ʲž v prvním knižním rozhovoru: Opusťme polarizaci, budujme mosty v církvi a ve světě
Salvatore Cernuzio – Vatikán
Jako papež se ve své roli snaží „budovat mosty“ a „nepodporovat polarizaci“ ve světě a v církvi, odsuzuje „hroznou“ situaci v Gaze, ke které „nemůžeme zůstat lhostejní“, a tvrdí, že Svatý stolec v tuto chvíli „nepokládá za možné“ vydat jakékoli prohlášení o definici genocidy. Zaručuje, že se nechce vměšovat do politiky své rodné země, USA, ale „nebojí se“ vznést otázky adresované i prezidentu Trumpovi ohledně naléhavých témat. Pokud jde o Čínu, ujišťuje, že bude pokračovat v politice Svatého stolce a svých předchůdců a v souladu s linií papeže Františka doufá, že bude pokračovat ve jmenování žen do vedoucích funkcí, přičemž opakuje, že nemá v úmyslu měnit učení církve o svěcení žen. Totéž platí pro osoby LGBTQ+: přijetí „todos, todos, todos“, ale „učení církve zůstane nezměněno“. Zneužívání označuje za skutečnou krizi; žádá maximální blízkost k obětem, ale připomíná, že někdy docházelo k falešným obviněním. Pokud jde o další „krizi“, která je finanční, žádá, aby se „neplakalo“ a raději se pokračovalo v přípravě plánů: „Ale není to tak, že bych kvůli tomu nespal“.
Tyto otázky a odpovědi na témata naléhavé aktuálnosti pro církev a svět lze nalézt v rozhovoru – prvním, který papež Lev XIV. poskytl – novinářce Elise Ann Allen pro onlinové noviny Crux. V neděli 14. září, v den narozenin papeže Lva, Roberta Francise Prevosta, byly zveřejněny některé úryvky z rozhovoru, který byl publikován jako příloha biografické knihy León XIV: ciudadano del mundo, misionero del siglo XXI (Lev XIV.: světoobčan, misionář 21. století), která vychází dnes, 18. září, ve španělštině v nakladatelství Penguin Perú.
Drama v Gaze
Mezi prvními otázkami adresovanými papeži byla otázka týkající se situace v Gaze. „I přes určitý tlak“ ze strany Spojených států na Izrael a navzdory některým prohlášením prezidenta Trumpa „nebyla dána jasná odpověď“ na „zmírnění utrpení obyvatelstva“, zdůrazňuje papež Lev XIV. „To je velmi znepokojivé“, vzhledem k podmínkám, v nichž se nachází mnoho lidí, zejména dětí, které trpí „skutečným hladem“. V budoucnu „budou potřebovat kromě humanitární pomoci také značnou lékařskou péči“. ʲž doufá, že se nestaneme „necitlivými“ vůči tomu, co se děje v pásmu Gazy: „Je strašné vidět ty obrazy v televizi... tolik bolesti se nedá snést.“
Slovo „genocida“
Pokud jde o používání slova genocida, které „se stále častěji používá“ v souvislosti s dramatickou situací v Gaze, papež zdůrazňuje, že „oficiálně Svatý stolec v současné době nepovažuje za možné vydat k této věci žádné prohlášení“. „Existuje velmi odborná definice toho, co by mohlo být genocidou. Ale stále více lidí tuto otázku nastoluje, včetně dvou skupin pro lidská práva v Izraeli, které vydaly toto prohlášení“.
Vztahy s Čínou
Stále v oblasti geopolitiky se Lev XIV. zaměřuje na dalšího globálního hráče, kterým je Čína. Ujišťuje, že bude pokračovat v „politice, kterou Svatý stolec sleduje již několik let“, aniž by si nárokoval, že je „moudřejší nebo zkušenější“ než jeho předchůdci. Již delší dobu je „v neustálém dialogu s různými čínskými osobnostmi“ a snaží se „získat jasnější představu o tom, jak může církev pokračovat ve své misii, přičemž bude respektovat jak kulturu, tak politické problémy“, stejně jako „významnou“ skupinu katolíků, kteří „po mnoho let zažívali určitý druh útlaku nebo obtíží při svobodném vyznávání své víry, aniž by se přikláněli k jedné ze stran“. „Je to velmi obtížná situace“, přiznává římský biskup.
Politika USA
První papež ze Spojených států obecně nevěří, že jeho původ může mít velký vliv na globální dynamiku. Doufá však, že to bude mít vliv na vztahy s americkým episkopátem, kde došlo k třenicím s předchozím pontifikátem: „Skutečnost, že jsem Američan, mimo jiné znamená, že lidé nemohou říkat, jako to dělali u Františka, ‚on nerozumí Spojeným státům, prostě nevidí, co se děje‘“.
Lev to jasně vysvětluje: „Nemám v úmyslu se vměšovat do stranické politiky.“ A ohledně vztahu s Trumpem tvrdí, „že by bylo mnohem vhodnější, kdyby se jím zabývalo vedení církve ve Spojených státech“. Jisté je, že pokud by se objevila konkrétní témata, „neměl bych s tím žádný problém“. Trump sám nedávno prohlásil, že nemá v úmyslu setkat se s papežem, ale dodal, že „jeho bratr je dobrý člověk“. Narážel tím na papežova staršího bratra Louise, kterého přijal v Oválné pracovně několik dní po konkláve. „Jeden z mých bratrů se s ním setkal a byl velmi otevřený ohledně svých politických názorů,“ potvrzuje papež Lev. O Louisovi hovoří také v jiné části rozhovoru, když popisuje vztah se svými příbuznými (kromě staršího bratra Louise zmiňuje také druhého bratra Johna) a poznamenává: „Jsme si stále velmi blízcí, i když jeden z nás je politicky velmi vzdálený.“
Krize zapříčiněná zneužíváním v církvi
Velký prostor v rozhovoru je věnován „krizi“ vyvolané sexuálním zneužíváním v církvi. Krizi, která dosud není vyřešena, jak papež hned zdůrazňuje, a žádá „velký respekt“ k obětem, z nichž mnohé nesou jizvy zneužívání po celý život. Lev XIV. cituje statistiky, které ukazují, že „více než 90 % lidí, kteří se přihlásí a vznesou obvinění, jsou skutečné oběti“. To znamená, že si nic nevymýšlejí. Existují však „prokázané případy falešných obvinění“ a některým kněžím „byl zničen život“. Obvinění „neruší presumpci neviny“, zdůrazňuje papež Lev. Proto i kněží musí být chráněni, či má být chráněn obviněný, jeho práva mají být respektována. Ale i to, že se o tom mluví, někdy způsobuje obětem větší utrpení.
V každém případě, vysvětluje papež, „otázka sexuálního zneužívání se nemůže stát středobodem církve“: „Drtivá většina lidí zapojených do církve, kněží, biskupů a řeholníků, nikdy nikoho nezneužila. Nemůžeme tedy dovolit, aby se celá církev soustředila výhradně na toto téma“.
Přijetí LGBTQ+ osob
Nechybí ani zmínka o tématech LGBTQ+ osob a žen. K první otázce papež vysvětluje, že nechce podporovat polarizaci v církvi. Hovoří o Fiducia Supplicans a zdůrazňuje, že podstatou poselství tohoto dokumentu je „můžeme určitě všem požehnat, ale neměli bychom hledat způsob, jak ritualizovat nějaké požehnání“. Lev XIV. jistě přijímá poselství Františka o přijetí „todos, todos, todos“: „Všichni jsou zváni“, ale nikoli kvůli „konkrétní identitě“, nýbrž proto, že jsou všichni Božími dětmi. To však neznamená změnu nauky: „Považuji za velmi nepravděpodobné, alespoň v blízké budoucnosti, že by se nauka církve změnila v tom, co církev učí o sexualitě, co církev učí o manželství“, tvrdí. A sice „o rodině složené z muže a ženy“, „požehnané svátostí manželství“.
Role žen
Nezmění se ani učení o svěcení žen. ʲž říká, že „bude pokračovat ve stopách Františka a jmenovat ženy do některých vedoucích funkcí na různých úrovních života církve“. „Kontroverzní“ otázkou jsou takzvané jáhenky: „Prozatím nemám v úmyslu měnit učení církve v této věci“.
Ekonomická situace Svatého stolce
Otevřenější postoj zaujímá k finanční situaci Svatého stolce. ʲžův přístup je pragmatický: „Začínám mít jasno,“ ujišťuje. Vyjmenovává řadu podrobných otázek: pozitivní výsledek ve výši více než 60 milionů eur zaznamenaný v rozvaze APSA (Správy majetku Apoštolského stolce) za rok 2024; penzijní fond, „který je třeba přešetřit“ („univerzální problém“); krize způsobená pandemií covidu, která zasáhla Vatikánská muzea, „jeden z nejvýznamnějších zdrojů příjmů Vatikánu“. „Musíme se vyvarovat špatných rozhodnutí, která byla učiněna v posledních letech,“ říká však papež a zmiňuje případ budovy v Londýně, který je předmětem soudního řízení a který přitáhl „velkou publicitu“: „Kolik milionů se tím ztratilo!“ ʲž pak hovoří o „významných krocích“ učiněných během pontifikátu papeže Františka v oblasti kontrol a rovnováhy. Je však třeba si dát pozor, abychom „neusnuli na vavřínech a netvrdili, že krize skončila“. „Myslím, že na tom musíme dále pracovat, ale neobírá mne to o spánek a myslím, že je důležité sdílet jiné poselství“.
Reformy v kurii
Pokud jde o reformy, papež Lev oznamuje různá „rozhodnutí“ v římské kurii, jako je „odstranění nebo transformace izolovaného způsobu, jakým funguje každé dikasterium“. Jedná se o jakousi „mentalitu oddělených subjektů“, kvůli které někdy chyběl dialog a komunikace. A to bylo někdy „velkým omezením a škodou pro vedení církve“.
Mše v latině
ʲž se také zabývá otázkou tridentské mše. Spíše než otázkou, „problémem“, protože někteří používali liturgii jako „politický nástroj“. Což je „velmi nepříjemné“. Brzy, oznamuje papež, se naskytne příležitost „zasednout k jednacímu stolu se skupinou lidí, kteří podporují tridentský ritus“, a možná se problém podaří vyřešit „synodální cestou“.
Fake news a umělá inteligence
Mimo církevní okruh se papež zabývá tématem falešných zpráv, které jsou „destruktivní“, a zaměřuje se na umělou inteligenci, do které investují „extrémně bohatí lidé“ a zcela ignorují „hodnotu lidských bytostí“. „Církev musí zasáhnout“, protože existuje vážné riziko, že „digitální svět půjde svou cestou“ a všichni se staneme „figurkami na šachovnici“. V této souvislosti vypráví anekdotu o člověku, který požádal o povolení vytvořit „umělého“ papeže, aby kdokoli mohl mít osobní audienci. „Řekl jsem: ‚Nepovolím to.‘ Pokud existuje někdo, koho by neměl zastupovat avatar, řekl bych, že papež je na prvním místě.“