ʲž: Pravá moudrost spíše v rozpoznání skutečného smyslu života než v dostupnosti dat
Vatican News
Jak papež poznamenává v úvodu svého pozdravu, tato konference „svědčí o naléhavé potřebě vážné reflexe a pokračující diskuse o etickém rozměru umělé inteligence a o její odpovědné správě“. Vyjadřuje proto potěšení nad tím, že druhý den konference se bude konat v Apoštolském paláci, což jasně projevuje přání církve podílet se na těchto diskusích, které mají přímý dopad na současnost a budoucnost lidstva.
„Spolu se svým mimořádným potenciálem pro blaho lidské rodiny vyvolává rychlý rozvoj umělé inteligence také hlubší otázky týkající se správného používání této technologie při vytváření skutečně spravedlivější a lidštější globální společnosti. V tomto smyslu je umělá inteligence, ačkoli je nepochybně výjimečným produktem lidského génia, „především nástrojem“ (PAPEŽ FRANTIŠEK, Promluva na zasedání G7 o umělé inteligenci, 14. června 2024). Nástroje ze své podstaty odkazují na lidskou inteligenci, která je vytvořila, a velkou část své etické síly čerpají z úmyslů jednotlivců, kteří je používají“.
Zvážit dopady umělé inteligence ve světle integrálního rozvoje člověka a společnosti
V některých případech byla umělá inteligence použita pozitivním a ušlechtilým způsobem k prosazování větší rovnosti, ale existuje také možnost jejího zneužití pro sobecké účely na úkor druhých, nebo ještě hůře, k podněcování konfliktů a agrese, poznamenává dále papež Lev XIV. Církev ze své strany chce přispět ke klidné a informované diskusi o těchto naléhavých otázkách tím, že vyzdvihne především zvážení dopadů umělé inteligence ve světle integrálního rozvoje člověka a společnosti, jak zdůraznila v dokumentu „Antiqua et Nova“ o vztahu umělé a lidské inteligence, který 28. ledna tohoto roku vydala dikasteria pro nauku víry a pro kulturu a vzdělávání
„To znamená brát v úvahu nejen materiální, ale i intelektuální a duchovní blaho člověka; znamená to chránit nedotknutelnou důstojnost každého člověka a respektovat kulturní a duchovní bohatství a rozmanitost národů světa. Přínosy nebo rizika umělé inteligence je totiž nutno posuzovat právě podle tohoto nadřazeného etického kritéria“.
Pravá moudrost spíše rozpoznání skutečného smyslu života než dostupnost dat
ʲž Lev prostřednictvím citace svého předchůdce poukázal na určitou „ztrátu nebo alespoň zatmění smyslu pro to, co je lidské“ (ʲž František, promluva na zasedání G7 o umělé inteligenci, 14. června 2024). Umělá inteligence sice otevřela nové obzory na mnoha různých úrovních, včetně zlepšení výzkumu v oblasti zdravotní péče a vědeckých objevů, ale také vyvolává znepokojivé otázky ohledně možných dopadů na otevřenost lidstva k pravdě a kráse, na jedinečnou schopnost člověka uchopit a zpracovat realitu.
„Uznání a respektování toho, co je pro člověka jedinečné, je nezbytné pro diskusi o jakémkoli adekvátním etickém rámci pro správu umělé inteligence. Jsem přesvědčen, že nás všechny zajímají děti a mladí lidé a možné důsledky používání umělé inteligence na jejich intelektuální a neurologický vývoj. Žádná generace nikdy neměla tak rychlý přístup k takovému množství informací, jaké je dnes k dispozici díky umělé inteligenci. Ale přístup k datům – jakkoli rozsáhlý – nesmí být zaměňován s inteligencí, která nutně „zahrnuje otevřenost člověka vůči základním otázkám života a odráží orientaci na Pravdu a Dobro“ (Antiqua et Nova, 29). Pravá moudrost má totiž více společného s rozpoznáním skutečného smyslu života než s dostupností dat“.
V závěru svého poselství papež vyjadřuje naději, že římská konference zohlední postavení umělé inteligence v kontextu nezbytného mezigeneračního učení, které mladým lidem umožní integrovat pravdu do jejich morálního a duchovního života, a tak ovlivnit jejich zralá rozhodnutí a otevřít cestu k solidárnějšímu a jednotnějšímu světu.