杏MAP导航

Nenajdete pr?vodce, který by se nepozastavil nad Moj?í?ovou fontánou.  Komentáto?i mají zálibu  upozorňovat na ?patné a nep?esné proporce, srovnávají sochu Moj?í?e s Michelangelovým slavněj?ím dílem u sv. Petra v ?etězech. Pro jiné je vylo?eně o?klivý. Dnes, kdy? v ?ímě najdete monumentální Fontanu di Trevi, m??e snad někdo pohlí?et na tuhle fontánu p?ezíravě, ale pro poutníky, kte?í dorazili do ?íma po mnoha kilometrech pě?í ch?ze, musela být zázra?ným zjevením.

Fontána stojí na konci dlouhé ulice vedoucí od brány v ?ímských hradbách, která se z dálky m??e jevit jako vě?. Slavnou Porta Pia postavil pětaosmdesátiletý Michelangelo. Její vě?ovitý vzhled slou?il poutník?m jako maják, viditelný na míle daleko.

Jakým darem pro ně musela být svě?í chladivá voda. Fontánu nechal postavit pape? Sixtus V. krátce po svém zvolení na Petr?v Stolec v roce 1585. Jeho oblíbený architekt Domenico Fontana restauroval poslední z 11 akvadukt?, které byly v císa?ském ?ímě postaveny, Aqua Severa, vybudovaný v roce 226 n. l.

Velkolepá ka?na měla oslavit toto vodní dílo a vytvo?it scénu pro první gejzír vody tryskající z akvaduktu ve městě ?ímě. Domenico Fontana, jeho? p?ijímení ??astně souznělo se zakázkou, se v ?e?ení fontány inspiroval triumfálními oblouky, jaké nechávali ?ím?tí císa?ové vzty?ovat na pamě? svých vítězství.

Akvadukt dostal jméno Aqua Felix podle k?estního jména Sixta V., Felice, co? znamená ??astný nebo p?íznivý.

Triumfální oblouk v?ak tentokrát neoslavoval vále?né vítězství, ale triumf vody. Měl poukázat nejen na její ?ivotádárné vlastnosti a hygienické funkce, ale také na duchovní význam vody, na sílu k?tu a o?istu du?e.

Proto Sixtus V. zadal Leonardovi Sormanimu, aby pro ni vytvo?il sochu Moj?í?e.

  (Johana Bronkova)

Postavu patriarchy, který vyvedl Izraelity z otroctví ke svobodě, a p?edch?dce Krista, který vyvedl lidstvo z otroctví h?íchu. Moj?í? p?vodně dr?el v ruce h?l, kterou ude?il do skály, z ní? vytryskla voda hasící ?ízeň jeho lidu. 

Od nejraněj?ích dob k?es?anského umění, od katakombálních maleb, byl obraz Moj?í?e bijícího do skály v?eobecně roz?í?eným symbolem k?tu.

A zatímco estét se snad mohl pozastavovat nad zvlá?tními proporcemi a neforemným postojem sochy, poutníka osvě?ivý proud vody potě?il. S nad?ením si p?ipomněl, ?e jeho úkol obnovit na pouti sv?j k?estní dar, je témě? zavr?en.

Fontánu - mo?ná p?ekvapivě - zdobí v horní etá?i malé obelisky a bazénky oddělují egyptské sochy lv?. Ty dne?ní jsou kopiemi originál?, nalezených kdysi poblí? Pantheonu, které lze dnes obdivovat ve Vatikánských muzeích. Egyptské motivy p?ipomínaly dal?í Moj?í??v podivuhodný ?in: vyvedení Izraele z Egypta a p?echod Rudého mo?e. Také reliéfy po stranách oslavují Moj?í?e a vodu. Vlevo jeho bratr, velekněz Áron, vede sv?j lid k prameni vody. Vpravo Jozue p?evádí Izraelity p?es ?eku Jordán. 

Moj?í?ova fontána byla tedy pro poutníky zdrojem povzbuzení, ale také inspirací pro pozděj?í umělce. Velkolepá Fontána di Trevi, turistický emblém ?íma, vdě?í za sv?j triumfální oblouk i prameny vody, které si razí cestu hrubě opracovanou skálou, Sixtově ambiciózní, by? mo?ná socha?sky neohrabané, Fontaně Felice. A my máme to ?těstí, ?e se m??eme tě?it pohledem na obě dvě.