MAP

Není náhodou, poznamenává Lev XIV., že tato doba podněcuje úvahy o tom, co to znamená „být člověkem“ a o „úloze lidstva ve světě“. Není náhodou, poznamenává Lev XIV., že tato doba podněcuje úvahy o tom, co to znamená „být člověkem“ a o „úloze lidstva ve světě“. 

Lev XIV.: rozvoj umělé inteligence má jít ruku v ruce s respektem lidských a společenských hodnot

V poselství podepsaném vatikánským státním sekretářem Pierrem Parolinem u příležitosti konference „AI for Good Summit 2025“ v Ženevě papež znovu zdůrazňuje nutnost „koordinovaného místního a globálního řízení“ nových technologií. Ačkoli uznává schopnost těchto technologií vykonávat úkoly „rychle“ a „efektivně“, zdůrazňuje, že nemohou nahradit „morální rozlišování“ a bohatství autentických mezilidských vztahů.

Edoardo Giribaldi – Vatikán

Lidstvo se dnes nachází na „rozcestí“. Na jedné straně je tu potenciál umělé inteligence, která je schopna plnit úkoly s „neuvěřitelnou rychlostí a efektivitou“. Na druhé straně stojí její neschopnost vykonat „morální rozlišování“ a navazovat autentické lidské vztahy. Cesta, kterou je třeba se vydat, vede přes „koordinované místní a globální řízení“, které by vedlo rozvoj nových technologií v souladu s autentickými společenskými hodnotami.

To je jádrem poselství papeže Lva XIV., podepsaného vatikánským státním sekretářem, kardinálem Pietrem Parolinem, a zaslaného dnes, 10. července, u příležitosti summitu AI for Good Summit 2025, který se koná od 7. do 11. července v Ženevě a je organizován Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) ve spolupráci s některými agenturami OSN a pod záštitou švýcarské vlády. Jedná se o akci, předpokládající hlavní projevy, panelové diskuse, workshopy a prezentace, jejímž cílem je podpořit řešení, která by začlenila AI do výzev globálního rozvoje.

„Propojit lidskou rodinu“

Poselství začíná papežovým blahopřáním k 160. výročí založení Mezinárodní telekomunikační unie a k jejímu neustálému úsilí o podporu „globální spolupráce“ s cílem přinést výhody komunikačních technologií obyvatelům celého světa. Výzva „propojit lidskou rodinu“ prostřednictvím různých dostupných prostředků je obzvláště důležitá ve „venkovských a nízkopříjmových“ oblastech, kde stále asi 2,6 miliardy lidí nemá přístup k těmto systémům.

Probíhající „digitální revoluce“

Lidstvo stojí na křižovatce před obrovským potenciálem, který přináší digitální revoluce vedená umělou inteligencí. Její dopad je hluboký a „dalekosáhlý“, píše papež, a ovlivňuje oblasti jako vzdělávání, práci, zdravotnictví, správu věcí veřejných, armádu a komunikaci. Tato „epochální změna“ vyžaduje odpovědnost a rozlišovací schopnost, aby bylo možné budovat „mosty dialogu“, podporovat bratrství a zajistit, aby umělá inteligence zůstala ve službách celého lidstva. Nové technologie, které se neustále vyvíjejí, jsou schopny se „samostatně“ přizpůsobovat a činit „čistě technická rozhodnutí založená na algoritmech“. Proto je zásadní zohlednit „antropologické“ a „etické“ důsledky umělé inteligence, hodnoty, o které se jedná, jakož i povinnosti a normativní nástroje nezbytné k jejich ochraně.

Rostoucí „lidská odpovědnost“

Ačkoli AI může „simulovat aspekty lidského uvažování“ a vykonávat úkoly s mimořádnou účinností, není schopna reprodukovat autentické morální rozhodování ani navazovat „autentické vztahy“. Rozvoj tohoto technologického pokroku musí jít ruku v ruce s respektováním lidských a společenských hodnot, schopností soudit s čistým svědomím a růstem lidské odpovědnosti. Není náhodou, poznamenává Lev XIV., že tato doba podněcuje úvahy o tom, co to znamená „být člověkem“ a o „úloze lidstva ve světě“.

Překonat pouhá kritéria „užitečnosti“ a „efektivity“

Odpovědnost za „etické“ využívání technologických systémů leží především na vývojářích, správcích a supervizorech, tvrdí Lev XIV. Nicméně každý uživatel nese také část odpovědnosti. Odtud vychází výzva k prosazování „normativních rámců“, které kladou do centra člověka, čímž překonávají „pouhá kritéria užitečnosti nebo účinnosti“. Povzbuzuje se k jasnému hledání etiky a k prosazování správy založené na společném uznání „důstojnosti“ a „základních svobod“ člověka.

„Klid řádu“

V tomto smyslu papež odkazuje na pojem tranquillitas ordinis – „klid řádu“ – navržený svatým Augustinem v díle De Civitate Dei. Označuje jej za horizont, který „nikdy“ nesmíme ztratit ze zřetele, abychom mohli prosazovat lidštější společenský řád, „mírové a spravedlivé společnosti“ ve službě integrálnímu rozvoji a blahu lidské rodiny.

10. července 2025, 16:14