杏MAP导航

Isabella H. de Carvalho 鈥� Vatikán

鈥濸omáhat chudým鈥� je 鈥瀘tázkou spravedlnosti, a teprve poté otázkou milosrdenství鈥�. 鈥濾拧echny formy chudoby, bez výjimky, jsou výzvou ke konkrétnímu 啪ití evangelia a k ú膷inným znamením nad臎je鈥�, pí拧e pape啪 ve svém poselství k IX. Sv臎tovému dni chudých, který si p艡ipomeneme 16. listopadu. V poselství zve艡ejn臎ném dnes, 13. 膷ervna, na památku svatého Antonína z Padovy, patrona chudých, pape啪 Lev XIV. zd暖raz艌uje význam k艡es钮anské nad臎je, která je tématem tohoto Svatého roku, pro konkrétní skutky, které se mohou postavit lhostejnosti, nerovnostem a konflikt暖m, které dnes nutí tisíce lidí po celém sv臎t臎 啪ít v chudob臎.

鈥濪oufám tedy, 啪e tento jubilejní rok podnítí rozvoj politických opat艡ení proti starým i novým formám chudoby a nové iniciativy na podporu a pomoc nejchud拧ím z chudých. Práce, vzd臎lání, bydlení a zdraví jsou podmínkami bezpe膷nosti, kterou nelze nikdy dosáhnout zbran臎mi.鈥�

Chudí jsou nejmilovan臎j拧ími bratry a sestrami církve

笔补辫别啪 v poselství dále vysv臎tluje, 啪e den v臎novaný chudým je d暖le啪itý, aby se p艡ipomn臎lo, 啪e 鈥瀋hudí jsou v centru celé pastora膷ní 膷innosti鈥� církve, a to nejen v 鈥瀋haritativní oblasti鈥�, ale 鈥瀞tejn臎 tak v tom, co církev slaví a hlásá鈥�. Chudí nejsou 鈥瀘bjekty鈥�, ale 鈥瀗ejmilovan臎j拧í brat艡i a sestry鈥� a 鈥瀟v暖r膷í subjekty, které podn臎cují k hledání stále nových zp暖sob暖, jak dnes 啪ít evangelium鈥�. 鈥濨暖h na sebe vzal jejich chudobu, aby nás obohatil jejich hlasy, jejich p艡íb臎hy, jejich tvá艡emi鈥�, zd暖raz艌uje Lev XIV.

鈥濼vá艡í v tvá艡 neustálým novým vlnám chudoby hrozí, 啪e si na ni zvykneme a smí艡íme se s ní. Ka啪dý den potkáváme chudé nebo zbída膷ené lidi a n臎kdy se m暖啪e stát, 啪e jsme to my sami, kdo má mén臎, kdo ztrácí to, co nám kdysi p艡ipadalo jisté: bydlení, dostatek jídla, p艡ístup ke zdravotní pé膷i, kvalitní vzd臎lání a informace, nábo啪enskou svobodu a svobodu projevu鈥�.

Pro pape啪e je tato výzva ke konkrétnímu 啪ití podle evangelia ve sv臎tle situací chudoby je拧t臎 konkrétn臎j拧í v tomto jubilejním roce: 鈥濧啪 se Svatá brána zav艡e, budeme muset uchovat a p艡edat bo啪ské dary, které nám byly sv臎艡eny b臎hem celého roku modlitby, obrácení a sv臎dectví.鈥�

Vytvá艡et konkrétní znamení nad臎je

Abychom pomohli t臎m, kte艡í 膷elí jakékoli form臎 chudoby, 鈥瀓sme povoláni vytvá艡et nová znamení nad臎je, která sv臎d膷í o k艡es钮anské lásce鈥�, která je 鈥瀖atkou v拧ech ctností鈥�. 鈥濳do postrádá lásku, postrádá nejen víru a nad臎ji, ale zbavuje nad臎je i svého bli啪ního鈥�, pokra膷uje pape啪. Lev XIV. p艡ipomíná, 啪e chudoba 鈥瀖á strukturální p艡í膷iny, které je t艡eba 艡e拧it a odstranit鈥�, a zmi艌uje instituce jako 拧koly a nemocnice, které byly vytvo艡eny 鈥瀉by vyjad艡ovaly p艡ijetí nejslab拧ích a nejvíce marginalizovaných鈥� a 鈥瀖臎ly by být ji啪 sou膷ástí ve艡ejné politiky ka啪dého státu, ale války a nerovnosti tomu 膷asto stále brání鈥�. Jako 鈥瀦namení nad臎je鈥� zmi艌uje také instituce jako 鈥瀌omovy pro d臎ti, komunity pro nezletilé, poradny a azylové domy, jídelny pro chudé, ubytovny, lidové 拧koly鈥�.

鈥濳olik 膷asto skrytých znamení, kterých si mo啪ná nev拧ímáme, a p艡esto jsou tak d暖le啪itá pro to, abychom se zbavili lhostejnosti a zapojili se do r暖zných forem dobrovolnictví!鈥�

Chudí jako sv臎dkové nad臎je

Pro Lva XIV. musí být toto praktické nasazení 鈥瀠prost艡ed 啪ivotních zkou拧ek鈥� zako艡en臎no v k艡es钮anské nad臎ji, která 鈥瀓e jako kotva, která upíná na拧e srdce k p艡íslibu Pána Je啪í拧e, který nás svou smrtí a vzk艡í拧ením spasil a který se znovu vrátí mezi nás鈥�. Podle pape啪e mohou chudí tuto nad臎ji pro啪ívat zvlá拧t臎 proto, 啪e 鈥瀊ohatství se relativizuje p艡ed touhou mít Boha jako spole膷níka na cest臎, proto啪e se objevuje skute膷ný poklad, který opravdu pot艡ebujeme鈥�.

鈥濩hudý se m暖啪e stát sv臎dkem silné a spolehlivé nad臎je práv臎 proto, 啪e ji vyznává v nejistých 啪ivotních podmínkách, plných strádání, k艡ehkosti a vylou膷ení. Nespoléhá na jistoty moci a majetku; naopak, trpí jimi a 膷asto se stává jejich ob臎tí. Jeho nad臎je m暖啪e spo膷ívat pouze n臎kde jinde.鈥�

Duchovní chudoba

笔补辫别啪 dále zd暖raz艌uje, 啪e 鈥瀗ejv臎t拧í chudobou je neznat Boha鈥�, a cituje pape啪e Franti拧ka, který v Evangelii gaudium napsal, 啪e 鈥瀗ejhor拧í diskriminací, kterou chudí trpí, je nedostatek duchovní pozornosti鈥�.

鈥濼oto je pravidlo víry a tajemství nad臎je: v拧echny pozemské statky, hmotné v臎ci, radosti sv臎ta, ekonomický blahobyt, by钮 jsou d暖le啪ité, nesta膷í k tomu, aby srdce bylo 拧钮astné. Bohatství 膷asto klame a vede k dramatickým situacím bídy, p艡edev拧ím k p艡esv臎d膷ení, 啪e B暖h není pot艡ebný a 啪e 膷lov臎k m暖啪e 啪ít nezávisle na N臎m鈥�.