MAP

2021.07.26 bandiera ONU dzԳář

Charta OSN: osmdesát let křehkého zázraku

Probíhající války, úpadek multilateralismu, prorocký hlas papežů

Andrea Tornielli

Osmdesát let a celá jejich váha. Dne 26. června 1945 byla v San Franciscu podepsána Charta Organizace spojených národů, která v preambuli uvádí jako svůj cíl „zachránit budoucí generace před pohromou války“ a „podporovat sociální pokrok a vyšší životní úroveň v širší svobodě“. Podepsali ji zástupci padesáti zemí, které se právě vymaňovaly z nejkatastrofálnější – a dosud neukončené – světové války, jakou lidstvo kdy zažilo. Války, která si vyžádala asi padesát milionů mrtvých, z nichž většinu tvořili civilisté.

Osmdesát let po svém založení tato instituce – chrám multilateralismu, jehož smyslem je upřednostňování vyjednávání před použitím síly, udržování míru a dodržování mezinárodního práva – začíná vykazovat známky stárnutí. Přesto bylo její založení skutečným zázrakem, který se odehrál v americkém městě pojmenovaném po světci z Assisi. Zázrak křehký jako sklo Skleněného paláce, ústředního síla OSN, který přinesl důležité výsledky: kodifikaci a rozvoj mezinárodního práva, vytvoření normativního rámce pro lidská práva, zdokonalení humanitárního práva, řešení mnoha konfliktů a mnoho mírových a smírčích operací.

Tento křehký zázrak dnes potřebujeme více než kdy jindy. Musíme ho učinit méně křehkým, věřit v něj, tak jak v něj věřili Petrovi nástupci, kteří v letech 1965 až 2015 navštívili newyorské sídlo OSN a uznali, že Organizace spojených národů byla a nadále je adekvátní právní a politickou odpovědí na dobu, v níž žijeme, poznamenanou technologickou mocí, která v rukou ideologií může vést k hrozným zvěrstvům.

V uplynulých dnech italský ministr obrany Guido Crosetto během jedné konference na Univerzitě v Padově s jasným realismem řekl: „Musíme bránit úspěchy let, které nás vedly ke kodifikaci mezinárodního práva, které se zcela liší od mezinárodního řádu a velmi často je s ním v rozporu. Protože mezinárodní řád – dodal italský ministr – je obvykle vnucen někým silnějším, kdo může rozhodnout, že v některých případech toto právo neplatí. To je to, co zažíváme nyní... Je to proto, že multilateralita zanikla a OSN má ve světě stejnou váhu jako Evropa, tedy žádnou!“.

Není třeba velké představivosti, aby bylo jasné, na co se jeho slova vztahují: stačí se podívat na to, co se stalo v posledních třech letech, od ruské agrese na Ukrajinu po nelidský útok Hamásu na Izrael 7. října; od války, která srovnala Gazu se zemí a proměnila ji v přízračnou hromadu trosek a mrtvých těl, až po znepokojivý konflikt mezi Izraelem a Íránem, do kterého zasáhly i Spojené státy. Je bohužel pravda, že mezinárodní pořádek je vnucován silnějšími, kteří podle toho, co se jim hodí, rozhodují, kdy prosazovat a kdy ignorovat mezinárodní právo a humanitární právo.

Proto osmdesát let po začátku tohoto křehkého zázraku opakujeme hlasem Lva XIV. slova proroka Izaiáše, která jsou „naléhavější než kdy jindy“: „Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit.“ Kéž se naslouchá tomuto hlasu. Kéž se naslouchá tomuto hlasu, který přichází od Nejvyššího“, řekl papež, „kéž se ošetří rány způsobené krvavými činy posledních dnů; odmítne se jakákoli logika nadvlády a pomsty a s odhodláním se zvolí cesta dialogu, diplomacie a míru“.

Cesty multilateralismu a vyjednávání. Cesty, které byly nastoleny před osmdesáti lety a které představují jedinou alternativu pro náš svět, který se nachází tak blízko propastné sebedestrukce.

 

 

26. června 2025, 16:37