MAP

Festival mládeže v Medžugorje (Mladifest) při jednom ze svých předchozích ročníků Festival mládeže v Medžugorje (Mladifest) při jednom ze svých předchozích ročníků 

ʲž píše mladým lidem do Medžugorje: Radujte se společně, nebojte se plakat s plačícími

V poselství adresovaném účastníkům 36. ročníku Festivalu mládeže, který se koná v poutním místě Medžugorje od 4. do 8. srpna, vyzývá Lev XIV. mladé lidi, aby se nedali odradit jazykovými nebo kulturními překážkami. Víra, jazyk „silnější než jakákoli bariéra“, spojuje srdce ve společné cestě k Bohu.

Edoardo Giribaldi – Vatikán

 „Nebojte se plakat s těmi, kdo pláčou“. Je totiž třeba společně projít cestou, která se nebojí kulturních rozdílů a mluví „nejsilnějším jazykem“, jazykem víry. To je jádro poselství, které papež podepsal 9. července v Castel Gandolfu a adresoval účastníkům 36. Festivalu mládeže, který se koná od 4. do 8. srpna v Medžugorje.

„Do domu Hospodinova půjdeme“

Vycházeje z motta zvoleného pro tuto událost – „Půjdeme do domu Hospodinova“, převzatého ze 122. žalmu – papež nastiňuje společnou cestu, „touhu, která nás vede k Bohu“: skutečný „domov, protože tam na nás čeká Jeho láska“. A pokyn, kterým se máme řídit, je ten, který dal Ježíš: „cesta“.

„On sám nás doprovází, vede nás a posiluje na cestě. Jeho Duch nám otevírá oči a umožňuje nám vidět to, co bychom sami nedokázali pochopit“.

„Jsme stvořeni pro setkání“

Na cestě životem, píše dále Lev XIV., „nikdy nejdeme sami“. Každý krok se proplétá s krokem bližního, protože „jsme stvořeni pro setkání, abychom kráčeli společně a společně objevovali společný cíl“. Tento pojem nachází vyjádření ve slovech svatého Augustina, který nemluví o domě Božím jako o „vzdáleném cíli“, ale vybízí k prožívání „radosti“ ze života stráveného bok po boku.

„Ani vy, mladí lidé, nejste osamělí poutníci. Touto cestou k Bohu kráčíme společně. V tom spočívá krása víry prožívané v církvi“.

„Žádný algoritmus nikdy nenahradí objetí“

Ve svém poselství věnuje Lev XIV. jednu pasáž umělé inteligenci. Uznává „tisíce příležitostí, které nabízí“, ale zároveň varuje:

„Žádný algoritmus nikdy nemůže nahradit objetí, pohled, pravé setkání. Ani s Bohem, ani s našimi přáteli, ani s naší rodinou“.

„Pravá setkání“

Příklad, který je třeba následovat, je Maria, která se vydává na namáhavou cestu, aby hledala lásku své sestřenice Alžběty. Jaký je výsledek? Radost Jana Křtitele, který jásá v lůně své matky a rozpoznává v lůně Panny Marie „živou přítomnost Pána“.

„Podle Mariina příkladu vás proto vybízím, abyste hledali pravá setkání. Radujte se společně a nebojte se plakat s těmi, kteří pláčou, jak nám říká i svatý Pavel: „Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.“

„Jazyk víry“

Jak papež dodává, v Medžugorje se scházejí mladí lidé z celého světa, jako tomu bylo v uplynulých dnech v Římě.

„Možná se vám zdá, že jazyk nebo kultura jsou překážkou setkání: mějte odvahu. Existuje jazyk silnější než jakákoli bariéra, jazyk víry, živený Boží láskou. Všichni jste údy jeho Těla, kterým je církev: setkávejte se, poznávejte se, sdílejte“.

 

To je podle papeže cesta, která vede „do domu Hospodinova“. Cíl, kterého je třeba dosáhnout v radosti z vědomí, že jsme očekáváni, a s vědomím, že ho dosáhneme společně.

„Bůh mluví k našemu srdci“

Na závěr píše Lev XIV. o duchovním povolání. „Vyzývám vás, abyste se nebáli odpovědět“, říká. Ono chvění, ono pozvání, které cítíme, „pochází od Boha, který mluví k našemu srdci“.

„Naslouchejte mu s důvěrou: slovo Boží nás totiž nejen skutečně osvobozuje a činí šťastnými, ale také nás autenticky naplňuje jako lidi a jako křesťany“.

4. srpna 2025, 19:33