Pape? v prvním kni?ním rozhovoru: Opus?me polarizaci, budujme mosty v církvi a ve světě
Salvatore Cernuzio – Vatikán
Jako pape? se ve své roli sna?í ?budovat mosty“ a ?nepodporovat polarizaci“ ve světě a v církvi, odsuzuje ?hroznou“ situaci v Gaze, ke které ?nem??eme z?stat lhostejní“, a tvrdí, ?e Svatý stolec v tuto chvíli ?nepokládá za mo?né“ vydat jakékoli prohlá?ení o definici genocidy. Zaru?uje, ?e se nechce vmě?ovat do politiky své rodné země, USA, ale ?nebojí se“ vznést otázky adresované i prezidentu Trumpovi ohledně naléhavých témat. Pokud jde o ?ínu, uji??uje, ?e bude pokra?ovat v politice Svatého stolce a svých p?edch?dc? a v souladu s linií pape?e Franti?ka doufá, ?e bude pokra?ovat ve jmenování ?en do vedoucích funkcí, p?i?em? opakuje, ?e nemá v úmyslu měnit u?ení církve o svěcení ?en. Toté? platí pro osoby LGBTQ+: p?ijetí ?todos, todos, todos“, ale ?u?ení církve z?stane nezměněno“. Zneu?ívání ozna?uje za skute?nou krizi; ?ádá maximální blízkost k obětem, ale p?ipomíná, ?e někdy docházelo k fale?ným obviněním. Pokud jde o dal?í ?krizi“, která je finan?ní, ?ádá, aby se ?neplakalo“ a raději se pokra?ovalo v p?ípravě plán?: ?Ale není to tak, ?e bych kv?li tomu nespal“.
Tyto otázky a odpovědi na témata naléhavé aktuálnosti pro církev a svět lze nalézt v rozhovoru – prvním, který pape? Lev XIV. poskytl – noviná?ce Elise Ann Allen pro onlinové noviny Crux. V neděli 14. zá?í, v den narozenin pape?e Lva, Roberta Francise Prevosta, byly zve?ejněny některé úryvky z rozhovoru, který byl publikován jako p?íloha biografické knihy León XIV: ciudadano del mundo, misionero del siglo XXI (Lev XIV.: světoob?an, misioná? 21. století), která vychází dnes, 18. zá?í, ve ?paněl?tině v nakladatelství Penguin Perú.
Drama v Gaze
Mezi prvními otázkami adresovanými pape?i byla otázka týkající se situace v Gaze. ?I p?es ur?itý tlak“ ze strany Spojených stát? na Izrael a navzdory některým prohlá?ením prezidenta Trumpa ?nebyla dána jasná odpově?“ na ?zmírnění utrpení obyvatelstva“, zd?razňuje pape? Lev XIV. ?To je velmi znepokojivé“, vzhledem k podmínkám, v nich? se nachází mnoho lidí, zejména dětí, které trpí ?skute?ným hladem“. V budoucnu ?budou pot?ebovat kromě humanitární pomoci také zna?nou léka?skou pé?i“. Pape? doufá, ?e se nestaneme ?necitlivými“ v??i tomu, co se děje v pásmu Gazy: ?Je stra?né vidět ty obrazy v televizi... tolik bolesti se nedá snést.“
Slovo ?genocida“
Pokud jde o pou?ívání slova genocida, které ?se stále ?astěji pou?ívá“ v souvislosti s dramatickou situací v Gaze, pape? zd?razňuje, ?e ?oficiálně Svatý stolec v sou?asné době nepova?uje za mo?né vydat k této věci ?ádné prohlá?ení“. ?Existuje velmi odborná definice toho, co by mohlo být genocidou. Ale stále více lidí tuto otázku nastoluje, v?etně dvou skupin pro lidská práva v Izraeli, které vydaly toto prohlá?ení“.
Vztahy s ?ínou
Stále v oblasti geopolitiky se Lev XIV. zamě?uje na dal?ího globálního hrá?e, kterým je ?ína. Uji??uje, ?e bude pokra?ovat v ?politice, kterou Svatý stolec sleduje ji? několik let“, ani? by si nárokoval, ?e je ?moud?ej?í nebo zku?eněj?í“ ne? jeho p?edch?dci. Ji? del?í dobu je ?v neustálém dialogu s r?znými ?ínskými osobnostmi“ a sna?í se ?získat jasněj?í p?edstavu o tom, jak m??e církev pokra?ovat ve své misii, p?i?em? bude respektovat jak kulturu, tak politické problémy“, stejně jako ?významnou“ skupinu katolík?, kte?í ?po mnoho let za?ívali ur?itý druh útlaku nebo obtí?í p?i svobodném vyznávání své víry, ani? by se p?ikláněli k jedné ze stran“. ?Je to velmi obtí?ná situace“, p?iznává ?ímský biskup.
Politika USA
První pape? ze Spojených stát? obecně nevě?í, ?e jeho p?vod m??e mít velký vliv na globální dynamiku. Doufá v?ak, ?e to bude mít vliv na vztahy s americkým episkopátem, kde do?lo k t?enicím s p?edchozím pontifikátem: ?Skute?nost, ?e jsem Ameri?an, mimo jiné znamená, ?e lidé nemohou ?íkat, jako to dělali u Franti?ka, ?on nerozumí Spojeným stát?m, prostě nevidí, co se děje‘“.
Lev to jasně vysvětluje: ?Nemám v úmyslu se vmě?ovat do stranické politiky.“ A ohledně vztahu s Trumpem tvrdí, ??e by bylo mnohem vhodněj?í, kdyby se jím zabývalo vedení církve ve Spojených státech“. Jisté je, ?e pokud by se objevila konkrétní témata, ?neměl bych s tím ?ádný problém“. Trump sám nedávno prohlásil, ?e nemá v úmyslu setkat se s pape?em, ale dodal, ?e ?jeho bratr je dobrý ?lověk“. Nará?el tím na pape?ova star?ího bratra Louise, kterého p?ijal v Oválné pracovně několik dní po konkláve. ?Jeden z mých bratr? se s ním setkal a byl velmi otev?ený ohledně svých politických názor?,“ potvrzuje pape? Lev. O Louisovi hovo?í také v jiné ?ásti rozhovoru, kdy? popisuje vztah se svými p?íbuznými (kromě star?ího bratra Louise zmiňuje také druhého bratra Johna) a poznamenává: ?Jsme si stále velmi blízcí, i kdy? jeden z nás je politicky velmi vzdálený.“
Krize zap?í?iněná zneu?íváním v církvi
Velký prostor v rozhovoru je věnován ?krizi“ vyvolané sexuálním zneu?íváním v církvi. Krizi, která dosud není vy?e?ena, jak pape? hned zd?razňuje, a ?ádá ?velký respekt“ k obětem, z nich? mnohé nesou jizvy zneu?ívání po celý ?ivot. Lev XIV. cituje statistiky, které ukazují, ?e ?více ne? 90 % lidí, kte?í se p?ihlásí a vznesou obvinění, jsou skute?né oběti“. To znamená, ?e si nic nevymý?lejí. Existují v?ak ?prokázané p?ípady fale?ných obvinění“ a některým kně?ím ?byl zni?en ?ivot“. Obvinění ?neru?í presumpci neviny“, zd?razňuje pape? Lev. Proto i kně?í musí být chráněni, ?i má být chráněn obviněný, jeho práva mají být respektována. Ale i to, ?e se o tom mluví, někdy zp?sobuje obětem vět?í utrpení.
V ka?dém p?ípadě, vysvětluje pape?, ?otázka sexuálního zneu?ívání se nem??e stát st?edobodem církve“: ?Drtivá vět?ina lidí zapojených do církve, kně?í, biskup? a ?eholník?, nikdy nikoho nezneu?ila. Nem??eme tedy dovolit, aby se celá církev soust?edila výhradně na toto téma“.
P?ijetí LGBTQ+ osob
Nechybí ani zmínka o tématech LGBTQ+ osob a ?en. K první otázce pape? vysvětluje, ?e nechce podporovat polarizaci v církvi. Hovo?í o Fiducia Supplicans a zd?razňuje, ?e podstatou poselství tohoto dokumentu je ?m??eme ur?itě v?em po?ehnat, ale neměli bychom hledat zp?sob, jak ritualizovat nějaké po?ehnání“. Lev XIV. jistě p?ijímá poselství Franti?ka o p?ijetí ?todos, todos, todos“: ?V?ichni jsou zváni“, ale nikoli kv?li ?konkrétní identitě“, nýbr? proto, ?e jsou v?ichni Bo?ími dětmi. To v?ak neznamená změnu nauky: ?Pova?uji za velmi nepravděpodobné, alespoň v blízké budoucnosti, ?e by se nauka církve změnila v tom, co církev u?í o sexualitě, co církev u?í o man?elství“, tvrdí. A sice ?o rodině slo?ené z mu?e a ?eny“, ?po?ehnané svátostí man?elství“.
Role ?en
Nezmění se ani u?ení o svěcení ?en. Pape? ?íká, ?e ?bude pokra?ovat ve stopách Franti?ka a jmenovat ?eny do některých vedoucích funkcí na r?zných úrovních ?ivota církve“. ?Kontroverzní“ otázkou jsou takzvané jáhenky: ?Prozatím nemám v úmyslu měnit u?ení církve v této věci“.
Ekonomická situace Svatého stolce
Otev?eněj?í postoj zaujímá k finan?ní situaci Svatého stolce. Pape??v p?ístup je pragmatický: ?Za?ínám mít jasno,“ uji??uje. Vyjmenovává ?adu podrobných otázek: pozitivní výsledek ve vý?i více ne? 60 milion? eur zaznamenaný v rozvaze APSA (Správy majetku Apo?tolského stolce) za rok 2024; penzijní fond, ?který je t?eba p?e?et?it“ (?univerzální problém“); krize zp?sobená pandemií covidu, která zasáhla Vatikánská muzea, ?jeden z nejvýznamněj?ích zdroj? p?íjm? Vatikánu“. ?Musíme se vyvarovat ?patných rozhodnutí, která byla u?iněna v posledních letech,“ ?íká v?ak pape? a zmiňuje p?ípad budovy v Londýně, který je p?edmětem soudního ?ízení a který p?itáhl ?velkou publicitu“: ?Kolik milion? se tím ztratilo!“ Pape? pak hovo?í o ?významných krocích“ u?iněných během pontifikátu pape?e Franti?ka v oblasti kontrol a rovnováhy. Je v?ak t?eba si dát pozor, abychom ?neusnuli na vav?ínech a netvrdili, ?e krize skon?ila“. ?Myslím, ?e na tom musíme dále pracovat, ale neobírá mne to o spánek a myslím, ?e je d?le?ité sdílet jiné poselství“.
Reformy v kurii
Pokud jde o reformy, pape? Lev oznamuje r?zná ?rozhodnutí“ v ?ímské kurii, jako je ?odstranění nebo transformace izolovaného zp?sobu, jakým funguje ka?dé dikasterium“. Jedná se o jakousi ?mentalitu oddělených subjekt?“, kv?li které někdy chyběl dialog a komunikace. A to bylo někdy ?velkým omezením a ?kodou pro vedení církve“.
M?e v latině
Pape? se také zabývá otázkou tridentské m?e. Spí?e ne? otázkou, ?problémem“, proto?e někte?í pou?ívali liturgii jako ?politický nástroj“. Co? je ?velmi nep?íjemné“. Brzy, oznamuje pape?, se naskytne p?íle?itost ?zasednout k jednacímu stolu se skupinou lidí, kte?í podporují tridentský ritus“, a mo?ná se problém poda?í vy?e?it ?synodální cestou“.
Fake news a umělá inteligence
Mimo církevní okruh se pape? zabývá tématem fale?ných zpráv, které jsou ?destruktivní“, a zamě?uje se na umělou inteligenci, do které investují ?extrémně bohatí lidé“ a zcela ignorují ?hodnotu lidských bytostí“. ?Církev musí zasáhnout“, proto?e existuje vá?né riziko, ?e ?digitální svět p?jde svou cestou“ a v?ichni se staneme ?figurkami na ?achovnici“. V této souvislosti vypráví anekdotu o ?lověku, který po?ádal o povolení vytvo?it ?umělého“ pape?e, aby kdokoli mohl mít osobní audienci. ??ekl jsem: ?Nepovolím to.‘ Pokud existuje někdo, koho by neměl zastupovat avatar, ?ekl bych, ?e pape? je na prvním místě.“
