杏MAP导航

Isabella H. de Carvalho – Vatikán

?Pomáhat chudým“ je ?otázkou spravedlnosti, a teprve poté otázkou milosrdenství“. ?V?echny formy chudoby, bez výjimky, jsou výzvou ke konkrétnímu ?ití evangelia a k ú?inným znamením naděje“, pí?e pape? ve svém poselství k IX. 厂惫ě迟ovému dni chudých, který si p?ipomeneme 16. listopadu. V poselství zve?ejněném dnes, 13. ?ervna, na památku svatého Antonína z Padovy, patrona chudých, pape? Lev XIV. zd?razňuje význam k?es?anské naděje, která je tématem tohoto Svatého roku, pro konkrétní skutky, které se mohou postavit lhostejnosti, nerovnostem a konflikt?m, které dnes nutí tisíce lidí po celém světě ?ít v chudobě.

?Doufám tedy, ?e tento jubilejní rok podnítí rozvoj politických opat?ení proti starým i novým formám chudoby a nové iniciativy na podporu a pomoc nejchud?ím z chudých. Práce, vzdělání, bydlení a zdraví jsou podmínkami bezpe?nosti, kterou nelze nikdy dosáhnout zbraněmi.“

Chudí jsou nejmilovaněj?ími bratry a sestrami církve

Pape? v poselství dále vysvětluje, ?e den věnovaný chudým je d?le?itý, aby se p?ipomnělo, ?e ?chudí jsou v centru celé pastora?ní ?innosti“ církve, a to nejen v ?charitativní oblasti“, ale ?stejně tak v tom, co církev slaví a hlásá“. Chudí nejsou ?objekty“, ale ?nejmilovaněj?í brat?i a sestry“ a ?tv?r?í subjekty, které podněcují k hledání stále nových zp?sob?, jak dnes ?ít evangelium“. ?B?h na sebe vzal jejich chudobu, aby nás obohatil jejich hlasy, jejich p?íběhy, jejich tvá?emi“, zd?razňuje Lev XIV.

?Tvá?í v tvá? neustálým novým vlnám chudoby hrozí, ?e si na ni zvykneme a smí?íme se s ní. Ka?dý den potkáváme chudé nebo zbída?ené lidi a někdy se m??e stát, ?e jsme to my sami, kdo má méně, kdo ztrácí to, co nám kdysi p?ipadalo jisté: bydlení, dostatek jídla, p?ístup ke zdravotní pé?i, kvalitní vzdělání a informace, nábo?enskou svobodu a svobodu projevu“.

Pro pape?e je tato výzva ke konkrétnímu ?ití podle evangelia ve světle situací chudoby je?tě konkrétněj?í v tomto jubilejním roce: ?A? se Svatá brána zav?e, budeme muset uchovat a p?edat bo?ské dary, které nám byly svě?eny během celého roku modlitby, obrácení a svědectví.“

Vytvá?et konkrétní znamení naděje

Abychom pomohli těm, kte?í ?elí jakékoli formě chudoby, ?jsme povoláni vytvá?et nová znamení naděje, která svěd?í o k?es?anské lásce“, která je ?matkou v?ech ctností“. ?Kdo postrádá lásku, postrádá nejen víru a naději, ale zbavuje naděje i svého bli?ního“, pokra?uje pape?. Lev XIV. p?ipomíná, ?e chudoba ?má strukturální p?í?iny, které je t?eba ?e?it a odstranit“, a zmiňuje instituce jako ?koly a nemocnice, které byly vytvo?eny ?aby vyjad?ovaly p?ijetí nejslab?ích a nejvíce marginalizovaných“ a ?měly by být ji? sou?ástí ve?ejné politiky ka?dého státu, ale války a nerovnosti tomu ?asto stále brání“. Jako ?znamení naděje“ zmiňuje také instituce jako ?domovy pro děti, komunity pro nezletilé, poradny a azylové domy, jídelny pro chudé, ubytovny, lidové ?koly“.

?Kolik ?asto skrytých znamení, kterých si mo?ná nev?ímáme, a p?esto jsou tak d?le?itá pro to, abychom se zbavili lhostejnosti a zapojili se do r?zných forem dobrovolnictví!“

Chudí jako svědkové naděje

Pro Lva XIV. musí být toto praktické nasazení ?uprost?ed ?ivotních zkou?ek“ zako?eněno v k?es?anské naději, která ?je jako kotva, která upíná na?e srdce k p?íslibu Pána Je?í?e, který nás svou smrtí a vzk?í?ením spasil a který se znovu vrátí mezi nás“. Podle pape?e mohou chudí tuto naději pro?ívat zvlá?tě proto, ?e ?bohatství se relativizuje p?ed touhou mít Boha jako spole?níka na cestě, proto?e se objevuje skute?ný poklad, který opravdu pot?ebujeme“.

?Chudý se m??e stát svědkem silné a spolehlivé naděje právě proto, ?e ji vyznává v nejistých ?ivotních podmínkách, plných strádání, k?ehkosti a vylou?ení. Nespoléhá na jistoty moci a majetku; naopak, trpí jimi a ?asto se stává jejich obětí. Jeho naděje m??e spo?ívat pouze někde jinde.“

Duchovní chudoba

Pape? dále zd?razňuje, ?e ?největ?í chudobou je neznat Boha“, a cituje pape?e Franti?ka, který v Evangelii gaudium napsal, ?e ?nejhor?í diskriminací, kterou chudí trpí, je nedostatek duchovní pozornosti“.

?Toto je pravidlo víry a tajemství naděje: v?echny pozemské statky, hmotné věci, radosti světa, ekonomický blahobyt, by? jsou d?le?ité, nesta?í k tomu, aby srdce bylo ??astné. Bohatství ?asto klame a vede k dramatickým situacím bídy, p?edev?ím k p?esvěd?ení, ?e B?h není pot?ebný a ?e ?lověk m??e ?ít nezávisle na Něm“.