Lev XIV.: Utvá?ejme mosty k míru tím, ?e dáme slovo chud?m
Alessandro Di Bussolo – Vatikán
V kontextu silné polarizace, kdy ?kolem nás je málo dialogu a p?evládají hlasité výk?iky, ?asto i fale?né zprávy a iracionální teze několika autoritá?ských osob“ je zásadní role sociální nauky církve jako ?nástroje míru a dialogu pro výstavbu most? v?eobecného bratrství“, zd?raznil pape? Lev XIV. ve svém projevu k ?len?m nadace Centesimus Annus Pro Pontifice, které p?ijal v Klementinském sále Apo?tolského paláce p?i p?íle?itosti jejich výro?ní mezinárodní konference. Vysvětlil, ?e je t?eba znovu objevit a pěstovat ?poslání vychovávat ke kritickému my?lení“ a ?setkávání se s chudými a naslouchání jim. Chudí lidé jsou pokladem církve a lidstva, nositeli opomíjených, ale nepostradatelných pohled?, které nám pomáhají vidět svět o?ima Boha“. Narodili se a vyrostli ?daleko od center moci“ a jsou pokra?ovateli a aktualizátory sociální nauky, ?vyjád?ení existenciálních periferií, kde p?etrvává a v?dy klí?í naděje. Doporu?uji vám, abyste dali slovo chudým“.
Touha po spravedlnosti, otcovství a spiritualitě
Pape? se zamě?il na téma zvolené pro konferenci nadace Centesimus Annus, ?P?ekonání polarizace a obnova globálního spravování: etické základy“, a vyzval nadaci, aby v této době ?velkých spole?enských změn“ p?ispěla k rozvoji sociální nauky církve ?spole?ně s Bo?ím lidem“, naslouchala v?em a vedla s nimi dialog, uplatňovala rozli?ování po?adované koncilem a interpretovala ?znamení doby“ ve světle evangelia.
Dnes existuje v?eobecná pot?eba spravedlnosti, poptávka po otcovství a mate?ství, hluboká touha po spiritualitě, zejména ze strany mladých a marginalizovaných, kte?í nikoli v?dy nacházejí ú?inné zp?soby, jak se vyjád?it. Existuje rostoucí zájem o sociální nauku církve, na který musíme reagovat.
Mnoho?etná krize, kterou je t?eba ?e?it budováním most?
Je zásadní, jak zd?raznil Lev XIV. p?i svém prvním projevu ve?er po zvolení, abychom si navzájem pomáhali ?budovat mosty prost?ednictvím dialogu a setkávání a usilovali o jednotu, abychom byli jedním lidem ?ijícím v pokoji“. Je to d?le?ité v době ?polykrize“, jak ji definoval pape? Franti?ek, ?kdy se st?etávají války, klimatické změny, rostoucí nerovnosti, nucené a odmítané migrace, stigmatizovaná chudoba, pr?lomové technologické inovace, nejistota práce a práv“.
P?ínos sociální nauky k naději a míru
Pape? p?ipomněl také pape?e Lva XIII., který v historickém období ?pronikavých proměn“ usiloval o mír ?podněcováním sociálního dialogu mezi kapitálem a prací, mezi technologiemi a lidskou inteligencí, mezi r?znými politickými kulturami, mezi národy“. V těchto otázkách je sociální nauka církve ?povolána poskytovat interpreta?ní klí?e, které vedou k dialogu mezi vědou a svědomím, a tím zásadním zp?sobem p?ispívají k poznání, naději a míru“. Vychovává nás k uznání, ?e ?d?le?itěj?í ne? problémy nebo odpovědi na ně je zp?sob, jakým je ?e?íme, s pou?itím hodnotových kritérií a etických zásad a s otev?eností v??i Bo?í milosti“.
Sociální nauka a ?kultura setkávání“
V sociálních otázkách, jak zd?raznil pape? Lev XIV., sociální nauka církve ?nechce vzty?ovat prapor vlastnictví pravdy, a? u? jde o analýzu problém?, nebo o jejich ?e?ení“. A pokud jde o budování ?kultury setkávání“ prost?ednictvím dialogu a spole?enského p?átelství, je t?eba uznat, ?e ?pro vnímání mnoha na?ich sou?asník? zní slova ?dialog a doktrína protikladně a neslu?itelně“.
Mo?ná, ?e kdy? sly?íme slovo ?doktrína“, vybaví se nám klasická definice: soubor my?lenek vlastní ur?ité nábo?enské ví?e. A s touto definicí se necítíme p?íli? svobodní k reflexi, kladení otázek nebo hledání nových alternativ.
Doktrína jako spole?ná cesta k pravdě
Je proto naléhavé ukázat, ?e existuje i jiný význam výrazu ?doktrína“, ?bez kterého se i dialog vyprazdňuje“: jeho synonyma mohou být ?věda“, ?disciplína‘ nebo ?poznání“.
Tímto zp?sobem chápaná doktrína je výsledkem výzkumu, a tedy hypotéz, názor?, pokrok? a neúspěch?, jejich? prost?ednictvím se sna?í p?edat spolehlivé, uspo?ádané a systematické poznání o ur?ité otázce. Doktrína tak není rovnocenná názoru, ale spole?né, sborové a té? multidisciplinární cestě k pravdě.
Umět se p?iblí?it situacím a lidem
Proto Lev XIV. porovnal doktrínu s indoktrinací, která ?je nemorální, brání kritickému úsudku“ a uzavírá se novým úvahám, ?proto?e odmítá pohyb, změnu nebo vývoj my?lenek tvá?í v tvá? novým problém?m“.
Naopak, doktrína jako seriózní, klidná a d?kladná reflexe nás chce v první ?adě nau?it p?istupovat k situacím a p?edev?ím k lidem. Pomáhá nám také formulovat uvá?livý úsudek. Od ka?dé doktríny, v?etně sociální doktríny, se musíme nau?it serióznost, d?slednost a klid.
Digitální revoluce a výchova ke kritickému my?lení
Pape? na závěr vyzdvihl, ?e ?v kontextu probíhající digitální revoluce“ je t?eba znovu objevit poslání ?výchovy ke kritickému my?lení“ a ?elit opa?ným poku?ením, ?která mohou pronikat i do církevního těla“. Dát slovo chudým znamená uznat roli ?svědk? sociálního anga?má, lidových hnutí a r?zných katolických organizací pracujících“ jako aktualizátor? sociální nauky církve, kte?í jsou výrazem ?existenciálních periferií, kde p?etrvává a v?dy klí?í naděje“.
