Pape?: univerzita by měla b?t inkluzivní, k pochopení a změnám je nutná pomalost
Tiziana Campisi - Vatikán
Na ka?dé univerzitě dochází ?k setkávání a výměně mezi generacemi; k rozvoji výzkumu v r?zných oborech; k sou?ití r?zných kulturních, politických a nábo?enských cítění; k prolínání místních a mezinárodních skute?ností; k osobnímu r?stu prost?ednictvím úspěch? a neúspěch?, talent? a slabostí“. Stru?ně ?e?eno, univerzita je ?v rozmanitosti velkým spole?enstvím“, kde se setkávají protiklady, co? je něco, co ?nejvíce chybí sou?asnému sou?ití, zraňovanému stále více zd?razňovanou polarizací názor?“, napsal pape? Franti?ek v poselství zaslaném palermskému arcibiskupovi monsignorovi Corradu Loreficemu, které v sobotu 8. února ve?er zaznělo u p?íle?itosti slavnostního zahájení akademického roku Palermské univerzity - 219. od jejího zalo?ení. Student?m, vědeckým pracovník?m a profesor?m pape? svě?il slovo stojící v rozporu k p?evládající mentalitě, a sice ?postoj, který po staletí odli?uje st?edomo?ské kultury: pomalost, která je nezbytná k chápání, r?stu a změně“.
Naděje je tam, kde je prostor pro spravedlnost
?Za?leňovat“, ?chápat“, ?p?ijímat, pozastavit soudy, hostit“: to v?echno jsou rysy univerzality, na kterou se univerzita odvolává, zd?razňuje pape? a dodává, ?e ?jen spole?ně m??eme st?e?it a interpretovat skute?nost“ a ?obývat ji“. A jestli?e ?obavy podmiňují i ty nejvzdělaněj?í lidi a vyvolávají závist, soutě?ivost, ducha pomsty, rigiditu“, je zapot?ebí ?pevné osobní a institucionální poctivosti“, aby ?jednota p?evládla nad konflikty, spole?né dobro nad osobními cíli a soukromými zájmy“. ?Naděje je tam, kde je prostor pro spravedlnost,“ konstatuje pape?, ?a mladí lidé se mohou stát jejími protagonisty, zejména díky studiu, které je neabstrahuje, ale pono?uje do reality. Pro Franti?ka je d?le?itý ?kontakt s realitou“, zejména ?s jejími odstraněnými nebo zavr?enými ?ástmi“, jako jsou ?lidé, kte?í se nikdy nedostanou na univerzitu“, nebo ?celé ?tvrti a sociální slo?ky, které se staly neviditelnými“. ?asto ?nedoceňujeme jejich existenci a úhel pohledu“, a?koli ?velkým otázkám sou?asnosti a budoucnosti rozumíme spí?e z okraje ne? z center studia a moci“.
Livatino a Puglisi symboly nových za?átk?
Je zapot?ebí ?odvahy k tomu, aby se ka?dý dal do slu?eb města, opustil svou osobní a institucionální komfortní zónu“, aby mohlo dojít ke kontaminaci ?vědomostí a metodologií“, k ?novým transdisciplinárním syntézám“ a k ?p?ilákání mozk?“, poznamenává pape? a poukazuje na to, ?e pokud se toto v?e stane, ?inteligence se o?iví, studium a ?ivot se vzájemně otev?ou, nové si razí cestu a zoufalství ustoupí“. P?i pohledu na nový akademický rok na univerzitě v Palermu Franti?ek poukázal na ?mu?edníky Rosaria Livatina a dona Pina Puglisiho spolu s velkým po?tem svědk?, kte?í osvítili Sicílii a její hlavní město ?svou nadějí“, jako na ?symboly nových za?átk?“, k nim? ka?dý ?p?ispívá“ ?svým vlastním talentem“.
Význam pomalosti
Tvá?í v tvá? ?fascinaci technikou“, která ?je prodchnuta rychlostí“, ?umělou inteligencí“, která ?nás svádí svou performativitou“, v?ak pape? doporu?uje pomalost. Tu, která je nap?íklad pot?ebná ke ?tení a ?ji? není dop?ána těm, kdo studují, a dokonce ani těm, kdo u?í“, která je pot?ebná k pochopení, ale st?etává se s ?vyhraněnými ukazateli výsledk?“. ?R?st je naopak pomalý proces a nikdy lineární itinerá?,“ pokra?uje Franti?ek, proto?e ?selhání, stejně jako chyby, jsou základem hledání pravdy“ a ?změna také pot?ebuje pomalost“, a to v r?zných oblastech. To jsou ?cíle“, které si nesmíme dovolit ?zavrhnout“, zd?razňuje pape?. Ve h?e je ?lidská inteligence, neredukovatelná na algoritmy a logické postupy“, uzavírá pape? a p?ipomíná, ?e lidská inteligence v hloubi du?e smě?uje k ?hledání dobra, na které nikdo nemá monopol, ani jej nem??e mě?it“, proto?e k němu smě?ujeme ?krok za krokem“ a ?pouze spole?ně“.