杏MAP导航

Tě?ko si p?edstavit, ?e by ?panělské schody mohly mít něco spole?ného s nábo?enskou tematikou.

Je to místo, kde si vykra?ovaly modelky u? od dob Charlese Dickense, který pov?iml mu?? a ?en vy?kávajících a? si je malí?i najmou. Podivoval se toti? povědomosti tvá?í, které tam spat?il a? zjistil, ?e je zná z pláten vystavených na stěnách galerií.

?panělské schody v?ak vdě?í za svou existenci poutník?m.

Byly na trase t?í cest, navr?ených tak, aby od Piazza del Popolo p?iváděly poutníky k nejd?le?itěj?ím posvátným míst?m. Kdy? poutníci, kte?í se vydali po takzvané Via del Babuino, dorazili na toto náměstí, museli vystoupat na kopec, aby se dostali na cestu vedoucí k bazilice Santa Maria Maggiore, nejstar?ímu chrámu zasvěcenému v Evropě Panně Marii.

Byla to poměrně obtí?ná cesta, vedla po klikatých stezkách a nejednou v blátě. Snadno si p?edstavíme, jak vypadalo ?plhání do kopce po neupravené cestě, kdy? zapr?elo.

Na vrcholu kopce stojí kostel Nejsvětěj?í Trojice. Jeho stavba byla zahájena z popudu francouzského krále Karla VIII. na poděkování za zázra?né uzdravení, p?i?ítané p?ímluvě sv. Franti?ka z Pauly, zakladatele ?ádu minim?. Dlouho se architekti zamý?leli nad tím, jak propojit presti?ní klá?ter s náměstím pod ním a na po?átku 80. let 16. století byly vypracovány první plány monumentálního schodi?tě.

Nad?ení z vyhlídky na stavbu schodi?tě inspirovalo pape?e Urbana VIII. Barberini k tomu, aby nejprve nechal postavit fontánu, dal?í místo, kde by se poutníci mohli zastavit a osvě?it ne? budou pokra?ovat v cestě. Povolal mladého Gian Lorenza Berniniho, tehdy t?icátníka, a nabídl mu p?íle?itost, aby postavil svou první fontánu. Fontána měla ov?em jeden há?ek: tlak vody nebyl p?íli? silný. Gian Lorenzo a jeho otec Pietro Bernini proto p?i?li s návrhem fontány zvané Barcaccia, p?edstavující děravou lo?ku, inspirovanou skute?nou bárkou vyplavenou p?i povodni z Tibery, která p?sobí dojmem, jako by z ní st?íkala voda.

Poněkud nadějněji vyhlí?í p?í? a zá? lodi, které se zvedají z vody a hrdě nesou erb Urbana VIII.

Stavba fontány v roce 1627 měla v?ak i symbolickou rovinu. Bernini i pape? Urban VIII. chtěli vlévat naději uprost?ed ?as? zmítaných bou?emi nábo?enských válek a ukázat církev, která se vyno?uje z rozbou?eného mo?e a pluje klidnou vodou.

Stavba schodi?tě se zpozdila, jednou kv?li nedostatku peněz, jindy kv?li nezájmu. V roce 1660 v?ak zem?el francouzský diplomat Étienne Gueffier a zanechal zna?nou ?ástku na stavbu schod?. V?echny plány v?ak byly zma?eny, kdy? kardinál Mazarin p?edstavil návrh na velkou jezdeckou sochu Ludvíka XIV., která měla být na schodech umístěna. ?ímané se vzbou?ili, investice byla zpochybněna a situace se vyhrotila.

Projekt byl odlo?en na více ne? 50 let. Nakonec se král Ludvík XV. rozhodl postavit schodi?tě bez jezdecké sochy. Najal si architekta Francesca de Sanctis, který spolupracoval s pape?ským architektem Alessandrem Specchim. Spole?ně vytvo?ili jednu z nejznáměj?ích památek města ?íma.

I kdy? se na první pohled zdá, ?e jde jen o schodi?tě, stupínky pro azalky, které jej v?dy v dubnu rozsvítí barvami, a kulisu pro atraktivní fotografie, toto schodi?tě ?íká mnohem víc. Podívejte se na rozvr?ení schod?. Jerich t?i podesty mají symbolizovat Trojici. A barokní architekt Alessandro Specchi v poslední z velkých dynamických kompozic nechal schodi?tě rozestoupit ve spodní ?ásti, aby mohlo shromá?dit zástupy, a pak je vyvést vzh?ru, do objetí Nejsvětěj?í Trojice na vrcholu.

Toto poslední monumentální dílo radikálně-barokního stylu ústí do chrámu a p?ivádí na cestu k dal?ím posvátným míst?m.

Nane?těstí nebyl zapomenut jen tento p?vodní velkolepý záměr.  Zapomenuti byli i p?vodní sponzo?i slavných schod?. Nikdo je neozna?uje jako Francouzské schody, a?koli kdo by pátral, najde malý reliéf s francouzskou lilii a nápisem. Ale pamětní desky jsou ?teny jen z?ídkakdy.

Nové jméno dostalo schodi?tě kv?li ?panělské ambasádě, která stojí poblí?.

A p?esto?e se francouzské schody dnes nazývají ?panělské a jejich nábo?enský význam je t?eba pracně dedukovat, o?i poutníka vracejí místu nový rozměr a doká?í v něm rozpoznat dílo postavené k slávě Nejsvětěj?í Trojice.