杏MAP导航

DAVID NEUHAUS 鈥� L'Osservatore Romano

U膷ím biblické v臎dy v Palestin臎/Izraeli ji啪 dvacet p臎t let, p艡evá啪n臎 arabsky mluvící katolické seminaristy, 艡eholníky a 艡eholnice a u膷itele nábo啪enství.

U膷il jsem také biblické p艡edm臎ty 沤idy v Izraeli v hebrej拧tin臎, rabínské studenty, pr暖vodce i b臎啪né lidi, kte艡í tou啪ili po prohloubení svého vzd臎lání. Je to poslání, za které jsem obzvlá拧t臎 vd臎膷ný a které m臎 stále napl艌uje nad拧ením a dojetím. Je to v拧ak poslání, které m臎 n臎kdy napl艌uje také bázní a chv臎ním. I kdy啪 jsem velmi vd臎膷ný, 啪e 啪iji v dob臎, kdy si církev více uv臎domuje zp暖sob 膷tení Bible, je citliv臎j拧í a opatrn臎j拧í v tom, jak má být Bible pou啪ívána v k艡es钮anském vyu膷ování 鈥� hluboce litujíc toho, jak byla pou啪ívána jako zbra艌 proti judaismu a 沤id暖m 鈥�, vím, 啪e je p艡ed námi je拧t臎 mnoho práce co se tý膷e t臎ch, kte艡í trpí d暖sledky zkresleného 膷tení Bible.

Nejnaléhav臎j拧í otázkou pro m臎 uprost艡ed konfliktu, který staví Izrael proti Palestin臎 v krvavé válce, která zanechala Gazu v troskách a její obyvatelstvo hladov臎jící, je: jak mám chápat  Bo啪í plánu lásky k lidstvu v Bibli, plán, který zahrnuje vyvolení Izraele, dar zem臎 a zni膷ení národ暖, které tuto zemi obývají? Jak mohu 膷íst slovo, které k艡es钮ané oslavují jako Bo啪í slovo: 鈥濾 m臎stech t臎chto národ暖, které ti Hospodin, tv暖j B暖h, dává za d臎dictví, nenechá拧 na啪ivu 啪ádné 啪ivé stvo艡ení; ale vyhladí拧 je: Chetejce, Emorejce, Kananejce, Perizejce, Hivejce a Jebusejce, jak ti p艡ikázal Hospodin, tv暖j B暖h鈥� (Deuteronomium, 20, 16-17). Nebylo by lep拧í odlo啪it Bibli a najít jiné zdroje pro rozvoj duchovního 啪ivota, morálního chování a nábo啪enského vedení? Nebo nem臎ly by být alespo艌 cenzurovány nejproblemati膷t臎j拧í 膷ásti Bible? M暖啪e být a byla nebezpe膷nou knihou, a to nejen pro mnoho lidí na Blízkém východ臎 dnes, ale i pro mnoho dal拧ích v pr暖b臎hu dlouhých staletí historie.

7. ledna 1937 David Ben Gurion, 拧éf 沤idovské agentury v Palestin臎 pod britským mandátem (stínová vláda, která p艡edznamenala vznik státu Izrael), promluvil p艡ed Peeleovou komisí, která se sna啪ila vy艡e拧it problémy britského mandátu v Palestin臎, zapleteného do konfliktu mezi 沤idy a Araby. Ben Gurion zpochybnil samotný koncept 鈥瀊ritského mandátu pro Palestinu鈥�, který byl zaveden po první sv臎tové válce, a prohlásil: 鈥濲ménem 沤id暖 艡íkám, 啪e na拧í mandátní mocí je Bible, Bible, kterou jsme napsali my, v na拧em jazyce, v hebrej拧tin臎, práv臎 v této zemi. To je na拧e mandátní moc. Na拧e právo je stejn臎 staré jako 啪idovský národ鈥� (https://www.scribd.com/document/287215993/Ben-Gurion-Testimony-to-Peel-Commission). V roce 1958, deset let po zalo啪ení Státu Izrael, Ben Gurion, tehdej拧í p艡edseda vlády, zahájil v Jeruzalém臎 první sv臎tovou sout臎啪 ve znalosti Bible. Krátce nato zalo啪il pravidelný kruh biblických studií, kterého se piln臎 ú膷astnil. Skupina zahájila svou 膷innost Ben Gurionovou oblíbenou biblickou knihou Jozue, kterou pova啪oval za naprosto faktickou. Pro n臎j byla historickým vzorem pro dobytí biblické zem臎 biblickým lidem, tehdy i dnes.

Ben Gurion nebyl nábo啪enský 沤id a jeho víra v Boha byla zastín臎na jeho vírou v 鈥炁緄dovský鈥� národ, co啪 byl pojem, který vycházel z jeho horlivého 膷tení Bible. Krom臎 toho výslovn臎 odmítal nábo啪enské tradice 啪idovského národa, které se vyvinuly v pr暖b臎hu staletí v rabínských spisech shromá啪d臎ných v Talmudu. Jako 鈥炁緄dovský鈥� nacionalista pova啪oval Bibli za nejvy拧拧í a v臎膷ný literární a duchovní vrchol 沤id暖 v jejich zemi, zatímco rabínské spisy, Talmud, pova啪oval za sekundární sbírku, vytvo艡enou v exilu a ur膷enou k zániku v pr暖b臎hu 膷asu. Ben Gurion暖v biblicismus (sekulární 膷tení Bible pou啪ívané jako zásobárna nacionalistické terminologie a mytologie) byl rozhodující v po膷áte膷ní historii sionistické 膷innosti v Palestin臎. A膷koli byla ost艡e kritizována izraelskými 啪idovskými intelektuály, jako byli Martin Buber a Yeshayahu Leibowitz 鈥� oba si byli hluboce v臎domi znepokojivých morálních otázek, které vyvolávaly izraelské vojenské úsp臎chy, etnické 膷istky Palestinc暖 z izraelských území a zako艡en臎ná diskriminace arabských ob膷an暖 ve stát臎 Izrael 鈥� Ben Gurionova verze sionismu p艡evládala.

Sou膷asný izraelský premiér Benjamin Netanjahu je pokra膷ovatelem Ben Gurionova odkazu, který spo膷ívá v pou啪ívání Bible k legitimizování a dal拧ímu upev艌ování okupace. Na za膷átku války v Gaze, 28. 艡íjna 2023, Netanjahu popsal izraelské vojáky jako 鈥瀟ou啪ící odplatit vrah暖m za hr暖zné 膷iny spáchané na na拧ich d臎tech, 啪enách, rodi膷ích a p艡átelích. Jsou odhodláni vymýtit toto zlo ze sv臎ta, pro na拧e bytí a, dodávám, pro dobro celého lidstva. Celý národ a jeho v暖dci je objímají a v臎艡í v n臎. 'Pamatuj, co ti ud臎lal Amalek.'鈥� Jeho citát z Deuteronomia 25, 17 byl mrazivou p艡ipomínkou toho, jak lze Bibli pou啪ít k podn臎cování války a nenávisti. Amalek, popsaný v Exodu 17, je archetypálním nep艡ítelem Izraelit暖 a ti mají za úkol vyhladit jeho i jeho potomky. Netanjahu, jeho spojenci, hnutí izraelských osadník暖 a ti, kdo páchají násilí na Palestincích, neustále 膷erpají z biblického slovníku, který ospravedl艌uje jejich 膷iny vedoucí ke smrti a ni膷ení.

Na ideologickém zneu啪ití posvátných text暖 není nic nového. 鈥濵obilizace鈥� p艡edstavy o Bohu a posvátných p艡íb臎h暖, které o Bohu vypráv臎jí, dodává autoritu ideologiím nadvlády a vylou膷ení vytvo艡eným 膷lov臎kem. To zp暖sobuje, 啪e Bible je mezi t臎mi, kte艡í bojují za svobodu, rovnost a bratrství, vnímána negativn臎.

 Pro k艡es钮any v拧ak Bible poskytuje slova, kterými mohou hovo艡it o Bohu, o lidské osob臎 a o vztahu, který mezi nimi vzniká. Poskytuje slovník, gramatiku a syntaxi, podle nich啪 se k艡es钮ané mohou pokusit mluvit o Bohu. Biblické vypráv臎ní nasti艌uje p艡íb臎h o po膷átcích, sou膷asnosti a nad臎ji, který v臎艡ící zasazuje do dlouhé historie lidstva, v ní啪 mohou najít smysl, povolání a poslání ve sv臎t臎 hledajícím záchranu. Stejn臎 jako u v拧ech poklad暖 v拧ak i jeho p艡ivlastn臎ní s sebou nese ur膷itá rizika.

V roce 1994 vydal latinský patriarcha Jeruzaléma Michel Sabbah základní pom暖cku pro 膷tená艡e Bible v tomto období konfliktu v Palestin臎/Izraeli, 膶íst a 啪ít Bibli dnes v zemi Bible (Michel Sabbah, Reading the Bible Today in the Land of the Bible, Jeruzalém, Latinský patriarchát, 1993). P艡edmluva k tomuto pastora膷nímu listu je ver拧, který p艡edstavuje k艡es钮anský hermeneutický klí膷 k 膷tení Bible: 鈥濷n je ná拧 mír, ten, který z obou vytvo艡il jeden lid, zbo艡il ze膹 odd臎lení, zru拧il ve svém t臎le nep艡átelství [鈥�] aby v sob臎 vytvo艡il z obou jednoho nového 膷lov臎ka, nastolil mír a smí艡il oba s Bohem鈥� (Efezským 2, 14-16). V tomto dopise Sabbah klade dojemnou otázku t臎m, kte艡í dnes 膷tou Bibli v Palestin臎: 鈥濵áme snad být ob臎钮mi na拧í vlastní historie spásy, která zdánliv臎 up艡ednost艌uje 啪idovský národ a nás odsuzuje?鈥� Je to opravdu Bo啪í v暖le, které bychom se m臎li bezvýhradn臎 pod艡ídit, bez odvolání a bez diskuse, a která by od nás vy啪adovala, abychom v拧e opustili ve prosp臎ch jiného národa? (膷. 7c).

Sabbah se obrací na ty, kte艡í odmítli Bibli z d暖vodu zp暖sobu, jakým je 膷tena k ospravedln臎ní okupace a diskriminace, a 艡íká: 鈥濼ímto odmítnutím Bo啪ího slova, drazí v臎艡ící, se stáváte spoluviníky i ob臎钮mi t臎ch, které obvi艌ujete, a proto啪e jste ji啪 byli zbaveni své zem臎, necháváte se zbavit také svého Písma svatého a sv臎tla, které obsahuje, aby vám pomohlo vyjít z temnoty a p艡ekonat v拧echny obtí啪e鈥� (膷. 56).

 Na konci dopisu Sabbah uzavírá: 鈥災�íst a 啪ít Bibli dnes v zemi Bible je milostí i výzvou. Milostí, proto啪e ka啪dý den krá膷íme se stejným Je啪í拧em po stejných cestách, po kterých krá膷el se svými u膷edníky, jako spole膷ník a p艡ítel. Výzvou, proto啪e dnes, v této zemi konflikt暖, pro啪íváme utrpení, které je st艡edem na拧eho rozhovoru s Hospodinem. A B暖h, který nám roznítí srdce, kdy啪 k nám promlouvá (srov. Luká拧 24,32) na na拧í poutnické cest臎, 鈥瀘tevírá na拧e srdce k porozum臎ní Písmu鈥� a pomáhá nám rozpoznat v porozum臎ní na拧í historii v暖li Otce« (膷. 64).

K艡es钮ané si musí být v臎domi toho, 啪e pojmy jako 鈥瀡yvolený lid鈥� a 鈥瀦aslíbená zem臎鈥� mají pro národy Blízkého východu velmi konkrétní existenciální a morální d暖sledky a nejsou pouze spekulativními a teologickými cvi膷eními.

 V souladu s t臎mito obavami Svatý stolec zd暖raznil pro pochopení konfliktu v Palestin臎/Izraeli význam mezinárodního práva spí拧e ne啪 biblického diskurzu. K艡es钮ané jsou vyzýváni, aby pochopili 啪idovské nábo啪enské pouto k zemi Izraele, 鈥瀔teré má své ko艡eny v biblické tradici, ani啪 by v拧ak museli p艡ijímat konkrétní nábo啪enský výklad tohoto vztahu. Pokud jde o existenci státu Izrael a jeho politická rozhodnutí, je t艡eba je nahlí啪et z pohledu, který není sám o sob臎 nábo啪enský, ale odkazuje na spole膷né principy mezinárodního práva鈥� (Dikasterium pro podporu jednoty k艡es钮an暖, Pom暖cky pro správné p艡edstavení 沤id暖 a judaismu v kázání a katechezi katolické církve, 1985, VI, 1).

Kone膷n臎, Bible 膷tená s vírou a láskou se ukazuje jako 啪ivé Slovo Bo啪í. V Palestin臎/Izraeli je dnes Bible pou啪ívána k legitimizování a ospravedl艌ování válek, okupace a diskriminace. Vedle Bible je i Korán, svaté písmo muslim暖, 鈥瀖obilizován鈥� v politických bojích o osud Svaté zem臎 a o to, kdo by jí m臎l vládnout. Dei verbum, dogmatická konstituce II. vatikánského koncilu o Bo啪ím zjevení, v拧ak zd暖raz艌uje, 啪e 鈥濸ísmo svaté [musí] být 膷teno a vykládáno ve sv臎tle toho Ducha, kterým bylo napsáno鈥� (膷. 12). Rozpoznání tohoto Ducha, také podle autentického výkladu sv臎艡eného magisteriu (膷. 10), je tedy podstatnou sou膷ástí 膷tení Bible. V podstat臎 Bible 膷tená jako Bo啪í slovo u膷í rovnosti, spravedlnosti a míru, hodnotám, které jsou v souladu s Bohem, kterého poznáváme p艡i 膷tení Bible církví.

David Neuhaus je katolický kn臎z, který v sou膷asné dob臎 p暖sobí jako p艡edstavený jezuitské komunity v Jeruzalém臎.