杏MAP导航

?ím je městem císa?? a pape??, nikoli faraon?. Pro? má tedy tolik egyptských obelisk??

Tyto zvlá?tní jehlany vykukují, kam se podíváte. V ?ímě skute?ně najdete t?ináct obelisk?: osm p?ivezených z Egypta a pět vyrobených v ?ímě.

Tyto záhadné objekty s tajemnými hieroglyfy fascinovaly ?lechtice na Kavalírské cestě, nechávali si pak vyrobit jejich kopie z drahých kamen? jako památku na sv?j ?ímský pobyt. Turisté posedávají na stupních kolem těchto němých strá?c? a hledají odpo?inek nebo úto?i?tě p?ed poledním sluncem v jejich útlém stínu.

Historie obelisk? je velmi dlouhá. P?ed tisíciletími Egyp?ané opracovali tyto ?ulové monolity a postavili je p?ed své velkolepé chrámy, aby symbolizovaly paprsek slune?ního boha Ra, světlo nebes dopadající na Zemi, aby lidstvu p?iná?elo moudrost.

Fantastické monumenty nicméně neunikly ?ímským dobyvatel?m a v roce 10 p?. n. l. si císa? Augustus dva z nich nechal p?ivézt jako sou?ást své vále?né ko?isti poté, co porazil Antonia a Kleopatru. Dal?í císa?i následovali jeho p?íklad a hlavní město ?í?e se brzy py?nilo obelisky, které se nyní staly symboly ?ímského triumfu.

S pádem ?ímského impéria, do?lo také k pádu obelisk?. Jeden po druhém se z?ítily a rozbily.

Renesance v?ak odkryla tyto symboly minulých dob a u?enci za?ali p?emý?let, jak by mohly promlouvat ke k?es?anské sou?asnosti.

Největ?ím znovuobjevitelem obelisk? se stal pape? Sixtus V. V rámci své rozsáhlé urbanistické kampaně nechal vykopat mnoho těchto starověkých monument? a za?al je znovu vzty?ovat v r?zných ?ástech města. Jeho záměrem bylo vytvo?it vizuální sí?, která by poutník?m p?icházejícím do ?íma pomohla najít nejd?le?itěj?í svatá místa.

První obelisk, s ním? se poutník setkal, stojí na náměstí Piazza del Popolo, kam od severu ústí Via Flaminia – je vysoký 24 m a jde právě o onen ji? zmíněný obelisk, p?ivezený Augustem z Egypta v roce 10 p?. n. l. P?vodně stál v Cirku Maximu, odkud jej Sixtus nechal vyzvednout a vzty?it na Piazza del Popolo jako maják, který vítal poutníka na prvních krocích uvnit? městských hradeb. Poutníci si záhy tyto vysoké nápadné objekty na k?i?ovatkách dlouhých cest zapamatovali – a staly se pro ně jakousi ?pendlíkovou hlavi?kou na mapě, která jim pomáhala najít cestu z místa na místo.

Kdy? se poutník od obelisku na Piazza del Popolo vydal mírně vlevo, ocitl se pod kostelem Trinità dei Monti, na místě, kde byly později vybudovány ?panělské schody. Z vrcholu tohoto kopce vedla p?ímá cesta, která p?itahovala pohled k obelisku, jen? stojí za apsidou baziliky Santa Maria Maggiore. Byl nalezen v roce 1527 p?i západní straně Augustova mauzolea a v roce 1587 jej pape? Sixtus V. nechal vzty?it u apsidy Panny Marie Vět?í, aby pro poutníky vyty?il cestu k nejstar?ímu mariánskému chrámu západního světa.

Kdy? vy?li z této baziliky, ocitli se na náměstí, odkud je dal?í cesta, dnes známá jako Via Merulana, vedla pohledem p?ímo k obelisku u sv. Jana na Lateránu. Tento obelisk umístěný u transeptu baziliky je se svými více ne? 32 metry nejvy??ím z obelisk? dovezených do ?íma. Vznikl patrně kolem roku 1400 p?. n. l a byl umístěn p?ed Amónovým chrámem v Thébách, dne?ním Karnaku. Do Alexandrie ho p?ivezl císa? Konstantin, který jej plánoval odvést do Konstantinopole, svého nového města na Bosporu, co? se mu ale nepoda?ilo.

Z?stal na místě a? do chvíle, kdy jej Konstantin?v syn Konstantius II. v roce 357 p?ivezl obelisk do ?íma a umístil do Cirku Maximu, jako protěj?ek k Augustovu obelisku.

V roce 1587 byl nalezen a Domenico Fontana, architekt pape?e Sixta V., na t?i kusy rozlomený obelisk opravil a znovu vzty?il. O nále?ité hrdosti na tento technicky náro?ný úkol svěd?í Fontan?v podpis na soklu obelisku. Nicméně mezi v?emi těmito obelisky, vyzna?ujícími posvátná místa ?íma, vyniká Svatopetrský.

Svatopetrský obelisk byl první, který Sixtus V. nechal p?emístit. Byl ze v?ech nejd?le?itěj?í, a jako jediný se nikdy nez?ítil a nerozlomil. Na rozdíl od ostatních dvanácti o tento obelisk pe?ovala k?es?anská komunita, tak?e je?tě v roce 1580 stál u baziliky svatého Petra, na stejném místě, kam ho p?ed patnácti sty lety umístil císa? Caligula.

Obelisk stál uprost?ed vatikánského cirku, který nechal císa? Caligula postavit v roce 40 n. l. s úmyslem vyu?ít ho pro závody vozataj?. V roce 64 n. l. se v?ak tento cirk nechvalně proslavil ně?ím jiným: císa? Nero v něm nechal hromadně popravovat k?es?any, obviněné ze zalo?ení velkého po?áru ?íma.

Vatikánský obelisk tedy stál na tomto místě, kdy? byl apo?tol Petr veden na popravu a uk?i?ován hlavou dol?. Tento obelisk stál jako Tichý svědek p?i tom, kdy? Petr umíral, byl p?i tom, kdy? byl Petr poh?ben do prosté hrobky na vatikánském pahorku.

V roce 1586 p?i?el pape? Sixtus V. se smělým plánem p?emístit obelisk dosud stojící p?i ji?ní straně baziliky na prostranství p?ed chrámem. Celá operace trvala t?i měsíce a zaměstnala ve?kerý um Domenica Fontany. V?echno v?ak skon?ilo úspěchem a obelisk od té doby stojí uprost?ed dne?ního Svatopetrského náměstí.

Kdy? tedy krá?íte k tomuto obelisku, na který Petr viděl p?ed svou smrtí, hledíte zároveň za něj, na pr??elí baziliky svatého Petra a k hrobu kní?ete apo?tol?, díky němu? tu vznikla v?echna ta krása, je? vás obklopuje.