Svatý stolec: Izrael a Palestina jako dva státy pro spravedlivý a trvalý mír
Vatican News
Terorismus nelze nikdy ospravedlnit, nicméně „právo na sebeobranu musí být uplatňováno v tradičních mezích nezbytnosti a přiměřenosti“. Svatý stolec to znovu důrazně a s bolestí zdůraznil během vysoké konference OSN o „mírovém řešení palestinské otázky a realizaci dvoustátního řešení“, kterou uspořádaly Francie a Saúdská Arábie a která skončila 30. července v New Yorku. Stálý pozorovatel, arcibiskup Gabriele Caccia, proto naléhavě požádal o „okamžitého zastavení palby, propuštění všech izraelských rukojmí, vrácení těl zemřelých, ochrany všech palestinských civilistů v souladu s mezinárodním humanitárním právem a neomezeného přístupu k humanitární pomoci“, přičemž zároveň znovu odsoudil útok Hamásu na Izraelce ze 7. října 2023.
Svatý stolec, jak uvedl Caccia, „zůstává vážně znepokojen zhoršováním humanitární krize v pásmu Gazy“, a proto vyzývá mezinárodní společenství, aby okamžitě a koordinovaně reagovalo na „masové vysídlování rodin“, na „kolaps základních služeb“, „rostoucí hladomor“ a „rozsáhlé strádání“, které „otřásají lidským svědomím“. Arcibiskup se zaměřil na dopad konfliktu na civilní obyvatelstvo, poukázal na počet zabitých dětí, zničení domů, nemocnic a bohoslužebných míst, se zvláštním zřetelem na „nedávný útok na kostel Svaté rodiny, který ještě více zranil již tak zkoušenou komunitu“. Tato událost vyvolala hlubokou úzkost, když se uváží role křesťanů v regionu, kteří se již dlouho prezentují „jako moderující a stabilizující síla, podporující dialog a mír“.
Svatý stolec je přesvědčen, že „řešení dvou států založené na bezpečných a mezinárodně uznávaných hranicích je jedinou schůdnou a spravedlivou cestou k trvalému míru“. Důkazem toho jsou dosud učiněné důležité kroky, jako je formální uznání Státu Izrael prostřednictvím Základní dohody z roku 1993 a Palestiny prostřednictvím Globální dohody z roku 2015. Dalším pevným bodem, na který Caccia poukázal, je rozhodná podpora „nezadatelných práv palestinského národa, včetně práva na sebeurčení“, jakož i „legitimních aspirací“ Palestinců „žít ve svobodě, bezpečnosti a důstojnosti v rámci nezávislého a suverénního státu“.
Stálý pozorovatel na závěr připomněl „univerzální náboženský a kulturní význam“ Jeruzaléma, města svatého pro křesťany, židy a muslimy, které proto musí mít status „překračující politické rozdělení a zaručující zachování jeho jedinečné identity“. Caccia, který svůj požadavek opakoval již několikrát, žádá „mezinárodně zaručený zvláštní status, který by zajistil důstojnost a práva všech obyvatel a věřících tří monoteistických náboženství, rovnost před zákonem jejich institucí a komunit a zachování posvátného charakteru města a jeho výjimečného náboženského a kulturního dědictví“. Tento dokument by měl navíc zaručovat „ochranu svatých míst“ a „právo na nerušený přístup k nim a výkon bohoslužeb“. Statut by měl také zachovat, kde je to možné, „status quo“. V Jeruzalémě, podle postoje Svatého stolce, „by nikdo neměl být terčem pronásledování. Je proto politováníhodné, že se křesťané ve Starém městě Jeruzaléma cítí stále více ohroženi“.
Arcibiskup Caccia, který své vystoupení zakončil citátem papeže Lva XIV. a jeho výzvou k ukončení „barbarství války“, vyjádřil naději, že „v době, kdy je síla často považována za předpoklad míru, by toto setkání mělo sloužit jako pohnutá připomínka toho, že pouze trpělivým a inkluzivním dialogem lze dosáhnout spravedlivého a trvalého řešení konfliktů“.
