎. Tehdy se nám dialog, vyjednávání, obrana práv Palestinc暖 a kritika okupace zdály obtí啪né, ale nyní jsme na mnohem záva啪n臎j拧í a mnohem vy拧拧í úrovni.

Práv臎 jste se vrátil z Myanmaru, jedné z dal拧ích záva啪ných krizí, které pape啪 neustále v臎nuje pozornost. Co se tam d臎je?

Chci to 艡íci, 艡íci to otev艡en臎: Svatý stolec je jedním z mála míst na sv臎t臎, kde já i moji kolegové hovo艡íme o krizích, které jsou v臎t拧inou zapomenuty nebo opomíjeny, a kde se setkáváme s odezvou, zájmem, touhou anga啪ovat se, s odhodláním. Toto je moje poslední náv拧t臎va 艠íma, Vatikánu, v ú艡adu vysokého komisa艡e OSN pro uprchlíky. Chci v拧ak 艡íci 鈥� jak jsem 艡ekl pape啪i 鈥� 啪e tato pozornost, tato citlivost, tento hlas na podporu t臎ch, kte艡í trpí, jsou ze strany katolické církve mimo艡ádn臎 d暖le啪ité, a doufáme, a jsem si jist, jak jsem 艡ekl na za膷átku, 啪e to bude pokra膷ovat s pape啪em Lvem, stejn臎 jako tomu bylo s pape啪em Franti拧kem. Myanmar je jednou z t臎ch krizí, které se zdají tém臎艡 ne艡e拧itelné, tj. autorita, která se dostala k moci prost艡ednictvím státního p艡evratu, a proto není mezinárodn臎 uznávána, vládne jedné 膷ásti zem臎, zatímco zbytek je pod kontrolou r暖zných etnických, národních a subnárodních hnutí, krátce 艡e膷eno, jedná se o slo啪itou galaxii ozbrojených skupin, které bojují proti úst艡ední vlád臎, bojovaly ji啪 d艡íve, ale nyní s t臎mito post-pu膷istickými autoritami dochází k obnovení boj暖, s vyu啪itím letadel, leteckých bombardování ze strany úst艡edních autorit, co啪 vede k velkým ztrátám na 啪ivotech civilist暖, ale i ze strany ozbrojených skupin dochází k r暖zným zneu啪itím. Ú艡ad vysokého komisa艡e OSN pro uprchlíky (UNHCR) se zabývá vysídlenými osobami, humanitárními otázkami, máme také velmi specifický p艡ípad v Myanmaru, a to muslimskou men拧inu Rohing暖, z nich啪 膷ást uprchla do Bangladé拧e, kde 啪ijí ve velmi obtí啪ných podmínkách v uprchlických táborech, ale 膷ást z暖stala v Myanmaru. Jedná se o jednu z nejvíce marginalizovaných a nejne拧钮astn臎j拧ích men拧in v sou膷asném sv臎t臎, nevím, jaký jiný termín pou啪ít, proto啪e trp臎li diskriminací za v拧ech p艡edchozích vlád Myanmaru a nyní je oblast, ve které 啪ijí, okupována jednou z t臎chto ozbrojených skupin, která sama tuto men拧inu zneu啪ívá. Nezdá se tedy, 啪e by zm臎na politické situace v jejich regionu zm臎nila jejich osud být pronásledovanou, marginalizovanou a neuznávanou men拧inou.

Rohingové jsou skupinou lidí, kte艡í jsou zárove艌 uprchlíky a bez státní p艡íslu拧nosti, proto啪e nemají ob膷anství, proto啪e jim není p艡iznáno. Proto jsem s t臎mito místními orgány hovo艡il jako humanitární organizace, hovo艡íme se v拧emi, kdo ovládají tato území. Týden p艡edtím jsem byl v Gom臎, kde jsem hovo艡il se skupinou M23. Pro nás je tedy d暖le啪ité hovo艡it se v拧emi a sna啪it se obnovit dialog, zejména s okam啪itým poselstvím, aby se zastavil dopad na civilisty. Nejsem v拧ak p艡íli拧 optimistický, bohu啪el mezinárodní vlivy v Myanmaru jsou slo啪ité. Není to zem臎, kde je snadné vyu啪ít mezinárodní zájmy. Je to velmi izolovaná zem臎, v jistém smyslu velmi autarkická, a proto obtí啪ná. Sv臎t je dnes konstelací krizí. Pro膷 je dnes na sv臎t臎 tolik uprchlík暖, p艡es 120 milion暖? Proto啪e konflikty se staly neomezenými, co se tý膷e dopadu na civilisty, v tom smyslu, 啪e i ty k艡ehké bariéry, které mezinárodní právo dokázalo vytvo艡it, i kdy啪 nikoliv vynutit, se stávají tématem, které ztrácí na síle, které ztrácí dopad. A kdy啪 pak nastanou situace jako na Ukrajin臎 nebo v Gaze, kde mocné státy jako Rusko a Izrael páchají tato poru拧ení beztrestn臎, vytvá艡í to kontext globální beztrestnosti, ve kterém mnohem mén臎 významné a mén臎 mocné skupiny mohou ve svém malém m臎艡ítku zp暖sobit civilnímu obyvatelstvu nepopsatelné 拧kody. Proto lidé utíkají. V啪dy utíkali p艡ed válkou, ale dnes utíkají více a rychleji, s v臎t拧ím strachem, proto啪e válka je vedena tímto zp暖sobem, p艡i膷em啪 jsou zcela ignorována práva civilist暖, a to je velmi záva啪né. Poru拧ování práv není záva啪né jen samo o sob臎, ale také kv暖li precedentu, který vytvá艡í na globální úrovni, zejména dnes.

Na záv臎r se vás tedy ptám, v jakém stavu je mezinárodní humanitární právo?

Mezinárodní humanitární právo je p艡ipojeno k infuzi, kterou se n臎kte艡í z nás sna啪í udr啪et otev艡enou, ale které hrozí p艡eru拧ení. Je to katastrofální. Doufám, 啪e ve艡ejnost v Evrop臎, alespo艌 v 膷ásti Evropy, kde stále 啪ijeme v relativním míru, prosperit臎 a klidu, doufám, 啪e evropská ve艡ejnost a ve艡ejnost v jiných relativn臎 stabilních zemích si uv臎domí, 啪e konec, úpadek mezinárodního humanitárního práva je dnes velkým rizikem, a to nejen pro obyvatelstvo Gazy, Myanmaru nebo Konga, ale pro nás v拧echny, proto啪e jakmile budou tyto bariéry odstran臎ny, nebude ji啪 existovat 啪ádná hranice pro násilí, které m暖啪e postihnout i nás.