ʲž přijal tři vězně během jejich jubilejní pouti z Benátek do Říma
Vatican News
Podle zprávy Benátského patriarchátu se v Konzistorním sále Apoštolského paláce spolu s patriarchou Moragliou a třemi vězni s papežem setkala také skupina poutníků, kteří v těchto dnech z Benátek ušli dlouhou pěší pouť, aby se dostali do Říma.
Setkání se podle patriarchátu zúčastnil také diecézní biskupský vikář, který se věnuje charitativní činnosti, monsignor Fabrizio Favaro, ředitel benátské Charity Franco Sensini, kaplan mužské věznice don Massimo Cadamuro, sekretář patriarchy don Morris Pasian a ředitel benátské věznice Santa Maria Maggiore Enrico Farina.
Při této příležitosti byl papeži předán bílý diář, který obsahuje úvahy a modlitby vězňů z jejich dlouhé cesty.
Vatikánským médiím, do mikrofonu Antonelly Palermo, patriarcha Moraglia popsal „velmi srdečné, bratrské a neformální setkání. Nebyly připraveny žádné projevy“. Římskému biskupovi „byla představena skupina, která v rámci mnoha iniciativ benátské diecéze absolvovala pouť ke Svaté bráně: jedná se o osoby z duchovní správy věznice v Benátkách, které absolvovaly cestu připravenou diecézní Charitou, na které se podíleli někteří dobrovolníci, ředitel charitativní organizace, vězeňský kaplan a tři osoby ve výkonu trestu s omezením svobody, které však mohly využít povolení soudce. Jejich věk je poměrně různorodý: jeden mladý člověk, jeden člověk středního věku a jeden starší muž. Poslední část cesty, posledních pět dní, ušli pěšky ke Svaté bráně, kterou 7. srpna prošli. Pak se událo milé překvapení: možnost setkat se s papežem.
ʲž, dodává patriarcha Moraglia, povzbudil přítomné a inspiroval se dary, které mu byly předány: byl to diář, tedy „deník z cesty těchto dní; časopis, který vězni vydávají ve vězení, a také dar diecéze: kalich a paténa od mistrů sklářů z Murana“, a reprodukce „Madony Nicopeia“, která je uložena v benátské bazilice sv. Marka a která svým názvem „Nositelka vítězství“ „vypovídá, co se vězni musí snažit udělat, totiž zvítězit nad osudem, který je poznamenal, ale z něhož se musí vymanit nikoli v budoucnosti, až budou venku z vězení, nýbrž každý den, počínaje právě zde, ve vězeňských zdech“.
„ʲž – zdůraznil patriarcha Moraglia – vyzdvihl rozměr vykoupení, bylo to dojemné“. Vykoupení, tvrdí Moraglia, „je především vykoupením duší a poté také vykoupením těl. Jedná se tedy o cestu, která se týká celé osoby. Proto musí jubilejní cesta zůstat pevným bodem, od kterého se budeme dívat na budoucnost, kterou je třeba utvářet již v přítomnosti“.
Před ukončením setkání „došlo ke krátké výměně slov“ mezi papežem a každým z účastníků a nakonec také „k možnosti pořídit si fotografii, kterou si každý může ponechat ve své vězeňské cele na památku“.
Ředitel věznice Enrico Farina v prohlášení patriarchátu komentoval událost slovy: „Tato zkušenost mě naplňuje hrdostí. Bylo možné třem vězňům umožnit prožít intenzivní, lidský a duchovní zážitek.“ Pro kaplana mužské věznice, dona Cadamura, se jednalo o událost, která „skutečně završuje naši zkušenost cesty a pouti, která se odehrála ve znamení důvěryhodné naděje“, která „představuje nezbytnou dimenzi autentického života všech lidí, svobodných i vězněných“. „To, že jsme mohli tuto pouť absolvovat společně, činí vše silnějším, pravdivějším a autentičtějším,“ uzavřel.