MAP

„Láska má větší cenu než inteligence“ , píše papež na pařížský summit o umělé inteligenci „Láska má větší cenu než inteligence“ , píše papež na pařížský summit o umělé inteligenci 

ʲž na pařížský summit o umělé inteligenci: Naší nejvyšší výzvou je člověk

Poselství Jeho Svatosti papeže Františka prezidentovi Francouzské republiky J. E. Emmanuelu Macronovi u příležitosti „Summitu o umělé inteligenci“ v Paříži, který se koná ve dnech 10.-11. února 2025

Vážený pane prezidente, Excelence, vážení účastníci,

dozvěděl jsem se o vaší chvályhodné iniciativě uspořádat ve dnech 10. a 11. února 2025 v Paříži summit o umělé inteligenci. Pochopil jsem, že jste, pane prezidente, chtěl tento summit věnovat opatřením v oblasti umělé inteligence.

Během našeho setkání v Apulii v rámci skupiny G7 jsem měl příležitost zdůraznit naléhavost „zaručení a ochrany prostoru smysluplné lidské kontroly nad procesem výběru programů umělé inteligence“. Domníval jsem se totiž, že bez těchto mechanismů by umělá inteligence, ačkoli je „fascinujícím“ novým nástrojem, mohla ukázat svou „nejhorší“ stránku a stát se hrozbou pro lidskou důstojnost (viz Projev na zasedání G7 o umělé inteligenci).

Gratuluji proto k odvážnému a odhodlanému úsilí vydat se politickou cestou na ochranu lidstva před využíváním umělé inteligence, která „omezuje vidění světa na skutečnosti vyjádřitelné čísly a uzavřené do předem připravených kategorií, vylučuje přínos jiných forem pravdy a vnucuje jednotné antropologické, socioekonomické a kulturní modely“ (ٲ&𲹳ܳٱ;ž); a k tomu, že jste si na pařížském summitu přáli zapojit co nejvíce aktérů a odborníků do úvah, jejichž cílem je dosáhnout konkrétních výsledků.

Ve svém posledním encyklickém listě Dilexit nos jsem chtěl odlišit kategorii algoritmů od kategorie „srdce“, což je klíčový pojem, jehož zastáncem byl velký filozof a vědec Blaise Pascal, jemuž jsem věnoval apoštolský list u příležitosti čtvrtstého výročí jeho narození (srov. Sublimitas et miseria hominis, 2023), abych zdůraznil, že zatímco algoritmy mohou být použity k oklamání člověka, „srdce“, chápané jako sídlo nejniternějších a nejpravdivějších hnutí, ho nikdy oklamat nemůže (srov. encyklický list Dilexit nos, č. 14,20).

Všechny, kdo se zúčastní pařížského summitu, prosím, aby nezapomínali, že pouze ze „srdce“ člověka vychází smysl jeho existence (srov. Blaise Pascal, Pensieri). Vyzývám vás, abyste přijali jako základní princip, který tak elegantně vyjádřil jiný velký francouzský filozof, Jacques Maritain: „Láska má větší cenu než inteligence“ (Jacques Maritain, Úvahy o inteligenci, 1938).

Vaše úsilí, drazí účastníci, je zářným příkladem rozumné politiky, která chce technologické novinky zařadit do projektu zaměřeného na společné dobro, aby „otevřela cestu různým možnostem, které neznamenají zastavení lidské tvořivosti a jejího snu o pokroku, ale spíše usměrnění této energie novým způsobem“ (Laudato si', č. 191).

Jsem přesvědčen, že umělá inteligence se může stát mocným nástrojem vědců a odborníků, kteří společně hledají inovativní a kreativní řešení pro ekologickou udržitelnost naší planety. Aniž bychom zapomínali, že spotřeba energie spojená s provozem infrastruktur umělé inteligence je sama o sobě velmi vysoká.

Již ve svém poselství ke Světovému dni míru 2024, věnovaném umělé inteligenci, jsem zdůraznil, že „v debatách o regulaci umělé inteligence by měly být zohledněny hlasy všech zúčastněných stran, včetně chudých, marginalizovaných a dalších, kteří často zůstávají v globálních rozhodovacích procesech nevyslyšeni“ (Poselství k 57. světovému dni míru, 1. ledna 2024). S ohledem na to doufám, že Pařížský summit bude usilovat o vytvoření platformy veřejného zájmu o umělé inteligenci; a že každý národ může v umělé inteligenci najít nástroj pro rozvoj a boj proti chudobě na jedné straně a ochranu místních kultur a jazyků na straně druhé. Pouze tak budou moci všechny národy Země přispět k vytváření dat, která budou využívána umělou inteligencí a která budou představovat skutečnou rozmanitost a bohatství, jež charakterizuje celé lidstvo.

V letošním roce Dikasterium pro nauku víry a Dikasterium pro kulturu a vzdělávání spolupracovaly na vypracování nóty „Umělá inteligence a lidská inteligence“. V tomto dokumentu, který byl zveřejněn 28. ledna, bylo rozebráno několik konkrétních otázek souvisejících s umělou inteligencí, jimiž se zabývá současný summit, a také další, které mě zvláště znepokojují. Do budoucna doufám, že práce budoucích summitů, které by měly na tento summit navázat, se bude podrobněji zabývat sociálními dopady umělé inteligence na lidské vztahy, informovanost a vzdělávání. Základní otázka však zůstává a vždy zůstane antropologická, totiž „zda se člověk jako člověk“ v kontextu technologického pokroku stane „skutečně lepším, to znamená duchovně vyspělejším, vědomějším si důstojnosti svého lidství, zodpovědnějším, otevřenějším vůči druhým, zejména těm nejpotřebnějším a nejslabším“ (encyklika Redemptor hominis, č. 15). Naší nejvyšší výzvou je člověk a vždy zůstane; na to nikdy nezapomínejme. Děkuji vám, pane prezidente, a děkuji všem, kteří se na tomto summitu podíleli.

Z Vatikánu, 7. února 2025

11. února 2025, 12:44