PODCAST - Pape? p?i modlitbě Anděl Páně: Maria je ikona naděje
Pape? Lev XIV.
Drazí brat?i a sestry, hezký svátek!
Otcové Druhého vatikánského koncilu nám zanechali nádherný text o Panně Marii, který bych rád dnes znovu p?e?etl s vámi, kdy? slavíme slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Na konci dokumentu o církvi koncil ?íká: ?Matka Je?í?e, která je ji? v nebi oslavená tělem i du?í, je obrazem a po?átkem Církve, která bude dovr?ena v budoucím věku. Tak i na zemi nyní zá?í p?ed putujícím Bo?ím lidem jako znamení jisté naděje a útěchy, dokud nep?ijde den Páně (srov. 2 Pt 3,10).“ (Lumen gentium, 68).
Maria, kterou vzk?í?ený Kristus vzal s sebou do slávy s tělem i du?í, zá?í jako ikona naděje pro své putující děti v dějinách.
Jak nezmínit ver?e Danteho v poslední písni Ráje? V modlitbě, kterou vlo?il do úst svatému Bernardovi a která za?íná slovy ?Panno, matko, dcero svého syna“ (XXXIII, 1), básník velebí Marii, proto?e tady dole, mezi námi smrtelníky, je ??ivým pramenem naděje“ (tamté?, 12), tedy ?ivým zdrojem, tryskajícím nadějí.
Sestry a brat?i, tato pravda na?í víry dokonale ladí s tématem jubilea, které právě pro?íváme: ?Poutníci naděje“.
Poutník pot?ebuje cíl, který mu udává směr cesty: krásný, p?ita?livý cíl, který vede jeho kroky a o?ivuje ho, kdy? je unavený, který v?dy o?ivuje v jeho srdci touhu a naději. Na cestě bytí je tímto cílem B?h, nekone?ná a vě?ná láska, plnost ?ivota, pokoje, radosti a v?eho dobra. Lidské srdce je p?itahováno touto krásou a není ??astné, dokud ji nenajde; a ve skute?nosti riskuje, ?e ji nenajde, pokud se ztratí uprost?ed ?temného lesa“ zla a h?íchu.
Ale zde je milost: B?h nám vy?el vst?íc, vzal na sebe na?e tělo, stvo?ené z hlíny, a vzal je s sebou, symbolicky ?e?eno ?do nebe“, tedy do Boha. To je tajemství Je?í?e Krista, který se vtělil, zem?el a vstal z mrtvých pro na?i spásu; a neoddělitelné od něj je také tajemství Marie, ?eny, z ní? Bo?í Syn p?ijal tělo, a tajemství Církve, mystického těla Kristova. Jedná se o jediné tajemství lásky, a tedy i svobody.
Tak jako Je?í? ?ekl ?ano“, tak i Maria ?ekla ?ano“, uvě?ila slovu Páně. A celý její ?ivot byl poutí naděje spolu s Bo?ím Synem a jejím Synem, poutí, která ji p?es k?í? a vzk?í?ení p?ivedla do vlasti, do náru?e Bo?í.
Proto, kdy? jsme na cestě, jako jednotlivci, jako rodina, jako spole?enství, zvlá?tě kdy? se objeví mra?na a cesta se stává nejistou a obtí?nou, pozvedněme zrak, podívejme se na ni, na na?i matku, a znovu najdeme naději, která nezklame (srov. ?ím 5,5).
