PODCAST - Pape?: D?slední k?es?ané konkretizují modlitbu v lásce k druh?m lidem
PAPE? FRANTI?EK
Drazí brat?i a sestry, hezkou neděli!
V evangeliu dne?ní liturgie (srov. Mk 7,1-8.14-15.21-23) Je?í? hovo?í o ?istém a ne?istém: o tématu, které bylo jeho sou?asník?m velmi blízké a které bylo spojeno p?edev?ím s dodr?ováním ob?ad? a pravidel chování, aby se zabránilo jakémukoli kontaktu s věcmi nebo osobami pova?ovanými za ne?isté, a pokud k tomu dojde, aby byla ?poskvrna“ smazána (srov. Lv 11-15). V té době to byla témě? posedlost některých vě?ících lidí, ta ?istota a ne?istota.
Někte?í zákoníci a farizeové, p?ísní dodr?ovatelé těchto pravidel, obviňují Je?í?e, ?e dovolil svým u?edník?m p?ijímat jídlo, ani? by si umyli ruce. A Je?í? tuto výtku farize? vyu?ívá k tomu, aby svým u?edník?m vysvětlil význam ??istoty“.
?istota - ?íká Je?í? - není spojena s vněj?ími ob?ady, ale p?edev?ím s vnit?ními dispozicemi. Aby byl ?lověk ?istý, nemá tedy smysl si více umývat ruce, pokud pak ve svém srdci chová zlé my?lenky, jako je chamtivost, závist nebo pýcha, nebo zlé úmysly, jako je podvod, kráde?, zrada a pomluva (srov. Mk 7,21-22). Je?í? na to upozorňuje, aby varoval p?ed ritualizmem, který ?lověka nep?ivádí k r?stu v dobrotě; naopak, někdy m??e vést k tomu, ?e ?lověk u sebe i u druhých zanedbává nebo dokonce ospravedlňuje rozhodnutí a postoje, které jsou v rozporu s láskou, zraňují du?i a uzavírají srdce.
A to je, brat?i a sestry, d?le?ité i pro nás: nelze nap?íklad odejít ze m?e svaté a u? na nádvo?í se zastavit a věnovat se o?klivým a nemilosrdným pomluvám o v?em a o v?ech. Ty pomluvy, které ni?í srdce, které ni?í du?i. To p?ece nejde! Jít na m?i svatou a pak dělat takové věci, to je p?ece o?klivé! Nebo se projevuje? zbo?ně v modlitbě, ale doma se pak chová? ke ?len?m své rodiny chladně a odmě?eně, nebo zanedbává? své staré rodi?e, kte?í pot?ebují pomoc a spole?nost (srov. Mk 7,10-13). To je dvojí ?ivot a nelze to dělat. A právě to dělali farizeové. Vněj?í ?istota bez dobrých postoj?, milosrdných postoj? k druhým. Nebo opět: nelze být zdánlivě ke v?em velmi spravedlivý, mo?ná dokonce dělat trochu dobrovolné práce a nějaké filantropické skutky, ale pak uvnit? pěstovat nenávist v??i druhým, pohrdat chudými a nejmen?ími nebo se chovat ne?estně ve své práci.
Tím se vztah s Bohem omezuje na vněj?í gesta a ?lověk uvnit? z?stává odolný v??i o?i??ujícímu p?sobení jeho milosti a setrvává v my?lenkách, mluvení a chování bez lásky.
Jsme stvo?eni pro něco jiného. Byli jsme stvo?eni pro ?istotu ?ivota, pro něhu, pro lásku.
Ptejme se tedy sami sebe: ?iji svou víru d?sledně, tj. sna?ím se ji ve stejném duchu ?ít i mimo kostel? Konkretizuji svými my?lenkami, slovy a skutky v blízkosti a úctě k brat?ím a sestrám to, co ?íkám v modlitbě? P?emý?lejme o tom.
A ké? nám Maria, nej?ist?í Matka, pom??e, aby se ná? ?ivot v up?ímné a praktikované lásce stal bohoslu?bou milou Bohu.
