杏MAP导航

H?adaj

Bazilika sv. Jána v Lateráne Bazilika sv. Jána v Lateráne 

Z turistu pútnik (10): Bazilika sv. Jána v Lateráne

Priná?ame pokra?ovanie rubriky Z turistu pútnik, ktorú pripravila Johana Bronková z teologicko-pastora?ného oddelenia Dikastéria pre komunikáciu.
Z turistu pútnikom (10): Svätý Ján v Lateráne

Hledíme-li na svět jako na sled válek, epidemií a p?írodních katastrof, p?sobí jako děsivé nehostinné místo. Putování tuhle vizi prolamuje a pomáhá najít uprost?ed ?ivotních boj? kousek radosti a naděje. A není mnoho míst, která by nabízela tolik naděje jako ?ímská katedrála svatého Jana na Lateránu.

I její po?átky najdeme na bitevním poli. První legálně postavený k?es?anský chrám na světě byl vybudován následkem poty?ky mezi dvěma budoucími císa?i, Konstantinem a Maxentiem. V p?edve?er rozhodujícího st?etu měl Konstantin vidění k?í?e s p?íslibem vítězství. Nahradil ?í?ské orly Kristovým znamením a zvítězil. O rok později, v roce 313, Konstantin legalizoval dlouho pronásledované, k?es?anské nábo?enství a věnoval mu chrám zasvěcený Kristu Spasiteli.

Turisté p?icházejí na toto místo. V pr?vodcích mu dávají t?etí stupeň atraktivnosti. Některé náv?těvníky ?íma je dokonce nutné trochu p?esvěd?ovat, aby Lateránskou baziliku nevynechali. Pokud toti? někdo hledá umělecká díla Michelangela ?i Berniniho nebo relikvie slavného světce, asi to není to pravé místo. Kdy? se dnes k bazilice p?iblí?íte, najdete ji izolovanou z jedné strany ru?nou dopravní tepnou a z druhé vysokými zdmi. Jakýsi malý ostr?vek, ale zároveň také metafora nábo?enství v dne?ním světě, uprost?ed neklidné a ve svých problémech zacyklené spole?nosti.

Rozlehlá travertinová fasáda byla dokon?ena v?etně impozantních soch v roce 1735, jako projev návratu architektury ke klasické ukázněnosti, na prahu osvícenství. Z p?vodní baziliky vybudované Konstantinem se zachoval základní p?dorysný rozvrh. Od po?átku bazilika vypovídala o univerzální vst?ícnosti k?es?anského nábo?enství. Byla mnohem vět?í ne? jakýkoli pohanský chrám a měla hlásat, ?e B?h, který opustil nebesa a p?i?el na svět, chce pozvat ka?dého do domu Páně.

Jeden ze vstup? baziliky je zazdíván a otevírá se pouze na Svatý rok. A?koli jej dnes zdobí moderní bronzové reliéfy, jde o první Svatou bránu, která byla otev?ena v ?ímě v roce 1423. Zazdívání brány symbolizuje p?eká?ky, které klademe mezi sebe a Bo?í odpu?tění.

Putování do ?íma na Svatá léta p?ipomíná také malý fragment fresky v pravé bo?ní lodi poblí? vchodu. Zobrazuje pape?e Bonifáce VIII. patrně ve chvíli, kdy 22. února 1300 vyhlásil první jubilejní rok v dějinách. A?koli pr?vodci fresku rádi p?ipisují Giottovi, sou?asní badatelé ji pova?ují za dílo umělce z okruhu Pietra Cavalliniho, jiného významného tv?rce p?sobícího tehdy v ?ímě.

Lo? kostela m??e na první pohled p?sobit poněkud rozpa?itě. Jaké mno?ství rozmanitých styl?: kosmateskní dla?ba, renesan?ní strop, st?edověké ciborium, edikuly p?i pilí?ích ze sedmnáctého století.

Jako by se tu najednou potkaly v?echny styly z dějin k?es?anského umění. Po náv?těvě Svatého Pavla za hradbami i jednotné výzdobě u Svatého Petra, bazilika sv. Jana na Lateránu m??e p?sobit trochu zmate?ně.

Kdy? na ni v?ak pohlédnete o?ima poutníka, a nikoli dezorientovaného turisty, uvidíte mo?ná, jak ka?dý z jejích styl? je sám o sobě krásný a vypovídá o ur?itém konkrétním okam?iku zápasu a utrpení v dějinách církve. Dla?by vznikly po vyplenění města, ciborium bylo postaveno po zemět?esení, strop v době protestantské reformace. Bazilika nám p?ipomíná, ?e k?es?anství za dva tisíce let svých dějin za?ilo války, katastrofy, pohromy a pronásledování.

Sta?í se podívat na ú?asné sochy apo?tol?: v?dy? v?ichni (kromě sv. Jana) dr?í nástroje svého umu?ení.

Navzdory tomu v?emu církev stále trvá …

A? budete vycházet z baziliky, v?imněte si jednoho vzácného kusu výzdoby: v hlavním vchodu jsou osazena bronzová vrata, p?evezená z budovy starověkého ?ímského senátu. Vrata, za nimi? se kdysi schvalovaly dekrety o pronásledování k?es?an?, jsou nyní hlavní branou ?ímské katedrály. Kousek odtud stojí socha císa?e Konstantina v generálské uniformě, jak se tě?í z vítězství u Milvijského mostu.

Bazilika v?ak nikdy nebyla jen pomníkem Konstantinova vítězství nad jeho ?vagrem.  Tento chrám vypovídá dlouhém zápasu za p?esvěd?ení ?íman? o pravdivosti k?es?anství. Vypovídá o bitvě, ve které obě?mi byli k?es?ané, svěd?ící o své ví?e.

Lateránská bazilika, její? vysvěcení se p?ipomíná také ?ímském kalendá?i, oslavuje nesamoz?ejmou svobodu sdílet a hlásat svou víru.

 

 

?akujeme, ?e ste si pre?ítali tento ?lánok. Ak chcete by? informovaní o novinkách, prihláste sa na odber noviniek kliknutím sem.

21 marca 2025, 15:30