Vysok? komisa? OSN pro uprchl¨ªky: Pape??v hlas je v?znamn? pro ty, kte?¨ª trp¨ª
Francesca Sabatinelli ¨C Vatikán
Bylo to setkání t¨§ch, kterým le?í na srdci ?ivot lidí a jejich právo na plnohodnotné bytí. Setkání mezi t¨§mi, kte?í odsuzují násilí války a jeho devastující dopad na civilisty, v?etn¨§ nucené migrace. Toto jsou témata, kterým se pape? Lev XIV. v¨§nuje od za?átku svého pontifikátu a o nich? ve ?tvrtek 18. zá?í hovo?il s Filippem Grandim, vysokým komisa?em OSN pro uprchlíky, kterého pape? p?ijal n¨§kolik m¨§síc? p?ed koncem jeho funk?ního období, které se uzav?e 31. prosince. B¨§hem dialogu se hovo?ilo o hlavních sv¨§tových krizích, od Gazy po Myanmar, které podle Filippa Grandiho poukazují na dramatický stav mezinárodního humanitárního práva, jak uvedl pro vatikánská média. Hlas pape?e Lva a významný zájem Svatého stolce o zapomenuté nebo opomíjené krize, jak up?es¨¾uje vysoký komisa?, ?mají mimo?ádný význam¡°.
Jak prob¨§hlo setkání s pape?em?
Toto první setkání se Svatým otcem bylo pro m¨§ i pro Ú?ad vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (UNHCR) velmi pozitivní a ?ekl bych, ?e také velmi jasné, pokud jde o otázku uprchlík?, migrant? a pohybu obyvatelstva. Pape? z?stává, stejn¨§ jako jeho p?edch?dce, velmi anga?ovaný v této oblasti a diskutovali jsme o významu tohoto úsilí. Samoz?ejm¨§ jsme také diskutovali o krizích, které procházejí sv¨§tem, které ho znepokojují a které znepokojují nás. Od Palestiny p?es Ukrajinu, ?etné africké krize, Myanmar, kde jsem práv¨§ byl, a tak dále. A také o otázkách migra?ní krize v Latinské Americe, co? je kontinent, který Svatý otec dokonale zná. Bylo to tedy velmi plodné setkání s hlavou katolické církve, kterou jsem vnímal jako zainteresovanou, informovanou a anga?ovanou.
Pape? ve své knize, která vy?la v Peru, ?León XIV: ciudadano del mundo, misionero del siglo XXI¡° (?Lev XIV: sv¨§toob?an, misioná? 21. století¡°), mimo jiné vyjad?uje své velké znepokojení nad tím, jak se Spojené státy chovají k migraci, a uvádí, ?e o tom informoval amerického viceprezidenta Vance...
Diskutovali jsme o dopadu politiky této administrativy na tuto otázku a na organizace, jako je ta na?e, které se jí zabývají. Na jeho ?ádost jsem pape?i sd¨§lil, jaký dopad má nap?íklad výrazné sní?ení humanitární pomoci ze strany vlády Spojených stát?, a to nejen v??i Ú?adu vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (UNHCR), ale i v??i dal?ím humanitárním organizacím, v??i celému systému pomoci. Jak jsem v?ak pape?i vysv¨§tlil a jak jsem ?asto ve?ejn¨§ ?íkal, toto sní?ení není zp?sobeno pouze Spojenými státy, ale také mnoha evropskými zem¨§mi, jako je N¨§mecko, Francie, Spojené království, nikoli Itálie, ale jiné evropské zem¨§, které zna?n¨§ sní?ily pomoc, tak?e ?elíme velmi silné finan?ní krizi, která nám ji? neumo?¨¾uje d¨§lat v?e, co jsme d¨§lali d?íve. Sdíleli jsme také názor, ?e toto sní?ení pomoci má i své rozpory. Nap?íklad vlády evropských zemí nebo Spojených stát? ?íkají, ?e je t?eba sní?it migra?ní tlak na jejich hranicích, a to slýcháme ka?dý den. Pokud v?ak klesne i pomoc v zemích, kde je t¨§chto lidí nejvíce, je jasné, ?e budou mít men?í motivaci z?stat tam, kde jsou, a dojde k v¨§t?ímu pohybu obyvatelstva. Nikdy jsem nebyl velkým zastáncem tohoto argumentu: mén¨§ pomoci, více pohybu, ale nyní to vidíme. Uvedl jsem pape?i p?íklad ?adu, kde a? do lo¨¾ského roku americká pomoc p?edstavovala více ne? 50 % mezinárodní pomoci. Nyní nebyla zru?ena, ale byla výrazn¨§ sní?ena, a to i ze strany Evropan?. Je jasné, ?e ka?dý týden p?icházejí ze Súdánu stovky tisíc lidí, zejména z oblasti Dárfúru, lidé v hrozných fyzických a morálních podmínkách, kterým jsme d?íve mohli v ?adu poskytnout alespo¨¾ minimální pomoc. ?ad je vpou?tí, je to velmi chudá zem¨§, ale vpou?tí je, a ?ádá nás, abychom jim pomohli tyto lidi podporovat. M??eme to ud¨§lat, ale v mnohem men?ím m¨§?ítku. Co se tedy d¨§je? Pa?eráci lidí, predáto?i t¨§chto lidí, kte?í jsou velmi zru?ní, pokud jde o jejich obchod, jsou ji? v?ichni v této oblasti a p?esv¨§d?ují p?icházející lidi, aby se p?esunuli do Libye, a Libye, jak víme, je mostem do Evropy. Toto omezení pomoci je tedy, krom¨§ svých velmi záva?ných morálních a humanitárních aspekt?, také velmi kontraproduktivní z hlediska zájm? stát?, které jsou neustále znepokojené, ne-li p?ímo obsesivn¨§ zaujaté p?íjezdem t¨§chto lidí.
Zmínil jste, ?e mezi tématy, o kterých jste hovo?il se Svatým otcem, byla také situace v Palestin¨§. V Gaze ka?dý den vidíme, co se d¨§je, ale Ú?ad vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (UNHCR) tam není p?ítomen...
Je t?eba uvést malé up?esn¨§ní: Ú?ad vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (UNHCR) není p?ítomen nikoli proto, ?e by necht¨§l být p?ítomen, ale proto, ?e z d?vodu mandátu a odpov¨§dnosti r?zných organizací nemá specifický mandát týkající se palestinských uprchlík?. To je úkolem Ú?adu OSN pro pomoc a práci s palestinskými uprchlíky (UNRWA), který je organizací pod velkým tlakem, organizací, kterou jsem sám n¨§kolik let vedl a kterou dob?e znám. A proto tam nejsme p?ítomni. Je t¨§?ké popsat situaci slovy, ale ?ekn¨§me, ?e sdílíme zd¨§?ení a hr?zu. To jsou dv¨§ slova, která nejlépe vystihují to, co se d¨§je v Gaze, masakr, tlak na civilisty, jejich vyhán¨§ní z domov? a m¨§st do malé oblasti, pásma Gazy, ze které nemohou odejít. Jedná se tedy o drama na n¨§kolika úrovních, nemluv¨§ o mrtvých, d¨§tech, t¨§ch, kte?í p?icházejí o ?ivot p?i pokusu získat humanitární pomoc, jí? je vstup zakázán. Zkrátka, je to velmi dlouhý seznam d¨§su, záva?ných poru?ení mezinárodního práva a p?ípravy situace, která bude mít po desetiletí, po generace, katastrofální dopad na Palestince, ale bude pronásledovat také Izrael a celé lidstvo, pokud jde o odpov¨§dnost, kterou jsme nedokázali unést. Tak?e, a te? to vyjád?ím svými slovy, pape? sdílel svou hlubokou bolest nad tím, co se d¨§je, ostatn¨§ o tom v poslední dob¨§ mluvil velmi jasn¨§ tém¨§? ka?dý den. Bohu?el v?echny tyto výzvy k p?ím¨§?í, k propu?t¨§ní rukojmích, ke v?emu, co podle nás musí být u?in¨§no, se zdají být marné, a mezitím se tragédie odehrává, je tém¨§? u konce. A pak je tu je?t¨§ otázka Západního b?ehu, nejde jen o Gazu, proto?e naprosto volná ruka izraelským osadník?m p?i kolonizaci je zcela z?ejmá, co? je dal?í záva?né poru?ení mezinárodního práva, proto?e nelze okupovat území bez mírové dohody, která stanoví ur?itá opat?ení. Je tedy jasné, ?e to v?e pokra?uje. V minulosti jsem strávil n¨§kolik let svého ?ivota v Palestin¨§. Tehdy se nám dialog, vyjednávání, obrana práv Palestinc? a kritika okupace zdály obtí?né, ale nyní jsme na mnohem záva?n¨§j?í a mnohem vy??í úrovni.
Práv¨§ jste se vrátil z Myanmaru, jedné z dal?ích záva?ných krizí, které pape? neustále v¨§nuje pozornost. Co se tam d¨§je?
Chci to ?íci, ?íci to otev?en¨§: Svatý stolec je jedním z mála míst na sv¨§t¨§, kde já i moji kolegové hovo?íme o krizích, které jsou v¨§t?inou zapomenuty nebo opomíjeny, a kde se setkáváme s odezvou, zájmem, touhou anga?ovat se, s odhodláním. Toto je moje poslední náv?t¨§va ?íma, Vatikánu, v ú?adu vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky. Chci v?ak ?íci ¨C jak jsem ?ekl pape?i ¨C ?e tato pozornost, tato citlivost, tento hlas na podporu t¨§ch, kte?í trpí, jsou ze strany katolické církve mimo?ádn¨§ d?le?ité, a doufáme, a jsem si jist, jak jsem ?ekl na za?átku, ?e to bude pokra?ovat s pape?em Lvem, stejn¨§ jako tomu bylo s pape?em Franti?kem. Myanmar je jednou z t¨§ch krizí, které se zdají tém¨§? ne?e?itelné, tj. autorita, která se dostala k moci prost?ednictvím státního p?evratu, a proto není mezinárodn¨§ uznávána, vládne jedné ?ásti zem¨§, zatímco zbytek je pod kontrolou r?zných etnických, národních a subnárodních hnutí, krátce ?e?eno, jedná se o slo?itou galaxii ozbrojených skupin, které bojují proti úst?ední vlád¨§, bojovaly ji? d?íve, ale nyní s t¨§mito post-pu?istickými autoritami dochází k obnovení boj?, s vyu?itím letadel, leteckých bombardování ze strany úst?edních autorit, co? vede k velkým ztrátám na ?ivotech civilist?, ale i ze strany ozbrojených skupin dochází k r?zným zneu?itím. Ú?ad vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (UNHCR) se zabývá vysídlenými osobami, humanitárními otázkami, máme také velmi specifický p?ípad v Myanmaru, a to muslimskou men?inu Rohing?, z nich? ?ást uprchla do Bangladé?e, kde ?ijí ve velmi obtí?ných podmínkách v uprchlických táborech, ale ?ást z?stala v Myanmaru. Jedná se o jednu z nejvíce marginalizovaných a nejne??astn¨§j?ích men?in v sou?asném sv¨§t¨§, nevím, jaký jiný termín pou?ít, proto?e trp¨§li diskriminací za v?ech p?edchozích vlád Myanmaru a nyní je oblast, ve které ?ijí, okupována jednou z t¨§chto ozbrojených skupin, která sama tuto men?inu zneu?ívá. Nezdá se tedy, ?e by zm¨§na politické situace v jejich regionu zm¨§nila jejich osud být pronásledovanou, marginalizovanou a neuznávanou men?inou.
Rohingové jsou skupinou lidí, kte?í jsou zárove¨¾ uprchlíky a bez státní p?íslu?nosti, proto?e nemají ob?anství, proto?e jim není p?iznáno. Proto jsem s t¨§mito místními orgány hovo?il jako humanitární organizace, hovo?íme se v?emi, kdo ovládají tato území. Týden p?edtím jsem byl v Gom¨§, kde jsem hovo?il se skupinou M23. Pro nás je tedy d?le?ité hovo?it se v?emi a sna?it se obnovit dialog, zejména s okam?itým poselstvím, aby se zastavil dopad na civilisty. Nejsem v?ak p?íli? optimistický, bohu?el mezinárodní vlivy v Myanmaru jsou slo?ité. Není to zem¨§, kde je snadné vyu?ít mezinárodní zájmy. Je to velmi izolovaná zem¨§, v jistém smyslu velmi autarkická, a proto obtí?ná. ³§±¹¨§³Ù je dnes konstelací krizí. Pro? je dnes na sv¨§t¨§ tolik uprchlík?, p?es 120 milion?? Proto?e konflikty se staly neomezenými, co se tý?e dopadu na civilisty, v tom smyslu, ?e i ty k?ehké bariéry, které mezinárodní právo dokázalo vytvo?it, i kdy? nikoliv vynutit, se stávají tématem, které ztrácí na síle, které ztrácí dopad. A kdy? pak nastanou situace jako na Ukrajin¨§ nebo v Gaze, kde mocné státy jako Rusko a Izrael páchají tato poru?ení beztrestn¨§, vytvá?í to kontext globální beztrestnosti, ve kterém mnohem mén¨§ významné a mén¨§ mocné skupiny mohou ve svém malém m¨§?ítku zp?sobit civilnímu obyvatelstvu nepopsatelné ?kody. Proto lidé utíkají. V?dy utíkali p?ed válkou, ale dnes utíkají více a rychleji, s v¨§t?ím strachem, proto?e válka je vedena tímto zp?sobem, p?i?em? jsou zcela ignorována práva civilist?, a to je velmi záva?né. Poru?ování práv není záva?né jen samo o sob¨§, ale také kv?li precedentu, který vytvá?í na globální úrovni, zejména dnes.
Na záv¨§r se vás tedy ptám, v jakém stavu je mezinárodní humanitární právo?
Mezinárodní humanitární právo je p?ipojeno k infuzi, kterou se n¨§kte?í z nás sna?í udr?et otev?enou, ale které hrozí p?eru?ení. Je to katastrofální. Doufám, ?e ve?ejnost v Evrop¨§, alespo¨¾ v ?ásti Evropy, kde stále ?ijeme v relativním míru, prosperit¨§ a klidu, doufám, ?e evropská ve?ejnost a ve?ejnost v jiných relativn¨§ stabilních zemích si uv¨§domí, ?e konec, úpadek mezinárodního humanitárního práva je dnes velkým rizikem, a to nejen pro obyvatelstvo Gazy, Myanmaru nebo Konga, ale pro nás v?echny, proto?e jakmile budou tyto bariéry odstran¨§ny, nebude ji? existovat ?ádná hranice pro násilí, které m??e postihnout i nás.
